Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nezaměňuje autor příčinu a následek ?

Staré civilizace mohly přece zmizet také proto, že přišla sucha, že?

Že by konec Doby ledové před cca 8 tisíci lety vyvolal člověk? Průměrná teplota tehdy několika málo let vzrostla o více než 6 stupňů - jak to mohli zapříčinit lidé, žijící tehdy v malých tlupách, neschopní kácet dřevo průmyslově?

Navíc:

Těžko dnes prokážeme příčiny změn v Mezopotámii, když ani dnes v této oblasti nepanuje jednota a vědecká pravda je obětí politické propagandy, ideologie údajně člověkem způsobeného tzv. globálního oteplování.

s tou balkanskou krajinou se to má tak,

...źe celé dalmatské pobřeží bývalo zelené a zalesněné. Jeho dnešní stav způsobili Féničané. Když v prvním tisíciletí před Kristem začali své zámořské výboje, bezohledně káceli cedrové lesy na stavbu lodí. Odlesněná krajina rychle vyschla, a jak je vidět, ani tři tisíce let k přirozené obnově lesa nestačily. Ekologické systémy jsou totiž v labilní rovnováze, a přirozené zalesněni Evropy netrvalo tisíce, nýbrž milióny let.

K drenážím

Otázkou je, kolik jich je ještě funkčních. Kdysi (cca 1970)jsem jako brigádník čistil drenážní odvodňovací kanály na Slovensku mezi Malackami a Kostolištěm. Letos jsem se byl na drenáže ze zajímavosti s rýčem podívat. Jsou nefunkční, jednoduše se ucpaly. Drenážní odvodňovací kanály nikdo nečistí, jsou zarostlé, stavidla rovněž nefungují. Zákon růstu entropie funguje všude.

Pravdou je, že špatně na půdě hospodaříme

Velké, souvislé lány jsou pohromou. Dnes máme na polích těžké stroje a provádíme velké zásahy do krajiny atd. Zkrátka: člověk chce být pánem. Tak jím je...

Re: Pravdou je, že špatně na půdě hospodaříme

Typuji, že ještě více jak na velikosti záleží na plodině, typu hnojení a hlavně vztahu vlastnickém a to do důsledků.

Na jižní Moravě takto erozí leckde zmizela půlmetrová vrstva ještě z počátků totality relativně úrodné půdy. Dnes se totiž sice proklamuje, že půdu už mají konkrétní vlastníci - to je i pravda - ale na 80% všech rozloh se přitom příznačně hospodaří nájemě systémem po nás potopa.

Oblast která nepaří nikomu a přitom všem ale leží i nad půdou. To, že byla už nasycena skleníkovými plyny tak jak naposled před 10miliony let a tím bylo navozeno oteplování, vyšší odpar... považuji s hlediska rizika vysychání krajiny za velmi důležité.

Jo

Díky , Konečně se někdo zmínil o drenážích , které se desetiletí rvali do země a odvodnují krajinu pořád , Na Pálavě , byl drenážní systém protizáplavový jenž místní zemědelci udržovali a když přišly jarní záplavy , rozlily se do krajiny a ztratily sílu povodně , přinesli živiny na pole a louky , Ti zemědělci byli Němci !, Noví zemědělci Už na nějakou ůdržbu káleli , Tak se to zaneslo a zničilo , Proto přišli Soudruzi a postavili Přehrady Nové mlýny"..

Kdyby nebyli soudruzi

stavební boom by byl ještě rozsáhlejší. Udělat z počasí ideologickou otázku, nevím, nevím. Izraelci také postavili přehradu, pak ji zbourali. Pochopili.

vypracovaný článek!

Na tomhle článku si dal autor hodně práce a je to vidět. Díky. Už dlouho jsem něco tak dobrého nečetl. Díky.

Re: Vypracovaný článek?

No mě to naopak dobré nepřijde - spíše argumentačně podivné. To už proto, že stat o narušování půdy člověkem autor převzal od jiných a ta se navíc vztahuje k jinému období jinde a před rokem 1948 od kterého naopak začíná argumentovat autor.

Mikroklimaticky na té úvaze něco sice je ale vůbec už mi nesedí historická situace před obdobím, kdy se v čechách prudce rozvíjelo sklářství a hutnictví a ještě se jako palivo nevyužívalo uhlí či dokoce plyn.

Naši předkové tehdy pro velkou potřebu dřevěného uhlí skrze milíře zuhelnatěli lesy v celé české kotlině a i na pohraničních horách.... Kupodivu to ale k vysušování krajiny tak jak jej pozorujeme dnes nepřineslo. Příznačně se ale také neoteplilo. Krajině té doby vévodily strniště, sesuvy, zabahnění... tak jak to ukazují dobové malby.

Tak je mi divné, že toto vše není divné autorovi.

Já bych to udělal tak nějak po soudružsku...

Tak jak nám radí pan Rada. Prostě a jednoduše bych to sucho zakázal...

Re: Já bych to udělal jinak.

Posmíváním se skrze příjmení sucho nezakážete a hlasováním mezi chtivými okamžitých požitků podobně. Jen takto ztrácíte čas.

Pokud by jste si chtěl opravdu nechat poradit pak doporučuji PŘIDUSIT LIDSKOU CHTIVOST.

Na suchou zem, nerado prší.

To říkali sedláci, kteří byli bytostně s půdou srostlí. Genocida sedláků v padesátých letech a nástup podnikatelů v zemědělství jsou hlavní příčinou současných problémů. Jak kvalitní půda, tak kvalitní jsou potraviny na ní vypěstované. Půda je základním článkem potravního řetězce. Zdravá půda – zdravé potraviny- zdravý člověk. Zdravá výživa je klíčová pro zdraví lidí a úzce souvisí s životním prostředím.

Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje a proces tvorby půdy je velmi pomalý, 1cm půdy se tvoří přes sto let; přitom její degradace je velmi rychlá a nezvratná. Hlavní příčinou poklesu úrodnosti půdy je zcelování pozemků v padesátých letech minulého století, kdy byly rozorány meze, jež právě vodní erozi zamezoval. Soudruzi udělali meliorace, zrušili záplavová území a lužní lesy.

V důsledku vodní eroze se ztrácí humus, bez humusu půda dobře nepoutá vodu a ztrácí se ornice. Tím půda ztrácí schopnost zadržovat vodu a poutat živiny. V padesátých letech obsahovala půda průměrně cca 3% humusu. V současnosti to není ani 1%.Další příčnou degradace půdy je její zhutnění v důsledku těžké mechanizace. Zhutnění výrazně ovlivňuje mimoprodukční (ekologické) i produkční funkce půdy:• Zpomaluje a omezuje infiltraci vody; tím urychluje povrchový odtok, snižuje retenční schopnost půdy pro vodu a výrazně zvyšuje vodní erozi.• Urychluje vysychání půdy, omezuje koloběh živin a plynů a omezuje biologický život v půdě.

Dalším nebezpečím je intoxikace půdy, tj. hromadění toxických látek v půdě a z toho vyplývající jejich možné přenášení do potravního řetězce. Absence humusu a organické hmoty v půdě ovlivňuje vysychání krajiny ale i povodně. Pokud se voda nemá kde zachytit, z půdy odtéká a půda ztrácí vlhkost.

Je provázanost mezi půdou a zdravotním stavem člověka. Rychle klesá obsah biogenních prvků. Podzemní vody - jsou znečišťovány z přehnojené půdy (dusičnany, nitrosaminy), Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím zdravotní stav lidí je výživa.

Re: Na suchou zem, nerado prší.

Ano vesměs souhlas ale s připomínkou, že příliš snadno nabytá výživa vede nikoli ke zdraví ale naopak ke změkčilosti.

polopravdy

Článek obsahuje několik věcí, které jej devalvují na úroveň bulváru.

1. Zanikly stará civilizace proto, že si zničili ekosystém, nebo se změnilo klima natolik, že další pokračování civilizace nebylo možné? Odpověď není jednoduchá a existují vědecká zdůvodnění obou verzí. Jen lapidárně dodám, že největší a nejrozežranější civilizace musela existovat na Sahaře, když po ní zbyla taková poušť.

2. Vychvalování lesů a rybníků. Je pravda, že les vodu zadrží a uvolňuje, nicméně jen to co do lesa spadne, z něj zas může odtéct. Přívalové srážky les nezadrží, takže při změně klimatu na dlouhá sucha přerušovaná náhlým deštěm není les univerzální řešení.

Re: polopravdy

Jen k té funkci lesů. Les má oproti savaně zvláštní schopnost chovat se vůci množství srážek s projevy hystereze. Dlouho totiž vzdoruje vysoušení - a pak rozpadem po požáru náhle přejde do stavu kdy opětovná míra vláhy jej už neobnoví.

Traviny mají totiž tu obrovskou přednost, že jim ohen nepoškodí podzemní podstatu ze které rostou - stromy rostou naopak nahoře - a tak traviny dlouho vyhrávají na jednou obsazeném území i s pomocí ohně.

Autor proto mají kousek prady v tézi, že více stromoví udržuje větší retenční schopnost ... a ta zpětně navozuje využitelnost dostupné vody.

Něco jiného ale nastává tam, kde už jednou poklesne dostatek vláhy a stromový porost se rozpadne. Muselo by opět totiž začít pršet nebývale dlouho aby se les znovu vůči travinám podstatně lépe vzdorujícím požárům vymezil. Roli přitom hraje navíc rozdílná délka generační i dlouhodobost růstu půdní vrstvy a naopak její náhlá potenciální zranitelnost erozí.

K rozšíření obzoru pana Rady

https://www.omicsonline.org/open-access/New-Insigh...

Re: K rozšíření obzoru ...

Děkuji. Nechám si to na večer až slunce zapadne za "obzor".

Jestli jste to ale opravdu důsledně sám pročetl - rád bych do té doby pro porovnání znal i Vaši interpretaci a tedy důvod proč pochybujete o mém rozhledu.

Přiznávám se, že už úvodní tvrzení, že síla skleníkového efektu je 90C namísto 33C a že tak docela neplatí Stefan-Boltznanův zákon ... je pro mě dost silné kafe.

Nestravitelné by to vše ale spíš mohlo být pro ty, kteří o skleníkovém efektu už s principu pochybují. Mě takový odkaz opravdu možná rozšíří obzor - a nebyl bych zdaleka sám :D

Zdravím.