13.12.2019 | Svátek má Lucie


ENERGETIKA: O čem je seriál Černobyl?

10.6.2019

aneb Co se na stránkách Deníku Referendum nesmí objevit

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích, a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

Šéfredaktorem Deníku Referendum je Jakub Patočka, který je otcem autora zmíněného článku. Ten zaujímá ostře protijaderný postoj a i v řadě jiných oblastí svůj osobní postoj striktně vnucuje jako dogma tomuto deníku. Protože se v něm objevují velmi jednostranné články s řadou zatajených faktů v oblasti energetiky, pokusil jsem se tam kdysi publikovat trochu jiný pohled a předkládat ty chybějící skutečnosti. Právě na příkaz pana šéfredaktora mi však bylo sděleno, že nic, co by plně neodpovídalo těm nejdogmatičtějším pohledům organizace Greenpeace, zde nikdy publikováno nebude. Tento postoj, že se zavřou oči před tím, co se jim nelíbí, a zcenzuruje se vše, co neodpovídá jejich ideologickým dogmatům, je přesně to, co se v seriálu Černobyl kritizuje a co bylo i jednou z příčin této havárie.

Nepovažuji za příliš účelné se k panu Patočkovi vyjadřovat, ale v článku mě jmenoval a osobně napadl. Proto bych si přece jen dovolil na článek reagovat.

Seriál Černobyl je podle mě velice dobré a zdařilé dílo. Problematice jaderných havárií a událostí v Černobylu a Fukušimě se věnuji řadu let. Takže mi je jasné, že ne všechno je tam přesně tak, jak se událo nebo mohlo stát. Film musí obsahovat zjednodušení, aby byl pro diváka srozumitelný a koukatelný. I když se tedy popáleniny z nemoci z ozáření objevují až po řadě hodin, ve filmu vznikají okamžitě. Řada dějů musí být zkrácena, zjednodušena, hodně podrobností musí být vynecháno. Skutky řady lidí musí být shrnuty do jedné osobnosti, s kterou se pak divák může sblížit. Na druhé straně jedním z nejsilnějších momentů filmu je podle mě doba devadesáti sekund, na kterou jsou vyslány skupinky vojáků, kteří jsou označováni jako bioroboti, na střechu, kde odklízejí úlomky grafitu z aktivní zóny reaktoru. Ta trvá přesně zmíněných devadesát sekund.

Černobyl 1

Dekontaminace střechy a odstraňování zbytků grafitu z aktivní zóny v reálu (zdroj Igor Kostin, chernobylgallery.com)

Dalším zdrojem nepřesností jsou rozporné informace, které se dají dohledat nejen na internetu. Příkladem jsou tři zaměstnanci elektrárny, označovaní běžně jako potápěči, kteří se brodili v suterénu radioaktivní vodou. Jejich úkolem bylo otevřít ventily a umožnit odtok vody, která se nahromadila pod reaktorem. V případě, že by se sem protavilo korium vzniklé roztavením aktivní zóny, hrozil další výbuch páry a další zvýšení emisí radioaktivních látek. Na konci pátého dílu se vysvětluje, že se dlouho mělo za to, že tito skuteční hrdinové brzy po havárii zemřeli. O takovém jejich konci je i velké množství zdrojů na internetu. Přesto ve skutečnosti žili dlouho po těchto událostech a dva by měli být naživu i v současnosti. I já jsem se ve své přednášce o havárii v Černobylu a o současné situaci v těchto místech, kterou jsem měl před třemi lety pro Pátečníky, přiklonil k nesprávné verzi.

Osobně si myslím, že dané nepřesnosti nijak nesnižují kvalitu série. Každému opravdu velmi doporučuji se na toto filmové zobrazení havárie v Černobylu podívat. Podle mě jsou hlavně v pátém dílu velmi dobře a srozumitelně vysvětleny technické i společenské příčiny havárie. I zde lze vytknout některé nepřesnosti, ale ty lze v případě zájmu korigovat prostudováním dalších informačních zdrojů. Je velmi zajímavé si přečíst, co říká o poselství filmové série její autor. Jeho další názory lze najít i v jiných vystoupení. Za hlavní sdělení považuje poukázání na neblahý vliv toho, že budeme z různých důvodů zavírat oči před skutečnostmi, protože se nám nehodí. A dokonce je zatajovat, cenzurovat a diskuzi o nich potlačovat. Že to není otázka jen bývalého Sovětského svazu, dokumentuje právě autor na tom, že ve stejném roce jako Černobyl došlo i k havárii raketoplánu Challenger. A i zde se na havárii se smrtelnými následky značně podílelo zavírání očí před indiciemi upozorňujícími na možné problémy.

Černobyl 2

Podobná situace zobrazená v seriálu Černobyl (zdroj HBO).

Toto sdělení televizní série i samotné černobylské havárie ovšem pánové Patočkové absolutně nechápou a nepřijímají. Oni zavírání očí před skutečnostmi, které se jim nehodí do jejich ideologického pohledu, považují za něco přirozeného. Rovněž tak považují cenzuru informací a zákaz jejich publikace či prezentace tam, kde toho mohou dosáhnout, za něco užitečného a velmi pozitivního.

Jaderné technologie mají svá negativa a rizika, stejně jako ostatní energetické zdroje. Je důležité, aby se o nich vědělo a analyzovaly se. I proto je velmi užitečné, že se natočil seriál o Černobylu a vyvolal takový zájem. I kvůli tomu mám přednášky a články o těchto tématech a otevřeně o nich diskutuji. Naopak Jakub a Josef Patočkovi rizika a problematické aspekty jiných zdrojů nejen nechtějí diskutovat, ale dokonce diskuzi tam, kde můžou, zakazují a informace odmítají.

Názory na vhodnou energetickou koncepci a možnosti, které máme pro přechod k nízkoemisní energetice, se mohou lišit. Mohu mít chybné informace a mohu se mýlit já. Jako jsem se mýlil v případě tří „potápěčů“ v Černobylu. Mohou se mýlit jiní. Ovšem mělo by být přirozené fakta o problémech předkládat, srovnávat je a diskutovat. Aby každý mohl nad nimi přemýšlet a utvořit si svůj názor.

Černobyl 3

Ani velkou část solární energie nedodávají malé decentralizované zdroje. Německá fotovoltaická elektrárna Krughütte s výkonem 29,1 MW (zdroj Parabel GmbH).

Josef a Jakub Patočkovi propagují německou cestu náhrady jaderných a uhelných zdrojů zdroji plynovými, vodními, biomasou, fotovoltaikou a větrnými turbínami. Podívejme se, s jakými riziky, o kterých se v Deníku Referendum psát nesmí, jsou tyto zdroje spojeny.

Německo intenzivně pracuje na realizaci plynovodu Nord Stream 2, velkou část elektřiny z jádra u něj nahradí plyn. Tuto náhradu propagují zelení aktivisté i u nás. V současné době si připomínáme třicáté výročí takzvané Ufa katastrofy, nebo také výbuchu plynového jezera smrti. K tomu došlo v Sovětském svazu tři roky po Černobylu. Asi 50 km od největšího baškirského města Ufa se trhlinou v plynovodu rozlila obrovská kaluž plynu do širokého okolí. Jeho potrubí mělo původně sloužit pro přepravu ropy a nevydrželo tlak, který je potřeba pro přepravu zkapalněného plynu. Nešťastnou náhodou se na trati transsibiřské magistrály, jejíž násep byl zhruba kilometr od potrubí, potkaly v nevhodnou dobu dva dlouhé osobní vlaky, které se skládaly z 38 vagónů a zajišťovaly dopravu mezi Novosibirskem a letoviskem Adler. Bylo v nich 1284 cestujících včetně 383 dětí. Při míjení začaly brzdit a došlo k zapálení plynového jezera. Síla exploze byla srovnatelná s největšími bombami. Celkově zahynulo 575 lidí a více než 800 bylo zraněno. Šlo o nejhorší železniční katastrofu v Evropě od konce první světové války. Velká řada dalších havárie plynovodů nebo explozí plynů, i když ne s tak katastrofálními následky, by se dala vyjmenovat. Relativně běžné jsou i výbuchy nebo jiné havárie spojené s produkcí bioplynu (viz například zde).

Černobyl 4

Větrná farma blízko Dardesheimu ve východním Německu (zdroj PtrQs/wikipedia).

I havárie přehrad s velkými počty obětí nejsou tak výjimečnou událostí a počet obětí může přesahovat tisíc. A nemusí jít o tu největší katastrofu, která je spojena s protržením kaskády přehrad v Číně. Při protržení přehrady Fujinuma, které iniciovala stejná přírodní katastrofa jako havárii ve Fukušimě, tak například zahynulo více lidí než při havárii elektrárny.

České zelené aktivistické organizace propagují jako nejdůležitější zdroj náhrady uhlí a jádra biomasu. Ovšem zvýšení produkce bioplynu a masivní náhrada uhlí biomasou při výrobě elektřiny vedou k intenzifikaci zemědělství a dovozu dřevní hmoty ve velkém na obrovské vzdálenosti. Ovšem z environmentálního hlediska by se měla krajina před intenzivním zemědělstvím a les před masivní těžbou spíše chránit.

Přechod k intenzivnímu využití větrné elektřiny nevede v Německu k decentralizaci výroby elektřiny, ale naopak k její ještě větší centralizaci a přepravě na daleko větší vzdálenosti. Nejen na prosazení potřebných vedení vysokého napětí je potřeba ekvivalentní centrální moc. Na pevnině už začíná být hustota a velikost větrných turbín v příhodných místech tak velká, že začíná lidem velmi vadit a velmi těžko se prosazuje. Stejně tak hlavní nárůst výkonu solárních panelů je v Německu nyní ve velkých farmách pokrývajících velké plochy, a to i zemědělských půd.

Obrovské úsilí a náklady, které do své Energiewende Německo vložilo, ve snižování emisí dramaticky selhávají oproti zemím, které si vybraly cestu mixu jádra a obnovitelných zdrojů. I v dobách nejhorších z hlediska emisí pro Francii a nejlepších pro Německo má Francie násobně menší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny.

Černobyl 5

Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).

To je jen pár z faktů, které se nesmí na stránkách Deníku Referendum objevit. Jak jsem psal, každý ze zdrojů energie má svá pozitiva a negativa. A má svá rizika. Jedině když o nich budeme vědět, budeme je analyzovat a diskutovat, tak můžeme tato rizika zmírnit. To je důvod, proč by se neměla fakta cenzurovat a neměly by se před nimi zavírat oči. Také proto třeba diskutuji v už zmíněné přednášce o Černobylu a přednášce o Fukušimě pro Pátečníky.

Pan Josef Patočka mi ve svém článku vyčítá, že píši o úspěchu Číny v oblasti jaderné energetiky: „Český jaderný fyzik Vladimír Wagner publikoval nedávno na serveru oEnergetice.cz téměř oslavný článek s titulkem Konečně se alespoň v Číně budují jaderné reaktory bez zpoždění. Přestože si k tomu vybral příhodně zrovna třicáté výročí masakru protestujících na náměstí Nebeského míru, otázku, proč je to právě jedna z nejnesvobodnějších zemí na světě, kde se jeho zamilované technologii daří nejlépe, si nepoložil.“

To, že vidím, že Čína je úspěšná v řadě oblastí, nejen při budování jaderných zdrojů, opravdu neznamená, že bych souhlasil s nedemokratickými postupy jejího vedení. Pokud nebudu vidět vlivem ideologického prizmatu úspěchy svého ideologického soupeře a nedokážu se z nich poučit, tak se mohu dostat do opravdu velkých problémů.

Do ještě větších se dostanu, pokud si budu zastírat problémy u sebe a nedokážu se z nich poučit. A přesně takovým svým myšlením a pohledem připomínají pánové Patočkové sovětské aparátčíky, které ve svém díle popisuje autor série Černobyl. Pokud by mohli zavádět cenzuru a jednostranný pohled podle svých představ nejen v Deníku Referendum, zákonitě by to vedlo k tragickým koncům. Přesně na to se snaží tvůrce seriálu upozornit.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.