V čem inspiruje 50. výročí letu a havárie Apolla 13

Hledá-li se příklad nepochybného úspěchu, často se zmiňuje první přistání na Měsíci. Byl to úspěch skvěle vycvičených kosmonautů, americké technologie i celé civilizace („Přišli jsme v míru, jménem celého lidstva“). Byl to i úspěch na poli vládních slibů. Roku 1961 prezident Kennedy prohlásil, že USA do konce dekády vyšle lidi na Měsíc, a stalo se. Loni si 50. výročí Apolla 11 připomínal celý svět.

Oproti tomu se teď skoro nepřipomíná 50. výročí letu Apolla 13. Zdánlivě to byl jediný neúspěch měsíčních misí. Jediná výprava z celkem sedmi, jež na Měsíci nepřistála, protože ji cestou postihla havárie. Ale právě dnešní doba pandemie, s níž si zatím nedokáže dobře poradit žádný stát na světě, tu optiku trochu mění. V optice velkého průšvihu a záchrany z něj vyznívá let Apolla 13, tedy návrat na Zemi po beznadějně působící havárii, jako velký úspěch.

Pro pořádek uveďme data: 11. dubna 1970 Apollo 13 odstartovalo; 13. dubna, když už bylo na trase k Měsíci, přišlo po nečekaném výbuchu nádrže s kyslíkem o většinu energie, možnost navigace i čištění vzduchu; 15. dubna nouzově obletělo Měsíc; 17. dubna bezpečně přistálo v Pacifiku.

Zkusme to teď, v ovzduší pandemie, nejistoty a karantény, shrnout. Hodnotíme-li úspěch a neúspěch podle spektakulárního výkonu a dodržení plánu, výprava Apolla 11 zůstává na první příčce. Ale úspěch a neúspěch se dá hodnotit i jinak. Podle schopnosti vypořádat se s nečekanou situací, improvizovat, vymyslet či vyrobit si nástroje pro přežití. Podle schopnosti spolupracovat na dálku s řízením letu (hláška „Houstone, máme problém“). Podle toho, zda dokážete zvládnout beznadějně vypadající havárii, kdy se na vaše přežití zprvu moc nesází. V tomto pohledu lze za největší úspěch pilotovaných letů do vesmíru označit záchranu Apolla 13.

Před 50 lety to lidé zvládli. Což může v něčem připomínat situaci dneška. I dnes se svět vypořádává se situací, na kterou nebyl vycvičen.

LN, 11.4.2020