Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Oteplování - další (varovné) důkazy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
renoar 8.9.2008 7:48agitka Jednostranně zaměřený článek, o to hůř, že je z ruky "vědce" viz už tendenční nadpis+první věta - "debata klimatologů a klimaskeptiků" (když, tak klimaalarmistů a klimaskeptiků - klimatolog je ten nestranný) "o hlavních příčinách oteplovaní posledních desetiletí a desetiletí následujících neskončí nikdy "(vsadím boty, že skončí, stejně jako módní debaty o nastávající době ledové, ozónových dírách,...). Dále namátkou: - "Seriózní vědci už ale o základných vědeckých faktech nedebatují "- ale debatují, právě ti seriózní, jelikož vědeckých nezpochybnitelných dogmat zase tolik není, a rozhodně ne v klimatologii - "Všechny solidní důkazy tomu nasvědčují a žádný není proti"- lžete, nevíte, nebo nechcete vědět? Jako laik Vám vygoogluju za 10 minut proti Vaši hypotéze několik hypotéz a důkazů odlišných a rozhodně to nejsou hospodské plky, ale jiné názory jiných seriózních vědců, kteří predikují jiné modely v oboru, kde o exaktním dokazování si zatím můžeme jen nechat zdát (http://icecap.us/index.php, http://icecap.us/images/uploads/Arctic_Climate_Expert.pdf) - "Pojďme se ale podívat, jaké nejnovější poznatky nám přinášejí popřední vědci o důsledcích probíhajícího oteplování" - tak tedy pojďme - http://newsbusters.org/blogs/noel-sheppard/2008/05/01/new-york-times-new-climate-model-predicts-global-cooling jak to tak vypadá, bude se ochlazovat, ne? K tajícímu permafrostu se nebudu vyjadřovat, nerozumím tomu. Pouze poznámka - autor NEVÍ, kdy začne tát, DOMNÍVÁ SE, atd.. Vzhledem k mým výhradám nevím, proč mu věřit i v odborných věcech. Možná, že to je velký problém pro budoucnost - třeba jako neznámá virová pandemie, jaderná katastrofa, srážka s meteoritem - a možná také ne. Bez důkazů a nenápadným shazováním oponentů mě nepřesvědčíte. |
|
|
para 8.9.2008 23:35Re: agitka? Renoare a dal jsis chvilku na přečtení alespon části příspěvků? Kdyby jsis pročetl alespon nějakou klimatologickou literaturu nebo alespon pár kousků od skeptiků i alermistů musel by jsi zjistit, že v tom že se otepluje panuje obecný konsensus. Rozdíli jsou jak rychle to bude pokračovat, kdo je na vině a co se s tím dá dělat. A pokud nevěříš ani vědcům pozoruješ alespon svýma očima co se vůkol děje? Mám za to, že to ne. Znepokojivé novinky Ti zjevně nevyhovují a tak se jim vyhybáš nebo je schazuješ ze stolu - pak Tě opravdu nic a nikdo nepřesvědčí at se děke co se děje - a bude jen po Tvém - vid? |
|
|
renoar 7.9.2008 21:23agitka Jednostranně zaměřený článek, o to hůř, že je z ruky "vědce" viz už tendenční nadpis+první věta - "debata klimatologů a klimaskeptiků" (když, tak klimaalarmistů a klimaskeptiků - klimatolog je ten nestranný) "o hlavních příčinách oteplovaní posledních desetiletí a desetiletí následujících neskončí nikdy "(vsadím boty, že skončí, stejně jako módní debaty o nastávající době ledové, ozónových dírách,...). Dále namátkou: - "Seriózní vědci už ale o základných vědeckých faktech nedebatují "- ale debatují, právě ti seriózní, jelikož vědeckých nezpochybnitelných dogmat zase tolik není, a rozhodně ne v klimatologii - "Všechny solidní důkazy tomu nasvědčují a žádný není proti"- lžete, nevíte, nebo nechcete vědět? Jako laik Vám vygoogluju za 10 minut proti Vaši hypotéze několik hypotéz a důkazů odlišných a rozhodně to nejsou hospodské plky, ale jiné názory jiných seriózních vědců, kteří predikují jiné modely v oboru, kde o exaktním dokazování si zatím můžeme jen nechat zdát (http://icecap.us/index.php, http://icecap.us/images/uploads/Arctic_Climate_Expert.pdf) - "Pojďme se ale podívat, jaké nejnovější poznatky nám přinášejí popřední vědci o důsledcích probíhajícího oteplování" - tak tedy pojďme - http://newsbusters.org/blogs/noel-sheppard/2008/05/01/new-york-times-new-climate-model-predicts-global-cooling jak to tak vypadá, bude se ochlazovat, ne? K tajícímu permafrostu se nebudu vyjadřovat, nerozumím tomu. Pouze poznámka - autor NEVÍ, kdy začne tát, DOMNÍVÁ SE, atd.. Vzhledem k mým výhradám nevím, proč mu věřit i v odborných věcech. Možná, že to je velký problém pro budoucnost - třeba jako neznámá virová pandemie, jaderná katastrofa, srážka s meteoritem - a možná také ne. Bez důkazů a nenápadným shazováním oponentů mě nepřesvědčíte. |
|
|
Mida 7.9.2008 21:12K čemu důkazy? Ty jsou zaprvé každému v "ekoboji" lhostejné a zadruné, když s nima nebudou pracovat státníci, tak je celá tahle diskuze jen pro legraci. |
|
|
M.Lapin 6.9.2008 13:26Prečítal som si článok... Prečítal som si článok a niekoľko diskusných príspevkov. Zarážajúce je to, že viacerí diskutujúci iba urážajú autora a neuvádzajú žiadne vecné argumenty, ktorými by vyvrátili autorove závery. Podľa môjho názoru je článok vcelku korektný, hoci tam v súvislosti s permafrostom nespomína niektoré závažné skutočnosti. Permafrost trvá na viacerých miestach Zeme už viac ako 2 milióny rokov. Je zrejmé, že takáto zmrznutá pôda predstavuje neprekonateľnú prekážku pre únik CO2 a metánu do atmosféry zo zemskej kôry. Na druhej strane je tu ale aj iná dôležitá vlastnosť permafrostu - je pevný ako skala a na ňom je vybudovaných niekoľko desiatok tisíc kilometrov ciest, železníc, ropovodov a plynovodov, mnoho mostov ako aj niekoľko veľkých miest. Permafrost sa topí, o tom niet pochýb a publikovaných je na túto tému veľa serióznych prác. Uvedené objekty sa postupne prepadávajú do bahna. Škody idú do miliárd dolárov. V minulých rokoch sa v niektorých regiónoch s permafrostom oteplilo aj o viac ako 5 °C. Zo zemskej kôry sústavne prúdi do atmosféry malé množstvo CO2 a metánu, deje sa tak už stovky miliónov rokov (ide asi o pol milirdy ton ročne). Permafrost významne bráni prieniku týcho plynov, preto sa pod ním hromadia - vedci odhadujú, že pod permafrostom je od 300 do 500 miliárd ton fosílneho uhlíka pripraveného uvoľniť sa do atmosféry po rozmrznutí permafrostu. V atmosfére je teraz 600 miliárd ton uhlíka ako prirodzený stav v Holocéne + skoro 200 miliárd ton z emisie CO2 spôsobenej využívaním fosílnych palív. Roztopenie permafrostu je naozaj závažný problém a nie je ho možné bagatelizovať z lokálneho pohľadu nezaujatého stredoeurópana. |
|
|
M.Lapin 6.9.2008 13:32Re: Prečítal som si článok... Dopĺňam iba že prirodzená emisia fosílneho uhlíka do atmosféry je asi 0,5 miliardy ton ročne. Ide prevažne o CO2 a menší podiel tvorí metán. Sopečnou činnosťou sa dostáva do atmosféry v priemere 0,1 miliardy ton fosílneho uhlíka ročne. Antropogénna emisia fosílneho uhlíka predstavovala v roku 2007 viac ako 9 miliárd ton (všetko z využívania fosílnych palív a z výroby cementu). |
|
|
Ludva 7.9.2008 10:36Re: Re: Prečítal som si článok... 0,1mld tun ročně uhlíku ze sopečné činnosti je opravdu relativně málo proti lidským emisím. Ale za 100 miliónů let to dělá 10 tisíc biliónů tun. V biomase jsou asi 2 bilióny tun uhlíku ve fosilních palivech možná dvakrát tolik. Pořád je to ovšem tisíkrát méně než už v atmosféře kdysi bylo. Kam se ten uhlík poděl ? Je v horninách, hlavně vápencích, kde je ho sto tisíkrát více než v biomase. On se tam nakonec uloží i ten lidský emisní uhlík. To jen na uklidnění, že tu přírodu nevratně poškodíme. Taky existují teorie, že nakonec biosféra nebude mít žádný uhlík, který skončí v horninách (hlavně vlivem zvětrávání křemičitanů). Spalování fosilních paliv tuto dobu viditelně oddaluje. No a pokud to oddaluje dobu ledovou, taky dobře. Můj názor je, že bojovat s emisemi CO2 je zbytečné a drahé. Je třeba se přizpůsobovat klimatu, jak tomu bylo odjakživa. Pokud by se opravdu muselo něco udělat s oteplováním, tak třeba rozprášit v kosmu odrazivé částice. Proč se o tom neuvažuje ? Asi to není tak lukrativní. |
|
|
M.Lapin 7.9.2008 11:09Re: Re: Re: Prečítal som si článok... To síce máte pravdu, problém je iba v tom, že prostredníctvom biomasy sa do fosílií ukladá ročne iba 0,5 miliardy ton uhlíka. Viac sa prirodzenými procesmi nedá. Príroda sa teda vyrovná s antropogénnym prísunom uhlíka do atmosféry tak za niekoľko tisíc rokov. To už tu asi nebudeme a ani naši prapravnuci. |
|
|
para 7.9.2008 13:08Re: Re: Re: Prečítal som si článok... Mě to s tou odrazivou vrstvou kolem Země taky napadlo. Dokonce se svého času taková věc připravovala - měli se rozptýlit malé jehličky aby bylo možné provádět radiové spojení odrazem od nich.... Technologie však pokročily a ten projekt byl odstaven.. S tím zastíněním slunce by to asi teoreticky šlo i v libračním bodě .... ale má to ale spousty háčků. Např. v tom, že se změní nejen teplota ale i proudění větrů a tedy srážková činost... pak to musí někdo zaplatit.... a případné škody by také byly adresné.... A kdo ví jestli si někdo v pozadí neřekne: "když už máme problém s tím fundamentalistickým světem vojensky - proč to nezkusit vyřešit přihřátím.... vždyt mi můžem v nejhorším uhnout k severu.... a pak se to nějak dořeší....". |
|
|
Chris Kelvin 6.9.2008 14:17Re: Prečítal som si článok... Máte naprostou pravdu co se týče škod způsobených roztáváním permafrostu na různých stavbách a technologických zařízeních. Něco málo praxe v tomto oboru mám, i když jen okrajově.... Zajímal by mě Váš údaj o stáří permafrostu. Mám také pocit, že to tak je, ale nemám v ruce konkrétní zdroj, který by to potvrzoval. Ještě k metan x CO2: Metan je jako skleníkový plyn účinnější, ale doba jeho "života", čili přetrvávání v atmosféře je podstatně kratší. Uvolnění většího množství metanu může způsobit krátkodobé potíže a můžeme jen doufat, že ne překlopení do nějakého jiného metastabilního stavu. CO2 se však v atmosféře hromadí, rostliny ho nestačí pohlcovat. I když je v Evropě a ve východní Asii dnes relativní dostatek lesů, v jiných částech světa jich rapidně ubývá. Klesá také schopnost oceánské flóry CO2 pohlcovat, protože jí prostě ubývá v důsledku znečištění a rabování oceánů. |
|
|
M.Lapin 6.9.2008 16:40Re: Re: Prečítal som si článok... Práve som sa vrátil zo Zlatých pieskov pri Bratislave, skvelá pohoda - voda +24 °C, vzduch +32 °C. Viac o podmienkach plávania na Zlatých pieskoch je na mojej stránke: http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/climate/zlatepiesky.htm . Teraz k vašej otázke. Klimatografiu kryosféry a aj permafrostu si môžete pozrieť na stránke: http://nsidc.org/data/atlas/ . História polárneho zaľadnenia na severnej pologuli je pomerne dobre preštudovaná a datovaná za posledných 5 milónov rokov. Ľadovce v Grónsku, na Aljaške a aj inde v Arktíde sa začali formovať pred asi 3 miliónmi rokov, v ostatných 2 miliónoch rokov sa už striedali doby ľadové a medziľadové. Je síce pravda, že počas prvých medziľadových dôb bolo asi o 3 °C teplejšie ako v súčasnosti, ľadovce a súvisiaci permafrost nezmizli úplne ani počas jednej medziľadovej doby. Izotópová a iné metódy identifikácie a datovania to jednoznačne potvrdzujú. Permafrost pretrváva asi na 20% plochy kontinentov Zeme, pričom asi na 10% plochy kontinentov je úplne kompaktný a dosť hrubý na to, aby tam neboli žiadne prerušené miesta. Permafrost má zvláštne klimatické podmienky (tundra, tajga, močiare), po jeho rozmrznutí tam zvyčajne nastupuje lesostep alebo step, pretože permafrost je na miestach, kde sú veľmi nízke zimné úhrny zrážok. Metán má oveľa kratšiu dobu zotrvania v atmosfére (okolo 12 rokov) ako CO2 (50 až 200 rokov). Preto je účinnosť metánu ako skleníkového plynu odlišná pre rôzne časové horizonty - pre 100 rokov je to asi 25x viac ako pri CO2, no pre 20 rokov je to asi 60x viac ako pri CO2. Lesy majú iba obmedzenú možnosť záchytu CO2 z atmosféry, navyše po deštrukcii biomasy sa CO2 vracia naspäť do atmosféry, lebo pôda má tiež len konečnú možnosť udržať určité množstvo uhlíka. Do fosílií sa dnes z biomasy ukladá iba asi 0,5 miliardy ton uhlíka ročne na celej Zemi. |
|
|
Ludva 7.9.2008 10:42Re: Re: Prečítal som si článok... Methan je sice účinnější skleníkový plyn , ale taky je podstatně lehčí (1,75x) než vzduch. Předpokládám, že stoupá do vyšších vrstev atmosféry a tam snad se to skleníkové působení tak neprojeví, možná dokonce i opačně. Ví o tom někdo něco ? |
|
|
para 7.9.2008 12:47Re: Re: Re: Prečítal som si článok... Ludvo možná zprvu právě naopak vystoupá a při rozkladu radikálem OH* disociuje na vodní páru a CH3*. . Má sice vysokou absorpci optoti CO2 ale vydrží v atmosféře jen asi 10let kdežto CO2 až 200 let. Proto se udává jeho globální teplotní potencíáů vzhledem k časovému horizontu - oproti CO2 tedy na: 62/20let 21/100let či 7/ 500let. Jindy se udává hodnota GWP což je celková absorpce proti CO2 vztažená na 100 let kdy CO2 je přiřazena jednička. Na skleníkovém efektu se podílí asi 20%. Tohle je s knížek: I. Hůnová - Úvod do problematiky znečištění ovzduší a L.Nátr - Země jako skleník. Taky bych rád znal víc, ta jeho úplná chemie v reálné atmosféře je asi komplikovanější. |
|
|
AA 6.9.2008 11:11jeden z mala zajimavych prispevku k diskuzi rika, ze v mistech, kde taje permafrost, zanou rust kere a posleze stromy a lesy (coz se na nekterych mistech uz deje). No nasledne emisie sklenikovych plynu z permafrostu tyto kere a stromy navazou spatky. Potiz je v tom, ze zatim co plocha lesa vaze asi 5 kiloggramu uhliku na metr ctverecny, tak permafrost ho v prumeru uklada az 44 kilogramu, a vetsina z neho se v prubehu tani uvolni do vzduchu. Takze zaver zni, ze i kdyz vznikajici lesne porosty urcite mnozstvi uhliku pohlti spatky, nedokazou absorbovat vsechen uhlik uvolnovany z permafrostu. Je tez potreba pricist dalsi oteplujici efekt lesa v dusledku snizeni albeda (odrazivosti) - jelikoz lesne porosty jsou daleko tmavsi nezli hola puda (snih) nebo travnate porosty... - vetsina slunceneho zareni je tedy absorbovana. |
|
|
para 6.9.2008 11:48Re: jeden z mala zajimavych prispevku k diskuzi U permafrostu je ve hře ta okolnost, že bažiny neuvolnují ani tak CO2 ale hlavně Metan CH4 který má vyší skleníkový efekt 7.5x. V součastnosti se nárůst koncentrací metanu zpomalil ale táním permafrostu se to může zas urychlit. Kolik se ho uvolní pouhým rozmrznutím "ledové pokličky" a kolik dalšími pochody není jasné - potenciál je tam ale veliký. |
|
|
AA 6.9.2008 11:52Re: Re: jeden z mala zajimavych prispevku k diskuzi metan je ucinnejsi asi 25x, odkud mate udaj ze 7.5x? V poslednim roce se narust metanu znovu urychlil, vice zde: http://www.noaanews.noaa.gov/stories2008/20080423_methane.html a zde: http://www.esrl.noaa.gov/gmd/aggi/ - je otazka, jestli narust metanu bude pokracovat, ci nikoli - zde se ale, ze jeho opetovny narust muze souviset s uvolnovanim metanu z oceanu, ale i z tajici pudy... |
|
|
para 6.9.2008 12:13Re: Re: Re: jeden z mala zajimavych prispevku k diskuzi Z knihy J.Houghtona G.O. str. 41. Vydala Academia. odvolávka je tam ale nedohledal jsem ji. Mám ale pocit, že jinde je to uvedeno jinak - jdu hledat... Dík za odkazy. |
|
|
I. Laengsfeld 6.9.2008 12:11Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Podotkneme nejprve, ze plocha lesu na Sibiri rostoucich na permafrostu tvori statisice km^2. A treba ten udaj "v prumeru az 44 kg" nameril pan AA jak ? Odkud bere takoveto udaje? Odkud vi, ze jsou verohodne a presne? Odkud vi. ze spekulace, cose s permafrostem stane nejsou jen neoduvodnene spekulace ( i kdyz je jich v alarmisticky ladenych mediich plno, samozrejme) Zonglovat s takovymito "vedeckymi" udaji na NP, to je tedy veda... Kde berou politicti klimatologove a jejich snazivi elevi jako AA sakra tu drzost delat predikce takhle slozitych, komplexnich jevu, takhle primitivnim zurnalistickym zpusobem
|
|
|
AA 6.9.2008 14:01Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu ty odhady nejsou moje, kouknete se na PUVODNI zdroje. Ja na Sibir merit nechodim, verim lidem, kteri to delaji. Verim, ze jsou verohodne, protoze je meri vedci a vysledky jsou publikovane v poprednich cesopisech. U vsech mereni se udava i nejistota. JA nedelam zadne predikce, prebiram je z duveryhodnych zdroju. I predpovedi panelu IPCC, ktery mnohi povazuji za "alarmisticky", jsou v nekterych ohledech velmi konzervativni - viz predpovedi o narustu hladin more a pod... takze este jednou, s cim presne mate problem? |
|
|
I. Laengsfeld 6.9.2008 17:56Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Podrobny clanek o permafrostu by mel smysl, akorat ze u neho by tady nebyla zadna diskuse
|
Dukladnejsi znalost reality (nejen) arktickeho pocasi totiz nikoho moc nezajima, Vas take ne (jak je videt). Bylo by to samozrejme mene efektni nez se priradit k tem, co si hraji na reditele klimatu 
Kolik tech podrobnych studii o klimatu polarnich kraju jste precetl ? Nebylo by lepsi zacit - kdyz tak - strizlivym konstatovanim, ze v casech Amundsena byla ledova pokryvka Arktidy nejspis na podobne urovni jako dnes? Nez opisovat "kvantitativni" spekulace z clanku prestiznich periodik? Jak moc opravdu "hrozi" tani permafrostu v tundre? Pocinaje tundrou krkonosskou (kde jeste zadny permafrost neni :-) pres Laponsko, severni Ural a Tajmyr az na Aljasku. Vsude to to dost jine, "resit" problemy techto krajin (plus "dopady" na klimat) jednim clankem na NP je fakt smesne |
|
M.Lapin 6.9.2008 18:59Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Pozrite si stav z čias dávnejšie minulých: http://arctic.atmos.uiuc.edu/cryosphere/IMAGES/seasonal.extent.1900-2007.jpg |
|
|
I. Laengsfeld 6.9.2008 20:29Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Tohle je lonske, letos uz ten pokles nebyl tak velky |
|
|
M.Lapin 6.9.2008 20:51Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Vz ste ale niečo písal o tom, že v Amundsenovej dobe bolo v Arktíde ľadu tak ako teraz. Tak potom si pozrite ešte tento obrázok, ten je zo včera: http://nsidc.org/data/seaice_index/images/daily_images/N_timeseries.png |
|
|
I. Laengsfeld 6.9.2008 21:17Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Kde mate graf z Amundsenovych dob? uroven ledu v Arktide je bezprecendentne nizka. Dukazy jsou na tech, kteri to tvrdi. Existuje aspon nejaka statistika, kolikrat za poslednich 100 let byla prujezdna severozapadni a severovychodni cesta? |
|
|
M.Lapin 6.9.2008 21:25Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Pokiaľ ste pochopil ten prvý graf, tak tam máte od roku 1901 plochu plávajúceho morského ľadu po sezónach v jednotlivých rokoch v celej Arktíde. Nikdy za posledných 108 rokov nebola plocha plávajúceho ľadu v lete (VII-IX) tak nízka ako v posledných 2 rokoch (rok 2008 v tom grafe ešte nie je, no je skoro tak nízko ako 2007). |
|
|
I. Laengsfeld 6.9.2008 23:08Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Jak to v tom roce 1900 zmerili? Pocet vyzkumnych vyprav do Arktidy do roku cca 1925 lez prece spocitat na prstech jedne ruky. Zpravy kupcu kozesin, cukotskych a eskymackych lovcu sotva daly globalnejsi obrazek . Vzdyt i ten Amundsen kolem roku 1920 mohl mit prehled jen o blizkem okoli trasy, kde prave jel |
|
|
AA 6.9.2008 23:37Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Vydrzte este 10-20 let, a v Arktide nebude v lete mozna uz zadny led, hm? Co budete rikat potom? |
|
|
M.Lapin 7.9.2008 6:16Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Pán I.L. nechápem vaše čudné myšlienkové pochody. Na jednej strane spochybňujete údaje jedného z najlepších profesionálnch pracovísk v problematike Arktickej klímy na svete (Arctic Climate Research at the University of Illinois), ktoré spracovalo státisíce údajov z obdobia 1901-1978, teda pred satelitným monitoringom Arktídy. Na druhej strane vyslovujete kategorické stanovisko na základe prečítania knihy od Amundsena, pričom si ani dobre nepamätáte detaily. Skúste sa nad tým zamyslieť. |
|
|
I. Laengsfeld 7.9.2008 11:16Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Pane Lapin, zkuste misto mentorovani strucne a jasne vysvetlit, jak tam ziskali data treba za ten rok 1901 (ale i 1920) . Jak bohata a duveryhodna ta data jsou. Mozna maji par zprav od obchodniku kozesinami pobliz Beringova prulivu ci Spitzberg. Co dal? Kdo vsechno tehda navstivil to "okno" v ledu (vznikajici koncem leta mezi Beringovou uzinou a Severnim polem)? A jak to tam vypadalo za Vikingu? Ani to, ze ted je treba tepleji nez kdykoliv v poslednich 100letech prece neni jeste duvod k hysterii, klima se meni stale |
|
|
M.Lapin 7.9.2008 11:30Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sasci, povazujici se za (spolu)reditele klimatu Keď máte pán I.L. o túto problematiku taký hlboký záujem, tak navštívte stránku uvedenej univerzity: http://arctic.atmos.uiuc.edu/ , prípadne sa obráťte na nich s doplňujúcimi otázkami. Načo by som tu vypisoval niekoľko strán poznámok. Ja im dôverujem, že to robia naozaj zodpovedne a na najvyššej možnej vedeckej úrovni. |
