18.2.2020 | Svátek má Gizela


Diskuse k článku

GLOSA: Odlomit kůru...

Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 37, poslední: 27.1. 2020 23:30, přehled diskusí

Š. Hašek 24.1.2020 12:08

Neprocházím se sklesle lesem/krajinou. Za uhynulý strom vyroste jiný, ovšem třeba neplánovaně, ministerstvu navzdory. Navzdory "televizi".

Přírodní děje se nedějí vždy podle tabulek, ať už "překližkových, nadšeneckých, laických" .....

Nikdy jsem nevolil Zelené ...... ale faktem je, že pokud někdo zavelí "dějou se nám všady strašné věci" ..... tak se ani nehnu. Nemám rád poplachy obecně.

Chodím tady tou přírodou už dost dlouho ...... a příroda mi přináší stále přímo fantastickou radost. I pšenice a jabloně/stromy lesní rostou. Mraky se furt mračí, Slunce hicuje. Já kolem chalupy už nic nevysazuju, jen řežu, kácím, pleju, plením, aby nebyl prales ...... sousedi taky! Ale musím vyslechnout fůru fňukání, řečí, neustálé brečení o pomoc a peníze ...... tedy tady v Praze. Měšťáci by chtěli digitalizovat i výšku bláta na lesních cestách, a udělat dobíjecí zásuvky všude ......

Zkráceno. Opakuji, nikdy jsem nevolil zelené (nevzdělance a digitálisty).

P. Rada 24.1.2020 13:37

Pane Hašku víru o tom, že za uhynulý strom vlivem lidské hlouposti, bezohlednosti či chtivosti jaksi automaticky zas vyroste jiný - považuji právě za projev té nevzdělanosti kterou pranýřujete.

Vsadil bych se, že volíte lidi sobě podobné. Podle toho to totiž právě i v našich lesích vypadá:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejnovejsi-zabery-lesni-katastrofy-vysocina-temer-znicena-nejvic-zatim-odolavaji-brdy-74892

Z. Lapil 24.1.2020 14:57

Stavte se u mě na zahradě. Potřebuju UŽ ZASE trochu vyklučit šípkoví, hloží a bez. O prořezávání ovocných stromů nemluvě. Vlašský ořech - nevím, kde se vzal právě tam - se podařilo odhalit a vyrvat včas.

Les, i ten na Vysočině, je v podstatě umělá plantáž a bez péče, včetně té protikůrovcové, se neobejde. Pokud ji přístup "život je sám sobě architektem" znemožní, les se buď začne přeonačovat na něco jiného nebo rovnou hyne a opět vzniká něco jiného. I Sahara je biotop a vlastně máte pravdu: život je sám sobě architektem.

Viz například oblast Žítkové (Malé Karpaty). Poté, co lidé přestali pečovat o tamější sady a pastviny (staří vymřeli během 70. až 80. let a od té doby kraj pustne; turistický tahák Žítkovské bohyně to nevyřeší. Překvapivě rychle se mění v džungli. Tak jsme se do toho pustili: https://www.facebook.com/Z%C3%A1kladn%C3%AD-%C4%8Dl%C3%A1nek-Hnut%C3%AD-Brontosaurus-Oldom%C3%A1%C5%A1-107379434017328/?ref=py_c.

Problém je trochu s ochranáři. Nejlepší údržbou pastvin je pasení, ale ochranáři to neradi vidí, protože když kráva hodí bobek na orchidej, orchidej nepřežije.

Novým účastníkům raději ze začátku neříkáme, že ve stodole bydlí skoro dvoumetrová užovka.

Š. Hašek 24.1.2020 18:31

Jest to marné, pane Lapile.

Jsem již smířen s tím, že tady v Praze máme záhon a kus trávníku se stromy. Všude to roste, jednou za pět let něco vymrzne ...... já vyrazím k zahradníkovi.

Na chalupě po rodičích (2500 m2) všechno roste, ráno se pozdravíme, já tam i sýkorkám vykám (bestie, dělaj ráno randál od tří!!!) ....... furt řežu, sklízím ..... to nemá cenu se bavit s nějakou JauJau.

Prostě naše pozemky nepotřebujou nikoho, krom rukou a zkušeností. Všude kolem furt někdo poučuje, že "na Zemi bují zmar a Greta je naděje"!!!

Nemám nic proti rozumným hospodářům ani rozumným ochranářům. Vadí mi ti "digitálně televizní". Mamonáři drzí překližkoví, i ti filosofové upozorňující na jednu jedinou myš!

Zkráceno.

Z. Lapil 25.1.2020 18:36

Přesně tak. Ale není to marné. Nevěřím, že lidi jsou ve své podstatě hlupáci, oni jen přebírají sugestivně znějící věty: "Nezrušíme-li CO2, bude Země během 100let zničena". Stačí se zeptat, co PŘESNĚ ten člověk považuje za zničení. Růst teploty o několik málo stupňů přece není zničením planety. Ne že by z toho tučňáci měli extra radost.

Problém není s rozumnými lidmi (vzdělání je bonusem), ale s tou sortou, která za podstatu vědy považuje demokracii ("naprostá většina vědců si myslí") a která za základní kvalifikaci považuje NEznalost trojčlenky.

Klidně jsem ochoten uznat pracovní(!!!) předpoklad, že CO2 má zcela zásadní vliv na teplotu na Zemi. Ale kdokoliv zná trojčlenku, ten ani za tohoto předpokladu nemůže považovat za řešení klimatických problémů vypnutí produkce CO2 v EU.

R. Dubravský 24.1.2020 9:02

Kůrovec je přece Bursíkův přítel. A přátelům se má pomáhat.

P. Rada 24.1.2020 9:18

Využít jakoukoli příležitost k nepodložené pomluvě to je projevem přátel destrukce života.

P. Dvořák 24.1.2020 9:39

Tak tak. Bursík, to je opravdu velký tvůrce a architekt života.

P. Rada 24.1.2020 9:48

Mám na rozdíl od Vás za to, že život je sám sobě architektem - kdežto lidé kteří si neuvědomují svou životní podstatu zdaleka tolik jak jen vnitrodruhovou agresivitu o jeho architektuře pro svou nevraživost prakticky nic nevědí.

P. Lenc 24.1.2020 10:31

Ale božínku,Rado, ke všem blábolům ještě "filozov"? ;-D;-D;-D

Z. Lapil 24.1.2020 10:47

Obávám se, že tvrzení "život je sám sobě architektem" je s agresivními ekologickými zásahy neslučitelný.

Aneb buď to necháme plavat, nebo budeme - co možná nejlépe - hospodařit. V prvním případě riskujeme, že uděláme blbost, zatímco v druhém případě riskujeme, že uděláme jinou blbost. Skutečností zůstává, že "živý organismus se za přesně definovaného tlaku, teploty a ostatních podmínek chová, jak ho zrovna napadne".

Obávám se, že je to na každém osobně. Stát, v ekologii momentálně reprezentovaný Grétou, nutně uvažuje natolik globálně, že svá rozhodnutí není schopen realizovat. Zároveň uvažuje natolik zjednodušeně (nejmenší společný jmenovatel nejméně několika desítek lidí, i kdybychom brali jen vedení parlamentních stran), že nutně rozhoduje nedostatečně nebo dokonce špatně.

P. Rada 24.1.2020 13:31

Co Vy konkrétně považujete za agresivní ekologický zásah?

Ekologie s mého pohledu popisuje vstahy v živé přírodě a interakce s prostředím. Tvrdím, že dříve po tisíciletích reltivně ustálené vstahy dnes "agresivně" ale každopádně všestranně tyto narušuje dnes zejména konzumní člověk. To počínaje narušením cyklů základních biogenních prvků (uhlíku v atmosféře o 40% více, dvojnásobek aktivního dusíku... to vše v důsledku spotřeby surovin i produkce nerecyklovatelného. Dokonce aplikací chemických sloučenin které jsou v prostředí zcela cizí.

Který stát v takto pojaté ekologii podle Vás representuje Gréta?

J. Jurax 24.1.2020 14:27

K poslední otázce - reprezentuje stát hlupců. Ten bohužel nemá hranic.

Z. Lapil 24.1.2020 14:35

Dobrá otázka. Měl jsem na mysli spíš zásahy vědomé, například zásahy i nezásahy proti kůrovci. Obecně: obávám se, že současná ekologická politika se pokouší řídit chaos.

Gréta nereprezentuje jeden konkrétní stát. Reprezentuje snahu kteréhokoliv státu (dnes skoro všech) řídit přírodní procesy: "Jak to, že po tom, co jsem řekla minulý rok v OSN, vůbec někdo vypouští vůbec nějaký CO2?". Přitom by snad absolvent základní školy mohl (měl!) vědět, že A/ vypnout produkci CO2 ze dne na den nelze, a B/Vypne-li jeho produkci (a spáchá tak kolektivní sebevraždu) celá EU, je to vzhledem k celkové - a tady musíme brát i přírodní) produkci CO2 jak když několik blech plivne.

Nemluvě o tom, že CO2 není zdaleka jediný činitel globálního oteplování.

I. Koreň 24.1.2020 23:11

O změnách klimatu se dá najít spousta zajímavých informací na webu Akademie věd https://www.klimatickazmena.cz/cs/, včetně populárně-vědeckého Průvodce změnou klimatu nebo vypočítaných map podmínek pro růst smrků na území ČR v roce 2050 a 2090, např. Průvodce napsali lidi, kteří o klimatu něco vědí. CO2 je podle nich hlavní faktor globálního oteplování..

Z. Lapil 25.1.2020 18:11

Za odkaz určitě díky.

Pochopitelně jsem to neprostudoval celé, ale hned na druhé stránce čtu: "V klimatickém systému existuje nespočet pozitivních i negativních vazeb. Pozitivní systém spíše destabilizují, negativní stabilizují. Přesná znalost všech vazeb není v možnostech současné vědy, a z tohoto důvodu nelze přesně ani předvídat chování klimatického systému."

U "předpovědních" map se zase píše: "Při interpretaci výsledků je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vývoj krajinného pokryvu je výsledkem působení řady faktorů a výsledné mapy nevyjadřují pouze závislost na klimatických faktorech. V tomto případě vstupovalo do modelu 8 faktorů; 6 z nich mělo pro všechna modelovaná období shodné nastavení a měnily se pouze klimatické faktory. Ve scénářích kde je odezva na klimatické faktory nízká, převážil v modelu vliv dalších faktorů (např. blízkost urbanizované plochy).Zatím to tedy nevypadá, že by si byli akademici jisti rozhodujícím vlivem CO2.

I. Koreň 25.1.2020 18:31

Akademici nebudou psát, že je něco přesné nebo jisté, pokud to není na 100%. Jinak používají obvykle hantýrku IPCC: "prakticky jisté 99-100% pravděpodobnost, velmi pravděpodobné 90-100%, pravděpodobné 66-100%, stejně pravděpodobné jako nepravděpodobné 33-66%, nepravděpodobné 0-33%, velmi nepravděpodobné 0-10%, výjimečně nepravděpodobné 0-1%".

Není to tedy 100% jistota, ale i "velmi pravděpodobné" je pravděpodobnost srovnatelná s nevýhrou ve sportce, což je dost velká jistota.

Z. Lapil 25.1.2020 18:45

S tím nemám problém. Problém mám s tím, když mi někdo na základě hypotéz přikáže rozhazovat peníze na viditelně nesmyslná opatření.

I. Koreň 26.1.2020 12:08

V podstatě máte samozřejmě pravdu, jen nevím, o kterých viditelně nesmyslných opatřeních mluvíte. Můžete dát příklad?

Z. Lapil 26.1.2020 16:00

Většina antiuhlíkové agendy EU. I kdyby byl problém oteplování 100% tvořen antropogenním oxidem uhličitým, je EU producentem necelých 10% produkce světové a produkce tvořená osobní dopravou je menší částí oněch deseti procent.

Drsná snaha o větrnou a sluneční energetiku. Zabere několikanásobně větší plochu než koncentrované (ideálně jaderné) zdroje, vyžaduje myriády baterií a spoustu vedení navíc. Neboli drahé je to jako ďas a jestli to pomůže uhlíkové stopě, to si vůbec nejsem jist; přinejmenším FV panely jsou zhruba skleněné,takže při jejich výrobě je spousta energie potřeba.

Třídění odpadů. Po letech se ukazuje, že je to naprosto samoúčelná záležitost, protože že se obrovská část vozí přes moře a tam jednoduše skládkuje na hromady.

Využití biomasy: už během 16. století se v Anglii přešlo ze dřeva na uhlí, protože lesy došly. Jak si může někdo myslet, že dnes je růst dřeva významně rychlejší? Tolik CO2 ve vzduchu zatím není.

I. Koreň 27.1.2020 23:30

Zůstaňme u antiuhlíkové agendy. Řekl bych, že nejen v EU je výsledkem celkem jednoduché úvahy: pokud je podle vědců “velmi pravděpodobné”, že se 1) planeta otepluje v důsledku lidmi způsobených emisí CO2 (tedy nejen lidmi a nejen CO2, ale hlavně), 2) bude se oteplovat tím rychleji, čím víc CO2 se bude vypouštět, a 3) ochlazovat se začne až několik desetiletí po (hypotetickém) ukončení vypouštění CO2, nezbude nic jiného, než dřív nebo později emise CO2 na celém světě zastavit, nebo aspoň podstatně snížit. Kdy to bude, záleží na tom, jak rychle se dostaví důsledky oteplování. V ČR se nic moc nestane, jen tady budou místo smrkových lesů piniové a místo brambor se bude pěstovat proso, ale dál na jihu se rozlezou pouště i tam, kde ještě nejsou. Až bude na světě řekněme 20 milionů mrtvých a 100 milionů uprchlíků kvůli hladomorům v Africe a Asii, rozmyslí si pálení uhlí a ropy i Indie a Čína. Bohaté země momentálně mají na to, aby vyvinuly potřebné technologie (úspory, smart grids, zdroje jaderné, soláry, biomasu, větrníky, baterie atd.) bez zhoršení své životní úrovně. Bude to stát nějaké peníze, ale peněz na investování je stejně nadbytek, a kdo Vám dá srovnatelnou jistotu, že Vaše investice do nových technologií k něčemu budou? Navíc se ušetří za ropu a plyn, zmenší se závislost ne Rusku a Blízkém Východu a z nových technologií bude v budoucnosti byznys. Proč ne?

L. Písařík 24.1.2020 7:14

Co bude žrát kůrovec, až dojdou stromy? Obávám se, že potom dojde na dřevostavby. Na námitky, že kůrovec dřevo nežere odpovídám. Zatím - vy nevíte, co je hlad.

P. Rada 24.1.2020 9:28

Hlad skutečně hrozí. Jen tam kde rostly po celá tisíciletí stromy může totiž být půda úrodná až tak, že se na ní člověl setrvaleji uživí.

Pokud přijdeme o lesy navozující násobně větší retenční schopnost jak polnosti - pak přijdeme o zdoj vláhy pro malý vodní cyklus. Ten navyšuje srážkovost i nad polnostmi.

Následovt nejspíše bude růst půdní eroze v důsleku růstu dynamiky podnebí, poles úživnosti ... Hlad pak zas požene zbylé hloučky kočovat za tak jak tomu převážně bylo po 90% existence druhu homo - údajně přemýšlivého, kteréme ale přebujelá chtivost podráží dobré bydlo..

J. Pavel 24.1.2020 9:56

Pane Rada, mám jednoduchý dotaz. V jakém prostředí má les násobně větší retenci než louka? Chápu tento argument pro udusané pole s kukuřicí, nebo řepkou. Ale na Slovensku jsou horní i stření partie pohoří jako jsou Západní Tatry, Fatra, Nízké Tatry, Choč atd. porostlé lučinami. I Krkokonoše za starých časů byli daleko méně zalesněné a více se zde páslo. Dovolím si tvrdit, že přirozená lučina dokáže zajistit plynulé vsakování vláhy do půdy lépe než hustý smrkový les, kde v dolní partii pod stromy je takový stín, že tu mnohdy neroste tráva ani mech a přívalové srážky takovým lesem proletí bez užitku.

Po katastrofálních polomech v Tatrách se odlesnili obrovské plochy, ale během dvou let plochu osídlili traviny a křoviny, stromy zde teprve začínají růst. Přesto, nebo možná právě proto nedošlo k žádné ekologické katastrofě a vodní cyklus zde normálně funguje. A to si troufnu tvrdit, že pro Váh je voda ze Západních a Vysokých Tater klíčová.

Všude tam, kde zmizí smrkové monokultury a nechá se plocha k přirozené obnově, se situace musí naopak obrátit k lepšímu. Kdo tvrdí, že zde vznikne poušť, chce většinou peníze po státu, aby zde mohl dál "hospodařit".

P. Rada 24.1.2020 10:31

Násobně lepší retenci má pravidelně prostředí s vyšší vrstvou kypré půdní hmota bohaté na biologický život. ta ale může vzhikat celá tisíciletí a to pokud bude po tuto dobu relativně ustálené a příhodné klima. né nadarmo jsou na plaetě oblasti kde setrvale přetrvávají travaté stepi a kde lesy přirozeně nerostou celé věky. Nejbohatjší život může být poblíž dlouhdobáho klimatického optima.

Geoplogické podloží o podmínkách retence pochopitelnně spolurozhoduje. Vrstvy štěrkopísů nutně pohltí více než skalnaté podloží krastalických hornin. Korektní by prto vždy bylo porovnávat stejnou lokalitu dlouhodobě jen zatravněnou či zalesněnou. Ani to však někdy nelze.

Problém je i v tom, že stromy jsou organismy oproti travinám velmi douhověké a tak se také až za dlouhou dobu dá hovořit o násobnosti retenčních schopností. Lesy vykazují ale i tu zajímavou vastnost, že se postupně rozrůstají spolu s tím, jak v obati již obsazené zvyšují průměrnou hladinu vláhy. proces má ale hysterezní charakter. pokud např požár náhle les pošodí, travnatý porost se obnoví prakticky záhy ale vzrostlý les se vrátit vůbe nemusí. Asi tak.

J. Schwarz 24.1.2020 17:03

"Ekologové" to nevědí, že tlačí na "obnovitelné zdroje" včetně pálení slámy a kukuřice spolu s omezováním býložravců? Odkud se má brát organická hmota v půdě? Jaký to génius vymyslel že je lépe neorat a přemnožené hlodavce poprášit jedem?

P. Rada 24.1.2020 10:52

Nemohu souhlasit s názorem v předposlední větě... "Všude tam, kde zmizí smrkové monokultury a nechá se plocha k přirozené obnově, se situace musí naopak obrátit k lepšímu" ...

To předně proto, že v realitě nejsme v ustálené situaci ale naopak na počátku tak dramatických klima změn které planeta globálně nepoznala celé desetimiliony let.

Změna klimatu glob. proto nutně povede k proměnám a posuvům celých podnebních pásem. Pro nápovědu se lze podívat do oblastí kde je třeba duž dnes o jeden dva stupně tepleji - třeba na balkán či až na střední váýchod?...

Doposud jsme globálně asi jen jeden stupen nad průměrem posledních deset tis let ale směřujeme nejpravděpodobněji ještě na trojnásobek. V Čechách ale oteplení je už dnes asi už o 3C. (Věcně data včera uvede i Šejna ...https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-rok-2019-by-druhy-nejteplejsi-v-historii.A200121_101046_p_klima_wag )

S odledněním polů se však už záhy zásadně změní proudy nesoucí vzdušnou vláhu od oceánů nad pevniny. Právě toto a nikoli jen teplota je ale pro život na kontinentech rozhodující prvek. Právě proto máme už dnes nečekané hydrologické potíže a lesy reagují nejvýrazněji. Zemědělství (také jaksi traviny) zatím vzdoruje úspěšněji - může totiž měnit rok od roku skladbu plodin a obiloviny jsou navíc obecně suchomilné.

J. Pavel 24.1.2020 11:06

Nesouhlasím s mohutně propagovaným názorem, že zalesněním se zvýší množství srážek. Pokud k nějakým srážkám dojde, jde o lokální kondenzaci vlhkosti. Naopak, zásadní a klíčové srážky přicházejí z mohutných tlakových níží a rozhraní, které se nad Evropu nasunují ze západu a v poslední době jihu. Ty přinášejí vláhu z oceánu, nebo moří. Často jde o pozůstatky mohutných tropických bouří. To, že z nich prší více na horách (kde je víc lesů, než v rovině), je způsobeno přibržděním oblačnosti na návětrné straně horstva a nadmořskou výškou. Potom se příčina zamění za následek - na Šumavě prší víc, protože jsou tam lesy. Zalesnění Velké Británie, Francie, Německa ani ČR se za posledních 50 let nijak dramaticky nezměnilo.

R. Langer 24.1.2020 11:19

Ano, dojde k lokální kondenzaci vlhkosti, ke snížení odparu a ke snížení eroze půdy. To všechno jsou pozitivní jevy.

J. Pavel 24.1.2020 11:53

Ke snížení odparu a eroze půdy bohatě stačí přirozené zatravnění s velkou biodiverzitou. Navíc taková louka díky daleko rychlejšímu metabolismu travin, ve srovnání s jehličnany, vytváří více humusu, biomasy a spotřebuje více kyslíku, než smrk na stejném prostoru. Zalesňování je jen modla.