14.10.2019 | Svátek má Agáta


Diskuse k článku

GLOSA: Kufr a lopata

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Chrastina 17.9.2019 16:57

;-O A co třeba takový Zákon podvojnosti, který tvrdí, že kdesi ve vesmíru existuje planeta ve všech parametrech stejná s naší planetou, na níž se odvíjí život nejenom stejný, ale zároveň totožný v časové dimenzi. Co vy na to? Tož tak!!

R. Gramblička 17.9.2019 20:14

Zákon??? Není to náhodou jen hypotéza?

P. Aron 17.9.2019 15:31

Tohle dilema asi nerozřešíme. Lidstvo existuje z pohledu nejen Vesmíru ale i jen historie savců nesmírně krátkou dobu. Nevíme jak slouho bude existovat. Třeba tak krátce, že nevyvine technologie mezihvězdných letů. Možná jsou v naší galaxii miliony obydlených planet ale jen nepatrný zlomek procenta se dostane až do té fáze , kdy je schopen doletět k jiným hvězdám. A stále je tu zásadní otázka jak by takové setkání civilizací skončilo. Pro násobně vyspělejší civilizaci bychom mohli být něco jako hmyz pro nás.

K. Wágner 17.9.2019 12:39

Odborníci přišli s dalším možným vysvětlením toho, proč za námi dosud nepřiletěly žádné inteligentní bytosti pocházející z jiných planet: jelikož hvězdy Mléčné dráhy se v průběhu času vzájemně přibližují a oddalují, mimozemšťané mohou prostě čekat na to, až cesta nebude trvat tak dlouho. Na základě té samé logiky vědci z University of Rochester a Columbia University tvrdí, že zástupci cizích civilizací už Zemi klidně navštívit mohli. Konkrétně před milióny let, kdy by jim takový „výlet“ zabral kratší dobu.

Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/nova-studie-mimozemstane-mozna-jiz-navstivili-zemi/sc-870-a-200165/default.aspx

P. Aron 17.9.2019 15:33

Ano i to je jedno z možných vysvětlení.

A. Alda 17.9.2019 9:59

Žádný fysický kontakt s mimozemšťany či vůbec s planetou, na které by byl i jen nepatrný život, není možný. Tamní jednobuněční by si nás dali jako přesnídávku a ani nejrychlejší a nejsmrtelnější epidemie v naší minulosti by nešlo srovnávat s tím, co by se dělo. A na oplátku by "naši" jednobuněční fofrem zlikvidovali vše živé vícebuněčné na oné cizí planetě.

R. Gramblička 17.9.2019 12:57

Jako nezlobte se, pane Aldo, ale váš příspěvek je zcela jalový. Svá tvrzení nemůžete opřít vůbec o nic. Ale pokud přece jen, budu rád, když napíšete, z čeho vycházíte

A. Alda 17.9.2019 13:12

Nezlobím se.

Víte, co se dělo po vstupu Evropanů na Americký kontinent? Jak se tehdy do toho bakterie i viry rázně obuli? A to šlo pořád o principiálně stejné nukleové kyseliny.

Jak by si teprve pochutnaly tyto malé bytosti na tělech, které ač složeny z poživatelných látek, nemají vůbec žádnou zkušenost a podobnost s nimi, ani náznak imunity s něčím, s čím se ani jejich nejstarší předkové nikdy nesetkali.

A. Alda 17.9.2019 13:13

Asi mělo být "obuly". Ale nejsem si jist.

R. Gramblička 17.9.2019 13:56

Jistě, to ale fungovalo obousměrně. Evropané zas umírali na nemoci typické pro místní, zejména na nemoci v tropické Africe a Asii

Nicméně, je otázka, nakolik vaše analogie sedí. je dost možné, že cizí život bude sice taky nejspíš založen na uhlíku, ačkoliv jsou i jiné možnosti, přesto bude otázne nakolik kompatibilní bude s tím našim. Jistě si uvědomujete, že nám lidem, škodí jen zanedbatelná část pestrého jednobuněčného života. Tudíž, můžeme pouze spekulovat: Budou tam organizmy, které nám budou škodit? Ze statistického hlediska nejspíš ano, nicméně nevíme jak moc a jak těžké bude se jim ubránit. Stejně tak se ale náš život může stát pohromou pro tamější život. Je klidně možné, že tamější ekosystémy budou mnohem citlivější na zásahy zvenčí. Čili, zhruba stejně pravděpodobné jsou veškeré alternativy, které z kontaktu dvou odlišných životů plynou. To je má hlavní výhrada k vašim výrokům

R. Gramblička 17.9.2019 13:59

Pokud by byl cizí život dostatečně odlišný, mohli by se naše a jejich organismy navzájem ignorovat

P. Aron 17.9.2019 15:27

No právě ta podobnost je důvodem, že našly vhodné hostitele a mohly se v jejich tělech množit. U naprosto odlišných organismů by třeba byla nulová interakce.

J. Jurax 18.9.2019 21:36

Neřekl bych.

Život vyvíjející se v jiných podmínkách může - může, ne že musí - být uzpůsoben i tak, že s tím naším bude navzájem nestravitelný. Takže místní jednobuněční si na nás nepochutnají a my si zase nepochutnáme na tamní flóře i fauně.

Anebo si pochutnají a pochutnáme - a samozřejmě cokoliv mezi těmito krajnostmi.

A nakonec život nemusí být jen organický a na bázi uhlíku.

R. Meišner 17.9.2019 8:12

...hlavně klid. pravda je taková, že let na K-2 by při našich rychlostech trval desítky tisíc let. (neplést si s rychlostí světla)---a přitom je to za rohem, ve vesmírném měřítku. takže návštěva zelených mužíčků opravdu nehrozí. nejbližší civilizace-pokud vůbec je- může být vzdálená miliardy světelných let,--to co se stalo zde na Zemi, je hodně, ale opravdu hodně vzácná událost.

R. Gramblička 17.9.2019 13:01

jak vzácná, to popravdě nevíme a můžeme jen hádat. Teoreticky lze cestovat relativistickými rychlostmi a při rychlosti současného pokroku je možné, že za pár stovek let budeme mít dostatečně výkonné energetické zdroje na dosažení relativistických rychlostí. Pak nám pomůže dilatace času, která dobu cestování výrazně zkrátí

J. Basler 17.9.2019 7:26

Fermiho paradox

Trochu provařené téma, ne? Viz. kniha "Kde tedy všichni jsou"

A připojuji se: formát diskusí je hrozný. Moc bych chtěl znát úvahu, která vedla k jejich změně ;-O;-€

B. Volarik 17.9.2019 4:31

Ten nový formát diskuse je hrozně zmatený. Těžko se vyznat v tom, kdo na co reaguje. Mně víc vyhovovala možnost jednoduše seřadit přízpěvky dle času vzestupně nebo sestupně. Je to můj vrtoch nebo je nás tady takových víc? Už jsem o tom psal panu Wágnerovi.

Z. Lapil 17.9.2019 9:32

Jsme nejmíň dva. Taky jsem si příspěvky řadil od nejstaršího k nejnovějšímu; tedy ty primární, s navěšenými vlákny.

Chybí mi i průběžná informace o zbývajících znacích a odstavcích, občas mám tendence se rozkecat a je otravné, když člověk v půlce věty zjistí, že musí redukovat.