EPIDEMIE: Slintavka a kulhavka
Nachází se u nás celá řada lidí, kterým je zvířat, usmrcených při likvidaci ohnisek této nákazy, opravdu líto.
Což je vcelku pochopitelné. Přičemž nejsilnější emoce budí fakt, že se tato nemoc přenáší i na roztomilá, skotačící kůzlata na farmách, nebo někde na záhumenku chované ovce s jehňaty symbolizujícími jaro, se kterými přijdeme do styku častěji, než s ustájeným hovězím dobytkem. Pochopit se však nedají takzvaní Všeználci, co o slintavce a kulhavce na internetu hlásají konspirátorské nesmysly, jako že je zbytečné proti nemoci bojovat, když nekončí vždy uhynutím zvířete, aniž by si svoje rozumy ověřili u veterinářů, k řešení tohoto problému povolaných. Žádný učený z nebe nespadl, jak se u nás říká, ale to ještě neznamená, že bychom nemohli mít více osob poučených, když u nás dnes po netu brouzdají nejen děti školou povinné, ale i senioři, využívající k tomu nejrůznější vyhledávače. Ale zkusme si tu několik mýtů, nabalených na slintavku a kulhavku, trochu rozebrat.
Především slintavku a kulhavku (SLAK) nikdo nemůže léčit (bakteriostatickými ani baktericidními) antibiotiky, neboť zde se jedná o virus. A díky tomu je tato nemoc vysoce nakažlivá, neboť tento virus dokáže přežívat v prostředí a šíří se také vzduchem, tedy může být šířen i větrem. Existuje 7 sérotypů a kolem 60 subtypů viru SLAK, kdy se jednotlivé sérotypy mohou lišit infekčností a schopností vyvolat onemocnění. Jinak řečeno, ve skutečnosti neexistuje jedna univerzální vakcína, která by zvíře chránila před všemi kmeny viru slintavky a kulhavky. Plně účinná vakcína musí být vyrobena na konkrétní sérotyp, kdy slouží zejména ke snížení vylučování viru a částečně i k nabuzení imunitního systému u infikovaných zvířat. Ale ani u očkovaných zvířat neexistuje záruka, že by se nemohla tímto virem znovu nakazit.
Navíc i při správné vakcinaci dochází k chráněnosti zvířat u vysoce virulentního kmene viru slintavky a kulhavky (FMDV) po 1-3 týdnech od aplikace vakcíny, takže vakcinace nezastaví rychlé šíření RNA viru a nepředstavuje řešení nastalé situace v chovech. Přičemž se preventivní očkování jak u nás, tak i ve všech okolních státech, od roku 1992 nesmí u SLAK praktikovat. A je nakonec známo, že z celkového počtu primárních ohnisek potvrzených v Evropě v letech 1977–1987 plných 13 vznikalo buď na základě úniku viru z laboratoře, nebo použitím očkovacích látek s nedostatečně inaktivovaným virem, tedy ohnisko vzniklo přímo v důsledku vakcinace. Při současném rozhodování o nejvhodnějších opatřeních v případě SLAK pak hraje důležitou roli i poučení z epidemie slintavky a kulhavky ve Velké Británii a v dalších státech západní Evropy v roce 2001, která byla jednou z nejrozsáhlejších epidemií domácích zvířat za posledních 50 let.
SLAK vykazuje vysokou morbiditu (nemocnost) a nízkou mortalitu (úmrtnost), typické je však onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Jedná se tak o nebezpečnou nákazu, dle současné legislativy o nákazu zvířat typu A, kdy v případě výskytu jsou přijímána okamžitá opatření k eradikaci ohniska, tedy veškerá vnímavá zvířata na hospodářství musí být usmrcena. Což platí i pro Velkou Británii, která do EU dnes nepatří.
V důsledku epidemie SLAK bylo v roce 2001 ve Spojeném království usmrceno až 9 milionů krav, ovcí a prasat, což způsobilo obrovské trauma pro venkovské obyvatelstvo a veřejný a soukromý sektor, který to stálo přibližně 14 miliard liber v současných cenách, což ukazuje, jak destruktivní by tato nemoc byla, kdyby se tam znovu zanesla. Letošní potvrzení nákazy v Německu, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku vyvolalo nové obavy ohledně připravenosti Spojeného království na vypuknutí nákazy zvířat, kdy veterináři volají vládu k odpovědnosti za připravenost na biologickou bezpečnost. The devastating impact of foot-and-mouth disease | 60 Minutes Australia je reportáž, která odhaluje, do jaké míry SLAK zpustošila zemědělskou oblast kolem městečka Longtown v Jižní Anglii, kde byly usmrceny stovky tisíc hospodářských zvířat, aby se zabránilo šíření nákazy. Reportáž lze otevřít v archivu YouTube po vložení jejího názvu do vyhledávače.
Během epidemie SLAK ve Spojeném království v roce 2001, kde se vyskytlo více než 2 000 ohnisek u hospodářských zvířat, nedošlo k žádnému onemocnění člověka touto chorobou, jak našim lékařům připomíná Společnost všeobecného lékařství. Na jejích stránkách se také píše: „Virus slintavky a kulhavky není pro člověka nebezpečný. V minulosti bylo popsáno pouze několik jednotlivých případů (po přímém kontaktu s nakaženými zvířaty) mírného horečnatého celkového onemocnění s následnými puchýři v ústech, na prstech rukou a nohou, které se během několika dnů zcela zhojily. Toto onemocnění by tedy nemělo být považováno za klasickou zoonózu. V letech 1921 až 2007 bylo na celém světě hlášeno pouze asi 40 případů podezření na nákazu člověka virem slintavky a kulhavky.“ A nutno k tomu podotknout, jak na to upozorňuje Institut Roberta Kocha, že slintavka a kulhavka bývá často zaměňována s onemocněním, které se vyskytuje zejména u malých dětí a je laickou veřejností mylně označováno za slintavku kvůli podobným příznakům. Tyto nemoci však spolu nesouvisejí.
Na otázku, proč vakcinace není řešením a proč se musí všechna vnímavá zvířata v ohnisku utratit, již odpověděl Český svaz chovatelů masného skotu na svém webu, kde se mimo jiné říká: „Ekonomické analýzy, stejně tak historické zkušenosti ukázaly, že metoda stamping out (tj. utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku a v jeho těsné blízkosti) byla úspěšná při rychlé eradikaci nákazy, zatímco vakcinace často vedla k prodloužení přítomnosti viru v populaci a následným dlouhodobým obchodním omezením. Preventivní očkování je zakázáno v celé EU od roku 1992. Pouze ve výjimečných případech při vzniku ohniska a nebezpečí rychlého šíření nákazy je povolena nouzová vakcinace zdravých zvířat kolem ohniska.“ Nutno k tomu dodat, že slintavka a kulhavka se v Československu objevovala až do 70. let 20. století, přičemž zatím poslední výskyt u nás spadá do roku 1975, kdy se SLAK objevila na Mělnicku.
Ale nakonec i na stránkách Státní veterinární správy (SVS) se říká: „Slintavka a kulhavka je velmi kontagiózní onemocnění, jedinou spolehlivou možností, jak co nejrychleji zastavit pomnožování a vylučování viru infikovanými zvířaty je pouze jejich utracení. Přestože byly vůči viru SLAK testovány in vitro různá antivirotika, v praxi se tento postup nikdy neuplatnil. Vakcinace zvířat neumožňuje okamžité navození imunity, její účinek se objevuje v řádu týdnů. SLAK způsobuje především velké ekonomické ztráty, které jsou navázány i na obchodovatelnost produktů živočišného původu.“ Aktuality k současné situaci slintavky a kulhavky (SLAK) naleznete zde.
Přesto se najdou u nás internetoví „odborníci“, co všude byli a od všeho mají klíče, osočující ochránce zvířat, že nechávají celé chovy, nakažené slintavkou a kulhavkou, s klidem vybíjet, nebo že jsou neteční k tomu, jak „přímo před jejich očima je na zcela zdravých zvířatech páchán masový zločin“. Kdy jim nejspíše uniklo, že účelem zákonů na ochranu zvířat je chránit zvířata před jednáním člověka, pročež se zabývají i ochranou pohody zvířat (welfare) při provádění různých činností se zvířaty, ať se jedná o zvířata hospodářská, zájmová, laboratorní, zvířata zoologických zahrad, či zvířata cirkusů. Kdy při likvidaci ohnisek SLAK pak nejde jen o ekonomické aspekty nákazy, ale také o utrpení zvířat, neboť není pochyb o tom, že slintavkou a kulhavkou postižená zvířata nejsou v pohodě, že při tomto onemocnění trpí. Podobně jako si prochází utrpením v případě ptačí chřipky drůbež.
Ale o influenze drůbeže, známé spíše jako ptačí chřipka, tedy virovém onemocnění postihujícím ptáky, pojícím se s vybíjením celých chovů slepic, si něco povíme příště.
Za svůj název vděčí SLAK především puchýřům na sliznicích i dalších částech těla, na jejichž místě po prasknutí vznikají bolestivé léze. Kdy právě bolest a pálení u zvířat vyvolávají slinění a na poraněné končetině kulhání. Na snímku prasklý puchýř na pysku krávy nakažené slintavkou a kulhavkou.
Zdroj: Wikimedia Commons, Online fotografické centrum USDA, číslo obrázku: 01cs0006. Jako dílo federální vlády USA je obrázek ve veřejné doméně.
ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE
Situace kolem slintavky a kulhavky je extrémně vážná:
Zemědělský svaz varuje před dezinformacemi na sítích:
Propuknutí slintavky a kulhavky v roce 2001:
https://www.bbc.com/news/uk-england-12483017
Slintavka byla v chlévech nevítaným, ale častým hostem:
Onemocnění lidí, lidově označované za slintavku:
https://naschov.cz/ohrozuje-slintavka-a-kulhavka-cloveka/
Proč je slintavka a kulhavka tak nebezpečná:
https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/slintavka-a-kulhavka/otazky-a-odpovedi-slintavka-a-kulhavka/
Proč není vakcinace řešením situace kolem SLAK:
https://www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=4310
Riziko přenosu slintavky a kulhavky na člověka:
