Posel lidí navštívil první těleso Kuiperova pásu

Lidé poprvé nahlédli do nového světa. I tak lze vykládat úterní průlet sondy New Horizons kolem planetky 2014 MU69, zvané Ultima Thule (poslední výspa). To těleso bylo objeveno před pěti lety, od Země ho dělí 6,5 miliardy kilometrů a signál tam putuje šest hodin. Když sonda New Horizons startovala, ještě známo nebylo. Pluto, hlavní cíl, patřilo mezi planety. Až během jejího letu bylo překvalifikováno na trpasličí planetu. Svévolná degradace? Ne, posun v poznání, že Pluto není poslední známou planetou, poslední výspou čehosi tradičního, ale první výspou čehosi jiného. A Ultima Thule je první z dosud neznámých desetitisíců těles Kuiperova pásu, které navštívil lidmi vyrobený automat.

Proto jde o nahlédnutí do nového světa a civilizační milník. Nic na tom nemění skuhrání na webových fórech, že housky kvůli tomu nezlevní. Je to pravda, housky kvůli žádnému projektu základního výzkumu nezlevní, ale o samoúčelnosti mluvit nemusíme. Neměli by o ní mluvit alespoň ti, kdo používají web. Vždyť i web je vedlejší produkt tak speciálního základního výzkumu (jaderný ústav CERN v Ženevě), že ho nechápe dobrých 99 procent lidstva.

Nahlížíme-li teď do nového světa, připomíná to podobné nahlížení před 500 lety. Když Kolumbus přistál v Americe, byl přesvědčen, že západní cestou dorazil k poslední výspě Starého světa, k ostrovům někde na východ od Číny. Až později se přišlo na to, že jde o první výspu Nového světa. Waldseemüllerova mapa z roku 1507, jež to jako první konstatovala, se pokládá za „křestní list Ameriky“. Má-li se včerejšek oslavit, tak třeba Dvořákovou Novosvětskou symfonií. Ostatně její nahrávku si vzal Neil Armstrong před 50 lety s sebou při první cestě lidí na Měsíc.

LN, 2.1.2019