ZEPHIR 4.12.2007 5:05

Re: Podivné názory...

Moje názory sou možná podivný pro vás, ale pro lidi v 19 století by byly naopak zcela normální. Můžete to pokládat za další příklad duality, zmíněný v úvodu článku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 4.12.2007 3:58

Re: černé díry jsou natolik exotické objekty

Kvantový éter mě v zásadě nezajímá (stejně jako např. relativistickej tzv. Einsteinův éter), protože používá kvantovou mechaniku tak, jak je a nevysvětluje ji - čili je na tom stejně, jako třeba kvantová teorie gravitace (LQG), nebo teorie superstrun. Nemůžete přece čekat, že vysvětlíte princip kosy kombajnem - zvlášť když nevíte, proč a jak funguje kombajn.

Vlnová teorie éteru se naopak kvantovku snaží vysvětlit jednodušší teorií, Newtonovou mechanikou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AWT 3.12.2007 21:10

Re: Re: černé díry jsou natolik exotické objekty

Pane Zephire vidím, že zřejmě nežertujete, jak jsem se původně domníval, jinak byste se tak nenamáhal. Oceňuji vaši snahu pochopit přírodu a touhu ji vysvětlit. Máte ovšem svérázné, velmi svérázné názory. Na vaše postesknutí, že nikdo se nezabývá něčím podobným jako vy, musím vás upokojit, že nejste sám, klikněte si zde: Quantum AetherDynamics Institute. Předpokládám, že jako vzdělaný člověk angličtinou vládnete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 3.12.2007 5:11

Re: černé díry jsou natolik exotické objekty

Černé díry sou exotický objekty jen z pohledu teorie relativity, o který víme, že má dozajista svoje limity, jinak by  byla konzistentní s kvantovou mechanikou. Z hloupý teorie (resp. hloupýho pohledu na ni) lze odvodit jen další hlouposti a zjevný nesmysly.

Z pohledu vlnový teorie éteru jsou černý díry jenom o něco hustší hvězdy, než ty neutronový, kvarkový a preonový záležitosti, který předpokládá oficiální věda. Jsou akorád tak hustý, že ani nejsou kulatý, ale spíš připomínaj gigantickou kvantovou fluktuaci - jejich povrchová energie je tak hustá, že se snaží jakoby ve vnitřku černý díry "utopit". Uplatňujou se zde zkrátka jevy kvantový gravitace.

Co se mytologie týče, na tu se oficiální věda vydala od okamžiku, kdy zavrhla představu éteru a dala se cestou formulací abstraktních teorií. Éter podle vlnový teorie étyeru je naopak to jediný možný prostředí, který můžem při šíření světla vakuem očekávat: je to hmota, která musí být elastická, aby se světlo mohlo vlnit.  Musí mít nenulovou hustotu, aby ty vlny mohly mít menší, než nekonečnou frekvenci. A konečně, musí být tak hustá, aby dokázala přenášet i energetický hustoty gamma a kosmickýho záření, notabene musí být ještě hustší.

Otázka nyní zní: studovala vůbec kdy fyzika takovýto model éteru? Anebo ho mávnutím ruky zavrhla s vyvrácením první naivní představy, že jde o nějaký řídký plyn? A na straně druhé: zatímco současná matematika studuje všemožný obskurní pitomosti, zabývala se někdy seriózně modelováním velmi hustýho částicovitýho prostředí? Když se v hustý kondenzující páře tvoří houbovitý fluktuace hustoty, napadlo se kdy někoho zabývat extrapolací tohodle modelu na  systémy s ještě větší hustotou?

Nyní se na všechny námitky stran éterový hypotézy můžu jednoduše zeptat: když se vám ten model tolik nelíbí, jak je možný, že vás ho za posledních sto let ani nenapadlo vyzkoušet? Je snad o tolik složitější než všechny ty abstraktní teorie kvantový mechaniky, strun, smyček a já nevim kdovíčeho ještě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ATW 2.12.2007 22:32

Re: Re: Re: Re: větší bláboly jsem už dlouho nečetl

Zephire vnímám jak silné je vaše přesvědčení, to že váš popis je správný. Jen nevím z čeho ta vaše jistota pramení. Černé díry jsou natolik exotické objekty, dokonce v rozporu z "dobrými mravy" kosmických objektů, z venku je můžeme pozorovat zprostředkovaně a zevnitř vůbec. Vy jak vidím máte jasno jakobyste je prozkoumal. Éter, který zachraňujete je buď hodně složité rozporuplné prostředí, viz vaše vysvětlování stran jeho disperze, nebo nehybný Lorentzův éter, který může být ve zvlášním stavu jako elmag pole, právě tady je téměř totožný z prostorem a tak nemůže být objeven jako objekt a tak je fyzikálně je nepotřebný.

Běžně se tvdí, že věda se vyvinula z mytologie, po dogmatické víře nastoupilo rozumové zkoumaní a potvrzování experimentem, ale asi to neplatí obecně pro všechny lidi.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 2.12.2007 11:13

Re: Re: Re: větší bláboly jsem už dlouho nečetl

Černá díra se chová jako hustá hvězda, vyplněná plasmou, co se chová jako kondenzující superkritická pára. Máte pocit, že by se měla chovat nějak jinak? A pročpak?

K disperzi světla dochází, akorád slabě, právě proto, že je vakuum tak hustý. Např. disperze gamma záření byla předmětem pozorování observatoře MAGIC. A krátkovlnný světlo se ve vakuu rozptyluje a materializuje na dvojice částic a antičástic zrovna tak, jako se tvořej víry v kapalinách. Akorád že se éter chová spíš jako řídký pružný želé, když ho tvoří pěna, takže ty víry zase hned zanikaj. Ale silným magnetickým nebo elektrickým polem je jde rozdělit a pak skutečně pozorujeme, jak je světlo éterem dispergovaný.

Téže povahy je polarizace mikrovlného záření vakuem, akorád k ní dochází na opačný rozměrový škále (éter tvoří rekurzívní pěna, proto se v něm jevy na různejch rozměrovejch škálách opakujou). V okolí černejch děr a magnetarů je možný takovou polarizaci pozorovat už  v infračervený a viditelný oblasti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 2.12.2007 9:07

Podívejte se do zrcadla,

tam uvidíte, že běh času je zatraceně reálný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AWT 1.12.2007 22:39

Re: Re: větší bláboly jsem už dlouho nečetl

1. Odkud berete proboha to "prostředí superkritické páry" to máte na mysli a snad obrazně "éterové prostředí".

2.Když světlo prochází látkovým prostředím dochází k jeho disperzi, ve vakuu k žádné disperzi nedochází tedy světla všech barev se šíří stejnou rychlostí c ~ 3000000 km/s. Kdyby byl přítomen éter jako prostředí muselo by přeci k disperzi dojít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 1.12.2007 11:15

Re: půjčíte všechny výdobytky fyziky ...a pak je přisoudíte éteru

To je původní idea Diraca, kterej antičástice předpověděl. Antičástice běžej ve stejné šipce času jen na úrovni gravitační síly. Vnitřně jejich oscilace probíhaj antisymetricky. Pokud jste pochopil ten model éterový bublaniny, tak naprostá většina energie tvořících elementární částice se šíří převážně povrchem membrán. Jen nepatrnej zlomek energie se šíří objemovou fází, to jsou gravitační vlny.

Jenže bubliny éterový pěny maj vždycky dva povrchy podobně jako mýdlový bubliny. Ale ty dva povrchy nejsou úplně rovnocenný: ten povrch, co je uvnitř bubliny má něco vyšší zakřivení povrchu a tím pádem vyšší hustotu energie Mimochodem, tenhle rozdíl je příčinou narušení CP invariance.

http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/aether/aether_density.gif

http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/aether/cpinavriance.gif 

Proto při postupný expanzi pěny částice tvořený vnějšíma povrchama bublin maj tendenci samovolně vymizet na úkor těch, co sou tvořený gradientama uvnitř časoprostorovejch (mem)brán. Zatímco normální částice se rodí, antičástice zanikají, lítaj jakoby v pro nás opačném  anti-vesmíru, jehož čas právě plyne pozpátku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 1.12.2007 9:31

Re: větší bláboly jsem už dlouho nečetl

Např. zde: Černé díry mohou skrývat své vlastní vesmíry. nebo Vesmír je kapalina ze strunové sítě. Blázni se v poslední době nebezpečně množej a některý píšou i do významnejch časopisů.

Snad nevěříte, že světlo se vlní vakuem jen tak, na dálku, bez jakýhokoliv prostředí? Energie to při šíření hmotou nikdy nedělá, proč by vakuum mělo bějt výjimkou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schneider 1.12.2007 4:25

Re: Re: půjčíte všechny výdobytky fyziky ...a pak je přisoudíte éteru

   Jak to můžete o antičásticích a jejich běhu času vědět? Jejich čas běží ve stejné šipce času

 jako částice. Přece neběží jejich čas z budoucnosti do minulosti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AWT 30.11.2007 18:55

Když ale budem pozorovat tvorbu fluktuací v kondenzující superkritický páře, tak první vzniklý fluktuace budou mít přibližně bodovej tvar.

Ze kterého jen blázince ten pan Zephir nám to posílá. Bude určitě na nějaké terapii a chce se s náma sdělit o zkušenost. (bóoože větší bláboly jsem už dlouho nečetl:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

navrhy 29.11.2007 19:58

Re: Re: půjčíte všechny výdobytky fyziky ...a pak je přisoudíte éteru

Jak vam ubiha cas na diskusi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 29.11.2007 18:23

Re: Definice času a vlnová teorie éteru

Na závěr bych se ještě pokusil stručně vysvětlit, proč má náš časoprostor právě tři prostorový rozměry a jeden časovej. Z modelu kondenzace éteru vyplývá, že možný jsou skoro všechny kombinace časovejch a rozměrovejch dimenzí, jaký si jen můžem vymyslet. Jejich fyzikální přiklady tvořej hustý  a komplexní částicový soubory, kterým vévodí šedá kůra mozková a informační systémy, podél kterých se šíří informace v umělě vytvořenejch kauzálních prostorech.

Když ale budem pozorovat tvorbu fluktuací v kondenzující superkritický páře, tak první vzniklý fluktuace budou mít přibližně bodovej tvar. Postupně porostou v náhodnejch směrech na vláknitou síť superstrun, podobnou drátěnce, její vlákna se pak začnou zplošťovat a vytvoří žebrovitou strukturu časoprostorovejch membrán, podobnou žilkatině listů. Membrány pak začnou kondenzovat na složitější třírozměrný útvary: věnečky, svinutý lístky a pod. Teprve když kondenzace hodně pokročí, vypadnou z takový směsi trojrozměrný kapky. Ty budou protkaný sítí strun a mebrán, který budou postupně zanikat v obráceným gardu: napřed vymizí plochý membrány a zůstanou jen jejich žebra a ty se budou postupně zkracovat až se přeměněj v drátěnku strun, která se bude postupně rozpouštět až z ní zůstanou jenom body. Pokud hustota energie poroste ještě víc, začne uvnitř kapek kondenzovat nová časoprostorová fáze.

Z uvedenýho modelu vyplývá, že koexistovat můžou maximálně tři prostorový rozměry. Víc rozměrů současně není stabilní, protože všechny fázový transformace jsou řízený principem nejmenší akce Newtonový dynamiky. A ten se snaží maximalizovat tok energie tím, že mění poměr vzdálenosti a průřezu. Pokud budem sledovat tuhle závislost pro systém nejtěsněji uspořádaných vícerozměrných koulí, pak uvidíme, že nejtěsnějšího uspořádání koulí lze dosáhnout právě pro třírozměrný hyperkoule. Kruhy nebo čtyřrozměrný koule maj využití objemu podstatně nižší. Navíc, čím bude hustota hmoty a energie vyšší, tím bude třírozměrný uspořádání víc preferovaný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 29.11.2007 17:45

Re: Definice času a vlnová teorie éteru

Gravitonová pěna se vyznačuje vysokým počtem prostorovejch i časovejch dimenzí současně. V okamžiku, kdy došlo ke kondenzaci se začaly stěny pěny sbalovat a začaly tvořit plochý membrány, tak jak je známe z mejdlový pěny. Současně se ve vesmíru prudce zpomalila rychlost šíření energie na současnou hodnotu rychlosti světla (ten pokles pokračuje i nadále, ale my jej vnímáme jako velmi nepatrný). A počet časovejch dimenzí prudce poklesl na jednu jedinou. K tomu došlo tak, že z části bublin narostly dutiny současný éterový pěny. Z druhý části gradientu zplaskly a staly se z nich stěny membrán.

Z uvedenýho modelu vyplývá, že v určitým okamžiku mohlo bejt antihmoty ve vesmíru poměrně hodně. Ale protože ve stavu éterový pěny, kdy jsou gradienty na obou površích éterový pěny ještě pěkně výrazný byla hustota hmoty a energie ještě příliš vysoká a přechody hmoty v antihmotu prakticky rovnovážný. A tak, když hmota chladla, většina antihmoty plynule přešla na normální hmotu. Abychom ze žhavý gravitonový pěny (říkejme jí kvarkgluonová plasma, ačkoliv to neni moc přesný) získali rovnoměrný podíly hmoty a antihmoty, museli bychom ji ochladit velmi prudce. Uvedenej model tedy napovídá, že k ochlazení hmoty a antihmoty došlo poměrně pomalu, a že tedy nemohla zkondenzovat v jemně rozptýleným stavu napříč celým vesmírem. Éterová teorie předpovídá, že větší část hmoty galaxií vznikla vypařování velkejch kapek, čili kvasarů. Pokud dnešní vesmír obsahuje větší podíl antihmoty, je rozptýlená ve velmi malejch částicích, axionech a možná části neutrin. Protože se kvasary vypařovaly poměrně zvolna, stačila se při chladnutí hmoty kolem nich ustavit rovnováha a tudíž se většina energie antibublin překlopila do bublin hmoty a energie antihmoty se vyzářila na fotony a lehký částice. Tenhle proces probíhá v podstatě dodneška, protože kvasary intenzívně svítěj a rozprašujou svou hmotu do okolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 29.11.2007 17:30

Re: Definice času a vlnová teorie éteru

Popsanej model umožňuje jednoduše pochopit, proč je tak snadný cestovat prostorem, zatímco cestování časem se jeví prakticky nemožný. Pokud na vodní hladině vytvoříme vlnu, převážná část energie se bude šířít po povrchu, čili podél rozměrových souřadnic tohodle modelovýho časoprostoru. Pod vodní hladinu vlna energie zasahuje nepatrně, protože voda je nepatrně stlačitelná. A rozdíl v chování éterovejch gradientů ve vakuu je ještě mnohem výraznější. K cestování napříč časovou dimenzí ve vakuu se  tedy musíme vlnit velmi intenzívně, pak se bude část energie šířit napříč vnitřkama éterovejch bublin a šíření energie na povrchu se zpomalí. To se projevuje jako tzv. relativistická dilatace času účinkem zrychlení, který takovou výměnu energie nutně doprovází.

Další záležitost, kterou éterovej model vysvětluje je existence konjugovanejch časovejch dimenzí. Existence tzv. antičástic už P.Dirac správně rozpoznal jako manifestaci druhý časový dimenze. Pokud je tomu tak, proč je ve vesmíru tak málo antihmoty? A proč nepozorujeme dvě časový dimenze výrazněji?

Odpověď nabízí speciální struktura éterový pěny. Na rozdíl od modelu vodní hladiny je každá časoprostorová membrána tvořená ne jedním, ale hned dvěma povrchovými gradienty hustoty. I mýdlová bublina má dva povrchový gradienty, ale jen nepatrně od sebe vzdálený. Pokud se tedy podél takovejch membrán bude šířit vlna energie, bude se čířit po obou gradientech prakticky současně. Na začátku vzniku vesmíru tomu tak být nemuselo. Éterová teorie popisuje vznik vesmíru jako fázovou transformaci, doslova kondenzaci éteru. Pokud budeme studovat kondenzaci superkritický páry, na samým začátku budou gradienty jen jakýsi nepravidelný baňatý bloby. Budou navzájem propojený do vícerozměrný sítě, ve který nebude možný poznat, která bublina tvoří dutinu a obráceně - viz obr. gravitonový pěny: http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/quantum/gravitons.gif

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 29.11.2007 17:13

Re: Definice času a vlnová teorie éteru

Pokud si šíření energie povrchem časoprostorovejch membrán představíme jako šíření mechanickejch vln na vodní hladině, pak počet dimenzí takovýho časoprostoru je možný definovat jako počtem tzv. fyzikálních stupňu volnosti. To je rámcově řečeno počet na sebe navzájem kolmejch směrů, ve kterých se šíření vlny navzájem neovlivňuje. Příkladmo povrch vodní hladiny je placatej, tedy vykazuje dva stupně volnosti v horizontálním směru, jeden ve směru, která je na rovinu obou směrů kolmá, čili v normálovým směru na vodní hladinu. Směry podél povrchu vodní hladiny jsou zde prostorový souřadnice zatímco směr, kterej je na ně kolmej je časová souřadnice. Vidíme, že celej časoprostor tvoří vlastně povrchovej gradient hustoty vody a časová souřadnice je ten směr časoprostoru, ve kterým se ta hustota mění nejrychleji.

Zatímco vodní hladina je modelovej příklad, v éterový pěně můžou gradienty hustoty tvořit více méně deformovaný pulsující placky, můžem si je představit jako hopsají míčky, který se střídavě zplošťujou v jednom či druhým směru, nebo v několika směrech současně. Z toho vidíme, že časový a prostorový souřadnice jsou v éterový teorii naprosto rovnocenný. Je jen otázka náhody, který směry v daným gradientu zrovna převládaj a jejich vnímání jako časový či rozměrový souřadnice navíc závisí na aktuální pozici pozorovatele. Krom toho se oba druhy souřadnic dynamicky mění a přecházej jedna v druhou. V okamžiku, kdy je gradient éteru přibližně kulatej si jsou časový i rozměrový dimenze velmi podobný a jejich počet prudce naroste. To je právě případ okamžiku vzniku našeho vesmíru. Éterová teorie předpokládá, že celej náš časoprostor taky tvoří dynamickej pulsující míč, kterej mění svoje rozměry v jednotlivejch směrech.

Z tohodle modelu snadno pochopíte, čím se v naší generaci vesmíru časová souřadnice liší od prostorovejch. Je vždycky orientovaná, protože je tvořená povrchovým gradientem hustoty éteru. Zatímco prostorový souřadnice jsou ve všech směrech prakticky rovnocenný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 29.11.2007 16:58

Definice času a vlnová teorie éteru

Vlnová teorie éteru (Aether Wave Theory, AWT) umožňuje pochopit většinu fundamentálních otázek, týkajících se času, jako např. počet časovejch dimenzí, nebo takovou zdánlivě triviální otázku: proč je čas nesymetrickej, čili vykazuje šipku času, zatímco v prostoru se můžeme pohybovat snadno oběma směry? Troufám si říct, že fyzikálně relevantní odpověď na tuhle otázku chyběla lidstvu až donedávna. Její vysvětlení v rámci AWT je přitom docela jednoduchý.

Podle AWT se časoprostor tvoří difúzivním šířením hmoty nebo energie inerciálním hypotetickým prostředím s nekonečně vysokou hustotou hmoty a/nebo energie, čili tzv. éterem. Éter si můžete představit jako vnitřek hustý hvězdy (kolapsaru podobnýho černý díře), tvořící naši generaci vesmíru. Ten vnitřek si můžete představit jako velmi hustou a horkou plasmu, tvořenou nekonečně malými, hustými a horkými částicemi, podobnou superkritický páře. Je vyplněná fluktuacemi hustoty, podobný rekurzívní pěně nebo houbě. Podobný fluktuace hustoty se v superkritický páře tvořej na začátku její kondenzace, ještě než se dostatečně zvětší a sbalí do kapiček. Fluktuace v éteru jsou v zásadě stejné povahy, jsou ale ještě plošší a tenčí - tvoří je prakticky plochý gradienty hustoty, podobný membránám. Vypadá to jako pěna vyplněná menšíma bublinama, který jsou vyplněný ještě menčíma, rekurzívně. Na rozdíl od obyčejný pěny éterová pěna netvoří uzavřený bubliny - je to spíš taková houba a její dutiny volně pulsujou a přitom se v nich srážejí a opět rozpouštějí vnořený generace pěny.

Protože energie při svým šíření dává přednost povrchům, naprostá většina energie se v takovým prostředí šíří povrchem membrán, podobně jako vlny na vodní hladině - tím je definovaná na určitý úrovni bublin určitá úroveň časoprostorü. Protože bubliny sou do sebe vnořený, i časoprostory sou do sebe vnořený, ale taky se trošku prolínaj. To se projevuje nárůstem počtu dimenzí, pokud na daný úrovni rozměrový škály časoprostoru velmi malý nebo naopak velmi velký.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 29.11.2007 10:33

Re: půjčíte všechny výdobytky fyziky ...a pak je přisoudíte éteru

Ten článek je o běhu času a běh času má dvě dimenze, prakticky rovnoběžný, takže vypadaj jako jediná. Ale existence antičástic prozrazuje, že existuje hmota, pro kterou čas z velký části běží pozpátku. Nyní by se hodila nějaká teorie, která by to vysvětlila.

Nějaké návrhy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milda 28.11.2007 21:40

Re: Re: půjčíte všechny výdobytky fyziky ...a pak je přisoudíte éteru

Přečetli jste si oba pánové, co jsem napsal já na začátku? Tak k věci! Dnes mě váš éteřík opravdu nezajímá. Sestupte z výšin na zem a vězte, že ač všude je ta vaše pěna, ten článek je opravdu o něčem jiném.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 28.11.2007 18:12

Re: půjčíte všechny výdobytky fyziky ...a pak je přisoudíte éteru

Každá teorie předvídá nový věci na základě existujících "výdobytků". Éterová teorie ovšem předpovídá věci, který v žádný učebnici nejsou. V žádný učebnici např. není, že se vakuum chová jako pěna, že rozptyluje mikrovlny a narušuje tak Lorentzovu symetrii. V žádný učebnici není, že kvasary vypařujou hmotu, místo co by ji pohlcovaly.

Kdyby éterová teorie předvídala jen věci známý, byla by k ničemu a vůbec bych se sní nezabejval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 28.11.2007 17:37

Re: Vše co opíšete z každé učebnice je totožné s Vaším éterem.

Ne, já mluvím jen o superkritické páře. Nepřirovnávám éter třeba k jitrnici.

Pokud chcete pochopit nějaké chování nečeho, použijete příměr o tom, co už znáte. Třeba:

"Země se točí kolem Slunce jako kulička na provázku. Gravitace pak na obě tělesa působí stejně, jako jako síla napínající provázek."

Díky tomu pochopíte, proč Země od Slunce neuletí. Drží ji u něj gravitační síla. Když nebudete používat příklady, nic nevysvětlíte, protože nemůžete vysvětlit neznámý chování pomocí neznámého chování. Jako příměr se musí použít něco, co je známé a jeho chování je jasný.

Je to jasný?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 28.11.2007 17:27

Re: Re: Vám nikdo při vysvětlování éteru nerozumí

(citace) To je klasickej, dávno popsanej fyzikální systém. Vysvětlili ho desítky lidí řadu let přede mnou. Pokud jste to nepochopil, není to moje vina.

(reakce) Ano vysvětlili ho a vysvětlují řadu let a správně ale pomocí opravdové fyziky a néé pomocí éteru, jak to vy\světlujete Vy. Vy si půjčíte všechny výdobytky fyziky , poíšete o nich povídání a pak je přisoudíte éteru. Vždy je to podle Vás totožné s teorií éteru, Vše co  opíšete z každé učebnice je totožné s Vaším éterem.

(citace) Pokud jste to chování pochopil, pak mi můžete sám zodpovědět, co ta pára udělá, když ještě víc zhoustne.

(reakce) Můžu v rámci klasické fyziky ale proč bych to dělal když Vy to potřebujete chrlit a vtloukat lidem podle teorie éteru ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 28.11.2007 17:25

Re: Re: Vám nikdo při vysvětlování éteru nerozumí

(citace) To je klasickej, dávno popsanej fyzikální systém. Vysvětlili ho desítky lidí řadu let přede mnou.

Pokud jste to nepochopil, není to moje vina. (reakce) Ano vysvětlili ho a vysěvtlují řadu let a správně ale pomocí opravdové fyziky a néé pomocí éteru, jak to vy\světlujete Vy. Vy si půjčíte všechny výdobytky fyziky , poíšete o nich povídání a pak je přisoudíte éteru. Vždy je to podle Vás totožné s teorií éteru, Vše co  opíšete z každé učebnice je totožné s Vaším éterem.

(citace) Pokud jste to chování pochopil, pak mi můžete sám zodpovědět, co ta pára udělá, když ještě víc zhoustne. (reakce) Můžu v rámci klasické fyziky ale proč bych to dělal když Vy to potřebujete chrlit a vtloukat lidem podle teorie éteru ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 28.11.2007 16:05

Re: Vám nikdo při vysvětlování éteru nerozumí

To přece nemůžete vědět, Mluvte za sebe. Rozumíte chování superkritický páry?

To je klasickej, dávno popsanej fyzikální systém. Vysvětlili ho desítky lidí řadu let přede mnou.

Pokud jste to nepochopil, není to moje vina.

Pokud jste to chování pochopil, pak mi můžete sám zodpovědět, co ta pára udělá, když ještě víc zhoustne.

I ti je v literatuře popsaný, dokonce je to zaznamenaný na video.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 28.11.2007 10:57

Re: Fyzika bez matematiky je defakto filozofií

Jenže v tom to je, Zephire, že Vám nikdo při vysvětlování éteru nerozumí…a především proto, že všechno jednak gulášujete „do sebe“ a jednak nepoužíváte tu matematiku. Pokud popíšete svou teorii pouze a ČISTĚ filozoficky, pak jí možná budou lidi aspoň chápat ( přestože s ní nebudou souhlasit ). Nyní jí nechápou ani s ní nesouhlasí především proto, že ty bláboly gulášpopisné nejsou ani filozofií ani fyzikou. Výsledek : předvádíte pouze ubohý monolog co celýho světa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZEPHIR 27.11.2007 22:06

Fyzika bez matematiky je defakto filozofií

Fyziku s matematikou máme už dvěstě let, přesto elementárním souvislostem nerozumíme, právě proto, že ji zaplnili pozitivisti, co si pletou numerickou regresi reality s jejím chápáním.

Neni důležitý, jestli tomu co děláte řikáte fyzika nebo filosofie, podstatný je, že tomu rozumíte tak, aby to pochopil kdokoliv další. Když říkám rozuměl, nemyslím tím krácení rovnic a dosazování do vzorečků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Navrátil Josef 27.11.2007 16:34

Re: Re: Vy jste prostě úžasní!

Fyzika bez matematiky je defakto filozofií....a ....a Na tomhle fóru jen parazituješ Zephire, protože víš, že sem lidi choděj.Takže lidi se snažej sem posílat něco zajímavýho, a ty sem sereš ty svoje blbiny, který nesouvisej s tématem. Proč by tě za to měli lidi chválit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zephir 27.11.2007 15:41

Re: Vy jste prostě úžasní!

V okamžiku, kdy se začnete odvolávat na fyzikální realitu se filozofickej komentář stává fyzikálním a je možný, ba žádoucí ho konfrontovat se současnými fyzikálními teoriema času.

Osobně mě filosofie nezajímá, pokud neumožňuje předpovědět něco užitečnýho pro každodenní realitu, v tom ohledu je na tom u mě stejně jako třeba teorie strun.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milda 27.11.2007 15:17

Vy jste prostě úžasní!

Dovoluji si dvě poznámky. Závěr článku o plynutí času obsahuje logické chyby a odporuje každodenní zkušenosti.  Druhá věc je, že v diskuzi k odbornému článku by měli být argumenty pro/proti pouze k tématu tohoto článku a ne typolobláboly na jiná témata.

• reagovat
• nahlásit příspěvek