Amatérský astronom Scott Tilley objevil ztracenou družici Image, která se odmlčela své domovské agentuře NASA v roce 2005 a poté dva roky úspěšně vzdorovala pokusům o oživení, až ji konečně odepsali. Zpráva mě potěšila z několika důvodů.

Osvěžující je sám fakt, že družici našel amatérský astronom. Řeklo by se, že doby amatérských hvězdářů jsou dávno za námi. Kdepak jsou ty časy, kdy Jules Verne psal o hvězdářích Deanu Forsythovi a Sydneym Hudelsonovi v románu Honba za meteorem. Ty jsou dávno pryč, ale amatérští astronomové jsou mezi námi a divili bychom se, jak čile se mají k světu. Za dostupnou cenu jsou k mání technické prostředky, o jakých se před relativně nedávnem profesionálům nesnilo. A konec konců, dodnes se může každý stát součástí projektu SETI, pátrajícího po mimozemských civilizací, stačí aby zapřáhl svůj počítač, aby se v pauze v práci svého majitele věnoval analýze rádiového hlasu z hvězd.

Navíc ten zmíněný Scott Tilley pátral skoro detektivně po ztraceném satelitu Zuma. Ten je vojenský, autority kolem něho mlží tak důsledně, že se ani neví, zdali se na oběžnou dráhu vůbec dostal, natož aby se vědělo, co tam má provádět. Klasický případ pátrání toho typu, jaká prováděli tři princové ze Serendipu, kteří nacházeli, co nehledali, a nedošli k tomu, kam směřovali.

Ještě více je pro mne potěšující vize satelitu, který se ztratí a dělá mrtvého brouka a je si tak nějak schovaný na oběžné dráze od roku 2005. Loni spočítali (kdo? tohle je velká neznámá), že na oběžné dráže pracuje 1400 družic. To znamená pracujících, funkčních družic. Kromě nich podle jedněch zdrojů obíhá Zemi 110 tisíc objektů, od centimetrových úlomků po rozměrné objekty o celkovém objemu tří tisíc tun, jiné zdroje uvádějí počet 300 tisíc kusů kosmického odpadu. To jsou trosky raketových motorů, ale i vločky odpadlého nátěru, prostě – odpad.

V něm se jistě najde i vysoce důmyslná elektronika. Napsal jsem o tom povídku Nápad za všechny prachy, o využití kosmického odpadu a o tom, že by v něm mohla samovolně vzniknout umělá inteligence. Byla to povídka převážně humoristická, Michal Suchánek podle ní udělal comics, ale teď se mi vrací v podobě reálného podnětu. Ke vzniku organického života potřebujeme vodu, teplo a organické sloučeniny. Co je třeba ke vzniku umělého života?

Opět se začalo psát o kvantových počítačích. Už existují, vznikly dřív, než se vědělo, k čemu mohou sloužit. Křemík, energie… a absolutně nízké teploty spolu s vakuem. Třeba tam vzniká na oběžné dráze nějaká elektronická protobuněčná kaše a zatoulaná družice Image se s ní spojila, vdechla jí svůj životní náboj a oplátkou získala nesmrtelnost.

Z kosmonautiky je dnes byznys, bez družic by nefungovalo skoro nic. A došli jsme tak daleko, že na jejím pozadí mohou vznikat příběhy.

LN, 5.2.2018