Kodaňská konference OSN o boji proti klimatickým změnám nemá s vědou mnoho společného. Jak navozuje titulek, má mnohem více společného s politikou, penězi a bojem o moc. A to hned nad celou planetou. Na konferenci se jistě střetnou různé zájmy, a proto vůbec není jisté, že „planetáři“ zvítězí. Ale pokusí se o to, ostatně jako již vícekrát v minulosti. Dříve pod pláštíkem boje proti neexistující hrozbě planetárního přelidnění, nyní pod rouškou boje proti rovněž imaginárnímu globálnímu oteplování.

Předmět politické akce nakonec není podstatný, podstatný je globálně vedený BOJ. Na globální bebí globální flastr. A má-li být boj efektivní, musí se svět sjednotit. Jednota však předpokládá centrální řízení, jinak hrozí, že se negativně projeví dílčí – z hlediska „planetářů“ sobecké – zájmy a Ušlechtilého Cíle nebude dosaženo. Co na tom, že do „boje proti globálnímu oteplování“ je v souvislosti s kodaňskou konferencí zapojeno na 12.000 limuzín či 140 soukromých letadel. A že množství CO2, emitované touto jedenáct dní trvající konferencí, činí podle odhadu samotných organizátorů 41.000 tun...

Nedávno jmenovaný prezident EU Herman Van Rompuy si myslí, že kodaňská konference by mohla globální řízení planety uspíšit. Má to však jeden nezbytný předpoklad. Že si lidé nechají vnutit vědecky nedoložené přesvědčení o tom, že za probíhající klimatické změny je odpovědný člověk.

O neexistenci „vědeckého konsenzu“ v této oblasti existuje mnoho důkazů. Tím posledním je skandál v britském vědeckém ústavu, zodpovědném za sběr teplotních dat pro Mezivládní panel ke změně klimatu (IPCC), dokládající manipulaci s daty i profesní ostrakizaci disidentů. IPCC je stejně jako všechny orgány OSN společností politickou, proto se zbavme iluzí o tom, že se výlučně řídí kritériem vědeckosti. Okolo ideologie „globálního oteplování“ se vytvořilo a jistě ještě vytvoří takové množství dobře placených míst, že se proti ní bude bojovat stále obtížněji. Přesto mění „oteplovači“ svoji taktiku a raději než o globálním oteplování začínají hovořit o změnách klimatu. A protože klima se přirozeně mění, boj s jeho změnami bude věčný. Jen tak lze zajistit, že granty i v případě, že teplota v příštích letech bude klesat (od roku 2000 totiž nestoupá), nevyschnou.

Včera se na BBC konala zajímavá debata Eda Milibanda s Lordem Lawsonem:

Lord Nigel Lawson je autorem knihy Vraťme se k rozumu (Dokořán, 2009) a zakladatelem The Global Warming Policy Foundation.

V příštím příspěvku se budu věnovat tomu, jak je pro cíle „ekoplanetářů“ zneužíváno náboženství.

Převzato z Blog.ihned.cz/semin se souhlasem autora