Pokud mluvím pouze za sebe, tak souhlasím s tím, že nejlépe se dá přesvědčit tím, že přesvědčovaného zavezu někam, kde se může v klidu podívat, že takové zařízení funguje a splňuje předepsané hodnoty a když už se někdo vypraví tak daleko, tak se chce podívat i na něco jiného. Odpůrci jaderné energie ovšem bijí na poplach a mluví o lobingu, ovlivňování, případně korumpování lidí, kteří mají o věci rozhodnout. A tady si člověk okamžitě vybaví známou repliku Napoleonova ministra, který komentoval jeden realizovaný nápad svého chlebodárce slovy: „To bylo horší než zločin, to byla chyba.“ ČEZ i starostové se dopustili chyby tím, že dali druhé straně do ruky argument, který oblaží každou malou dušičku. Nejeden prostý občánek si řekne, že starostové, kteří mají podstatně větší příjem než on a mají hájit jeho zájmy, si nechali zaplatit výlet, na který se on nezmůže a za něj zaprodali jeho zájmy. Lidská závist je hrozná zbraň. Osobně si nedovedu představit, že by jen trochu soudný starosta souhlasil za týdenní výlet (i když byl za moře a bylo v něm Las Vegas) s výstavbou něčeho, co by mohlo ohrozit obec, ve které žije i s rodinou. Aspoň jsem neslyšel, že by návštěva Las Vegas dávala člověku imunitu proti radioaktivnímu záření. Jenže i ti méně podezřívaví začnou uvažovat, jestli nebylo možno tuto návštěvu realizovat někde blíž a za menší peníze a starostové se tak rázem ocitli (a za podstatně menší peníz) v situaci expremiéra a jeho strýce Vika.

Pikantní jsou ovšem jako obvykle aktivity ekologistů. Jaderná elektrárna jede a každému je jasné, že mimo energie bude produkovat vyhořelé palivo a s ním je možno udělat dvě věci. Buďto se z něj stane jaderný odpad s vysokým stupněm radioaktivity, který je nutno uložit, nebo je možno je zavést do speciální fabriky, kde se upraví k dalšímu použití (a vznikne rovněž odpad, ale bude jej méně). Převážet radioaktivní odpad? No to ne! Okamžitě tam budete mít ekologistické aktivisty přiřetězované ke kolejím. Dopravovat radioaktivní materiál je přece nebezpečné a jakékoliv opatření, které uděláte, je nepřesvědčí. Logicky by se člověk domníval, že se zavděčí myšlenkou na mezisklad přímo v elektrárně, protože pohyb se omezí na minimum, ale taky narazíte, protože tady není žádná logika a žádná opatření. Uspějete jenom tehdy, když se demokraticky rozhodne, že to bude po jejich. Trochu to připomíná diktaturu proletariátu, ovšem s tím rozdílem, že těch proletářů bylo přece jenom podstatně víc, než je ekologistů.

Jako příslovečnou jahůdku na vrcholu protitemelínského dortu jsem si nechal vystoupení vrchní jihočeské matky paní Kuchtové. Ta se nechala slyšet, že je naprosto nepřípustné, aby se lidé, kteří mají o něčem rozhodovat, nechali tuto cestu za poznáním zaplatit od firmy, o jejíchž záměrech mají rozhodovat. V pořádku by to prý bylo, kdyby si tu cestu zaplatili ze svého, případně z peněz své obce. Gnädige Frau von Kuchta skromně zapomíná, že sama se svými kamarádkami žije už řadu let z peněz rakouských odpůrců Temelína a ne ze svého učitelského platu. Gnädige Frau von Kuchta to ale už před časem vysvětlila. Tomu, že by ji a ostatní Matky platili Rakušáci, tomu prý se musí smát. Je prý ale pravda, že získávají prostředky z grantů, které jsou z Rakouska financovány. Škoda, že se toho nedožil Josef Vyskočil z Putimi (známější z Haškova Švejka spíše jako Pepek Vyskoč). Myslím si, že i on se svým intelektem by se nad takovým vysvětlením srdečně zasmál.