Posledně jsem se tu vyznával ze svého snu kosmického sportovního soutěžení, a ono to existuje! Už v roce 2007 vznikla X Prize Foundation a po víceméně dlouhých peripetiích je zde projekt vysloveně sportovního charakteru. Prémii ve výši 20 milionů dolarů získá ten, kdo dopraví na Měsíc kosmickou sondu, ta ujede po měsíčním povrchu půl kilometru a pošle zpátky data. Hlavním sponzorem měla být NASA, nakonec to dopadlo tak, že NASA vyměkla a sponzoringu, dříve by se řeklo mecenášství, se ujal Google.

Nicméně NASA se minulý týden v souvislosti se závody připomněla. Ne snad že by jim chtěla pomoci. Jenom vyjádřila obavy, aby závodníci neponičili exponáty, které na měsíčním povrchu zůstaly z dob, kdy NASA opravdu byla hnacím motorem kosmického výzkumu, a aby kolečka závodních kosmidel nezničila šlápoty prvních kosmonautů.

A je to! Když už nejsme ničeho pořádného schopni, tak se pokusíme o zákaz. To je vcelku nejjednodušší způsob, jak dát o sobě vědět, že ještě žiju a polykám peníze poplatníků.

Myšlenka kosmického soupeření není cizí ani českým hlavám. Před více než osmdesáti lety vyšel u nás román z pera Viléma Neubauera, autora dívčích románů Sextánka a Filosofka Mája. Román sleduje řešení sporu, zdali jsou muži lepší než ženy či zda je to naopak. Hrdina románu se vsadí s hrdinkou, že vyhraje ten zástupce toho či onoho pohlaví, který se dostane jako první na povrch Měsíce. Dopadne to plichtou, dostanou se tam spolu a je z toho láska, sňatek a pak dětí jako smetí. O kosmických závodech se rozepsal na sklonku tvůrčího života náš klasik J. M. Troska, když v novele Vládcové vesmíru popsal kosmické závody ne nepodobné tomu, co vyhlásil Google. Nelze k tomu dodat nic než povzdech, že chuť by byla, ale jen to sportovní náčiní schází.

Jednou třeba bude. Balon jakožto prostředek vzdušného cestování je spojován s osmnáctým a devatenáctým stoletím, ale byla to až nejnovější doba, která mu poskytla náležitý prostor. Vynález syntetických tkanin vzdorujících plameni umožnil stavbu horkovzdušných balonů. Montgolfiérám nastala zlatá doba. Těžko soudit, odkud přijde inovační impulz. Technologie je vždycky průsečík rozmanitých podnětů, často i ze vzájemně nesouvisejících oblastí a zdrojů.

A pak možná budeme jednoho dne svědky čehosi, co bude připomínat kuponovou privatizaci s její jistotou dvacetinásobku. Možná že i vás někdo obdaroval (jako mne) pozemkem na Měsíci – a teď už se prodávají pozemky i na jiných kosmických objektech, samozřejmě i na Marsu. Sám bych si to nekoupil, ale dali mi to a mám z toho radost a někam jsem to schoval a snad bych to i našel, kdybych se dal do hledání. Teď si ale představte, že se něco stane, sejdou se technologie, let naMěsíc bude stát jako let do Mnichova a najednou se zjistí, že on celý Měsíc je rozparcelován a někomu patří. Přijdou právníci a samozřejmě se pokusí věc bagatelizovat, protože někdo prodával něco, co mu nepatřilo. Ale pak přijdou jiní právníci a...

Pak nastanou ty správné závody na Měsíc.

LN, 4.6.2012