Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pane Málku,

co s tím, když kapacita nejvyšší - komunisticko lidsko tvářní senátor Pithart před časem zachmuřeně prohlásil (volně) -kde kůrovec, tam stovky let nic kloudného nevyroste-! A to jest nějaká hlava!

Šumava/příroda nezahyne. Ta roste rychlostí "bez ohledu na dotace a pečovatele". Bohužel se to někomu nehodí do kšeftu. A jiní zas mají vyrážku, když "je to každý pes jiná ves".

Někdo se bojí i pavoučka na chalupě, jak se má potom vyrovnat s kůrovcem????

Poslední odstavec

(citován Ing Janda) podepisuji, samozřejmě s tím, že bezzásahovost neznamená nepřístupnost pro veřejnost.

Re: Poslední odstavec

Rovněž.

Důvěřujme přírodě, pomůže si sama,

jen jí nesmíme házet klacky pod nohy.

Re: Důvěřujme přírodě, pomůže si sama,

Máte recht.

Jenže tady dvě třetiny lidu se domnívají, že "když se tam nedají dotace a péče odborníků", tak se to podělá. Navždy. Kdo to kdy viděl, aby něco vyrostlo bez pytlíku osiva, hnojiva, prášku, motyky, zalévání, kypření, bez deklu z novin, bez zahradnických příloh dámských magazínů, ...... ! To je chaos! Nebude to v lajně a budou se špatně geodetovat cykloasfaltky. A taky tam bude vůbec neútulno a mouchy. Mrtvoly stromů, nebožátek!! Dámy budou omdlévat a muži skřípat zuby.

Zkráceno.

Autor je nekorektní

1. Článek o nějž své argumenty autor opírá a nějž odkazuje je skutečně o Šumavě, vyšel v magazínu Týden: Stromy promluvily. Na Šumavě jsou přirozené lesy. Jako zdroj je uvedena studie Vojěcha Čady a kol.uveřejněná ve Forest Ecology and Management, odkaz: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S...

Z obrazových příloh je zřejmé, že studie se vztahuje na území, které představuje asi 5% výměry NP. Jde o původní smrčiny nad 1150 m. n. m. Problém Šumavy je ovšem jinde - jde o rozsáhlý rozpad (nebo disturbance, chcete-li) lesních porostů, které prokazatelně vznikly umělou výsadbou na převážné výměře areálu který byl po roce 1991 zahrnut do NP Šumava. Argumentovat touto studií není v tomto sporu relevantní. Problém není s obnovou přírodních lesů, ale lesů, které vznikly uměle, s druhovou skladbou, která neodpovídá stanovišti a věkovou strukturou, která neodpovídá přírodním lesům.

Na závěr bych poznamenal, že kůrovec není takzvaný, nýbrž zcela konkrétní škůdce lesních porostů. Takzvaný je NP Šumava, vyhlášený v areálu, jehož historie má s atributy národního parku velmi málo společného.

Re: Autor je nekorektní?

Bedřich Hudzieczek se cítí být korektní když píše:

..." kůrovec není takzvaný, nýbrž zcela konkrétní škůdce lesních porostů"...

Exaktní fakt je např ten, že kůrovec je součástí smrkových porostů už 65milionů let - což dokládají jeho chodbičky ve zkamenělém dřevě.

Jiným už lidsky podbarveným faktem je, že NP jsou o zřizovány k ochraně co možná všeho živého a nikoliv jen stomů před nezvládutou expanzivitou člověka.

Pokud naopak ale jde o DŘEVOPRODUKČNÍ LES - kterých dnes máme naprostou většinu - pak může být kůrovec opravdu velmi nebezpečný škůdce a to zejména tam, kde se v nevhodném klimatu pěstuje hustá produkční monokultura.

Tu vyhnal

veškeré původní obyvatelstvo v počtu 30 000 lidí, aby je nahradil pohraničníky.

Re: Tu vyhnal

Jakou národnost "pohraničníků" si přitom představujete?

Na Vaše slova by totiž taky mohlo dojít a to i kdyby se Vám to nelíbilo.

Pokud bych si já mohl vybrat "pohraničníky" tak bych to území raději viděl bez těch lidských - at si tam co možná hlídkuje jen příroda. Háček je v tom, že ji dál zaléváme kyselými deši a ohříváme na míru a hranice nehledě.

Mám dojem,

že v prvé řadě jde právě o ty "výzkumy tohoto typu". Když byly lesy narušovány již v minulosti a stejně tak, jak se s tím dokázaly vyrovnat kdysi, dokážou to i dnes, co chcete zkoumat? Jestli to ta příroda dělá dobře?

Spor je snad o Šumavu, ne?

A Šumava je už po staletí kulturní krajina, kde člověk zasahoval - tu vystřílel medvědy a vlky, tu zřidil smrkové monokultury, tamo převedl vody přes rozvodí, aby mohl posílat dříví do Vídně, když voda tekla do Prahy.

Spor není o "původní nenarušené pralesy", ale o kulturní les, od nepaměti využívaný jako zdroj dřeva - a zda a pokud, tedy jak z něj udělat něco co nejbližšího původnímu pralesu. Z šišky buk nevyroste...

Re: Spor je snad o Šumavu, ne?

A jak tedy z těch původních bukvic vyrostly smrky?

Jeden o voze, druhý vo koze

"Tyto poznatky pocházející z přirozených lesů nám též mohou pomoci

pochopit složité přírodní adaptační mechanizmy stromů na narušení a

pomoci najít vhodná opatření pro ochranu či hospodaření v citlivých

ekosystémech horských lesů,“ Nemělo tam být v "citlivých monokulturách smrkových plantáží na Sumavě"? Nevím jak by mohly poznatky z Boubína pochopit současné "zdivočování" umělých monokultur. Umělá monokultura je extrémním společenstvem na neodpovídajícím stanovišti a s přírodními adaptačními procesy nemá nic společného. Ty fungují a mohou fungovat jen v přírodním společenstvu.

J.L.

Re: Jeden o voze, druhý vo koze

Nevím odkud čerpáte tezi: .... "současné "zdivočování" umělých monokultur"....

Pokud jde o "bezzásahovost" tak tu přeci zákon stritně stanovuje jen pro prvé zony. Zde ale došlo jen k jejich scelení a tedy skutečně k navýšení o meziprostory kde se dříve také občas uměle les vysazoval.

Tím fakticky odpadla řada doposud sporných oblastí podél prvých zon. Toto plošné rozšíření "lesnicky pojaté bezzásahovosti" tedy doléhá jen na naprosto minoritní procento NPŠ a navíc nejhůře dostupného a nejpomaleji rostoucího umělého lesa.

No ta divočina zajisté bude - při rvačkách o vodu.

Když už autor srovnává, tak ať i s přijadranskými pohořími. I tam kdysi člověk zničil původní porosty. A pak na rozdíl od Šumavy v nich nevypěstoval hospodářský les. Tudíž nechal území v rukou přírody, stejně jak po tom touží divokopřírodomilci (spíš milci dotací a grantů ze zkoumání prý se obnovující přírody plynoucí) na Šumavě.

No a stalo se to, že místo původních lesů vznikla suchá, skalnatá, jen sem tam roštím porostlá krajina se stromy jen v jakž takž zavodněných údolích. Což čeká i díky v současnosti čím dál suššímu podnebí i divočině ponechanou Šumavu.

A tak na Šumavě jakás takás divočina bude. Ta pravá divočina však bude v podšumaví i ve značné části Čech. To při rvačkách dříve člověka moudrého o vodu.

Re: No ta divočina zajisté bude - při rvačkách o vodu.

Jo asi tak a jak pěkně popisuje Cílek tak zatím spíše před klimatickým problémem "strkáme hlavu do písku" a to přesto že ty "rvačky" už ve světě začaly navíc už i s použitím nejmodernější techniky. Česko je přitom příznačně jedním s mála osamocených zemí které neratifikovali ani Pařížskou úmluvu.

Např. v Sýrii vše začalo populačném nárůstem který narazil na extrémní sucho za posledních min 900let při kterém farmáři nejdříve vybili víc jak 85% dobytka a když ani to netačilo, začali se stahovat do měst kde ale panoval jiný kmen, jiná pravidla, kde se žilo s průmyslu, ropy, plynu jež tranzitoval oblastí.

Tak se do konfliktu přidal kde kdo i vzdáleně zainteresovaný. Kdo z nás v česku přitom žije s domácí ropy a plynu? Vím máme hlavně ruské zdroje - ale takto nejeden náš obchodní partner už v oblasti válčí:

https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pi...

https://www.novinky.cz/domaci/385720-klimatolog-ci...

Ať jdou podobní autoři někam

Původní karpatské lesy jsou ještě z části na Zakarpatské Ukrajině. Ať se autor podívá od archivů, co mohly Státní lesy za první republiky s takovýmto lesem dělat. Skoro nic - lesy byly převážně bukové, na poloninách vyhynuly a pod horským pásmem to byla neproniknutelná džungle hnijícího dřeva s naprosto nepředvidatelnou obnovou. Pokud chce autor něco takového, tak prosím, ale ne za peníze daňových poplatníků.

Šumava je již přes dvě stě let obhospodařovaným lesem s prakticky zmizelou původní kulturou. Ta se již nikdy sama neobnoví - tu lze, v nejlepším případě, jen sázením poněkud obnovit, tak jako je tomu v novohradských horách.

Současná Šumava je příliš cenným hospodářským majetkem, aby v něm měly možnost beztrestně řádit tlupy ekologistů, byť i s tzv. vysokoškolským vzděláním. Popuď chtějí něco zkoumat, tak za své na za drahé státní peníze a maximálně tak na 10% plochy Šumava. Vydělávat mohou prodejem svých poznatků, pokud je bude ochoten někdo koupit, případně regulovaným turistickým ruchem po okrajích.

Re: Ať jdou podobní autoři někam

Velmi hezky řečeno. Šumava je už nejméně 150 let fabrikou na dřevo. Tak je především potřeba, jako mnohé jiné, tu fabriku zničit. Těžko přístupné ostrůvky, kde stejně nikdo pro náročnost a nerentabilnost nechce dřevo těžit, ať si "vědci" klidně ponechají ke zkoumání jevů, které jsou lidem žijícím v blízkosti přírody notoricky známy.