28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Nad Šumavou se stmívá

Nejen Českem, ale střední Evropou se s jarem šíří výstražné zprávy, že hlavně smrkovým lesům hrozí nebývalé kůrovcové ohrožení.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Alda 11.4.2016 14:01

Mé dětství bylo smrkové.

Smrčiny považuji za nejkrásnější lesy.

Má vnoučata se s tím holt musí rozloučit.

Náprava už není možná.

Největším škůdcem životnímu prostředí a přírodě na této planetě jsou ekoteroristi typu Hnutí Duha, Děti Země, Arnika a Greenpeace apod.

P. Rada 11.4.2016 15:46

Re: Mé dětství bylo smrkové.

V té prvé části s Vámi souhlasím. Nejsou ale jen krásné - také platí, že dřevo v nich roste neobyčejně rychle, je rovné, nemusí se mnoho ošetřovat ... úhrnem u nás smrčiny dosahovaly vysoké prosperity hlavně s pohledu dřevozpracovatelského průmyslu.

V druhé části polemizuji. Náprava teoreticky možná ale je. Jako Evropané totiž máme k dispozici zhruba stovku energetických otroků za zády a můžeme teoreticky zvolit čím je budeme krmit (fosily či OZE) a kolik jich budeme vydržovat. Fakt je ale ten, že egoismus nám velí jen žádné změny k obtížnějšímu.

V poslední části se nejspíš značně mýlíte. Pokud by totiž jen Vámi jmenované bylo příčinou pak by lesy na zbytku planety nejspíš musely prosperovat. Opak je ale pravdou - biosféra ustupuje před devastací a nadvládou druhu homo s.s. celosvětově. V této souvislosti je na pováženou, že ani o rozvratu těch boreálních lesů ani o likvidaci těch tropických... nic asi nevíte a jen vzpomínáte na mládí.

J. Lepka 11.4.2016 22:15

Re: Mé dětství bylo smrkové.

Upřesněte, co zmíněné organizace dokázaly v případě likvidace deštných lesů ve prospěch palmových hájů ! Nic, že.

K. Frauknecht 11.4.2016 8:08

Bezchybné :-))!

Z historie víme, že vítězství ideologie nad rozumem je vždy dočasné. Revitalizace Šumavy za deset let bude o několik řádů dražší, než by stála dnes. Ale co, zdroje přece sou, že jo :-))).

P. Rada 11.4.2016 12:55

Re: Bezchybné ?

Pane Frauknechte pokud hovoříte o revitalizaci pak vězte, že spontální změny bývají s těch nejlevnějších. Naopak firmy co si na revitalizacích založily existenci budou případně vždy pracovat zejména pro své zachování na úkor okolí. TaK bych rád věděl s čeho usuzujete, že ..."Revitalizace Šumavy za deset let bude o několik řádů dražší" ..než by byla revitalizace přírodní při Důsledném nezasahování (včetně kyselých depozic, změn klimatu...) alespon v prvých zonách?

S pohledu globálních změn klimatu, okyselení oceánů, chemického znečištění... Vám ale dávám zapravu v tom smyslu, že celosvětové oddalování úsilí o stabilizaci podmínek pro život na planetě se opravdu začíná dramaticky prodražovat. Zanedlouho - pár desetiletí? ... což ani nepřektačuje život jednoho smrku velikána - nadejde zřejmě situace, kdy na takový úkol nebudou stačit ani celosvětové prostředky a to ani za situace kdy by všichni znesváření urovnali rozpory a usilovali o společný cíl udržení dosavadní už desetitisícileté stability. Jen tak lze totiž prakticky zajistit životaschopnosti.plamety jejíž ekoslužby násobně přesahují celosvětové HDP. Jinou tak dlouhodobě efektivní technoloii totiž lidstvo doposud nenalezlo. Nebo o nějaké víte?

K. Frauknecht 11.4.2016 13:44

Re: Sorry,

ale nemohu reagovat. Vím, že mé argumenty jsou proti vaší víře nicotné a hloupé. Hezký den.

P. Rada 11.4.2016 15:31

Re: Sorry,

Také sory - v mém případě nejde o předkládanou víru - jde v základu o věci měřitelné a ověřitelné jako je teplota, chemické složení atd. Např růst koncentrací hlavních skleníkových plynů. Nadstavbou pak mohou být např zmíněné ekosystémové služby ale i ty jsou vyčíslitelné.

http://www.csop.cz/docs/up/prezentace_Senat_Moldan.pdf

http://www.esrl.noaa.gov/gmd/webdata/ccgg/trends/co2_trend_mlo.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Methan#/media/File:Mlo_ch4_ts_obs_03437.png

Příznakem víry spíš je vyhýbání se nezávisle poměřitelnému, popsatelnému, věcnému úhlu pohled a pod i když tím netvrdím, že se bez víry lze zcela obejít. Je to tedy spíše o tom kdo kam přikloní svůj akcent. Také Vám ale přeji pěkný den.

J. Hruška 11.4.2016 7:46

Rudá záře nad Kladnem

Rudá záře nad Kladnem vyústila v "dobu temna" nad Šumavou.

P. Maleček 11.4.2016 7:01

NP Šumava zrušit

Jen další důkaz jaká šílenost, spíš chamtivost či ideologická umanutost byla za zřízením NP Šumava v oblasti z 90% tvořené fabrikou na dřevo, ke všemu s nepůvodním smrkem. Zvlášť když léta fungovala CHKO s lokálními rezervacemi tam, kde zůstala původní příroda.

Jedinou cestou jak dosáhnout postupné obnovy Šumavy je zrušení NP. Jen to ze Šumavy vyžene největší nepřítele tamní přírody. Byznysové nenažrance, profesionální dojiče dotací a ideologické zelené pošuky.

B. Brousková 11.4.2016 8:54

Re: NP Šumava zrušit

"Největším nepřítelem Šumavy" ovšem není ani náhodou nějaký kůrovec, ale šmelináři, kteří by rádi šmelili i s pozemky, které v současnosti patří do NP. O pozemcích v něm rozhoduje stát a ne místní ochotní "obchodníci". Park byl zřízen zákonem a jenom novým zákonem může být zrušen. Zákonem schváleným parlamentem atd. Šumava je dlouhá asi 160 kilometrů a všude kromě NP už šmelináři konají jak se jim zachce, Jenom v NP zatím nemohou. Projeďte si Šumavu a uvidíte jak bude vypadat území NP, až pustí ze řetězu všechny ty hysterické chamtivce , kterým nejde o nic jiného než o šmelinaření s pozemky, tak jako to dělají v celé republice, tam kde je jim to umožněno. A žádného kůrovce k tomu nepotřebují. Mimochodem, pokud máte zájem, najděte si ve vyhledávači stránku Bavorský les. Ten leží na druhé straně "kopce". Také tam mají NP s bezzásahovým pásmem. A problém s kůrovcem. A kupodivu , žádná hysterie jako u nás tam nepanuje.Čím to asi bude?

K. Frauknecht 11.4.2016 9:39

Re: Zpět na zem :-)!

Bavorský les - rozloha 13 tis. ha, odlišná druhová skladba porostů, ale hlavně bezzásahová zóna necelých 3 tis. ha!!!

NP Šumava - rozloha 64 tis. ha., samej smrk, I. zóna (bezzásahová a dnes téměř mrtvá) přes 20 tis. ha (dvakrát celý Bavorský les!).

PS: O pozemcích má rozhodovat vlastník, nikoliv stát :-))!

B. Brousková 11.4.2016 10:02

Re: Zpět na zem :-)!

"Odlišná skladba porostů"???? To myslíte vážne? Něco si o tom přečtete! Je tentýž les a stejného původu jako na naší straně. Takžeopravdu zpět na zem. Dobrá rada!

K. Frauknecht 11.4.2016 10:28

Re: Zpět na zem :-)!

Ano, odlišná. Větší zastoupení listnáčů. Souvisí s jinými stanovištními podmínkami (a jiným způsobem hospodaření). Minimum náhorních plošin (slatin), jižní svahy. Stejný původ lesa odsouhlasím, založili jej naši předci :-)). Věřte, že mám načteno dosti (lesařina mě živila cca 25 let :-))).

O. Mayer 11.4.2016 11:20

Re: Zpět na zem :-)!

..možná by bylo dobré se tam jít podívat osobně než si o tom jen "něco přečíst" (a např. spočítat si buky na nějaké standardní rozloze lesa)

P. Lenc 11.4.2016 10:03

Re: Zpět na zem :-)!

Naprosto pane Frauknechte přesné.A budu tvrdší.Zelení jsou ultralevičácká zločinecká pakáž, která je zatím beztrestná.Zatím.

A. Bocek 11.4.2016 6:50

Zrušit NP Šumava,

sázet stromy všeho druhu a stáří,

vykynožit houbu václavku,

provozovat hospodářskou činnost přátelskou k ŽP.

P. Rada 11.4.2016 6:09

Co je to ta bezzásahovost?

Autor toho napsal hodně ale co v jeho mysli obsahuje pojem "bezzásahovost" přímo neuvedl. S textu mám přeci jen za to, že jako lesák hodlá s kůrovcem začít bojovat jak mu profesní etika velí. Svého času se podobně nechal slyšet Stráský: ...."Příroda je bestie se kterou je třeba bojovat" ...

A nezůstalo u toho a přešel i k činům chemickým, fyzickým.... a stejně to nepomohlo. Kůrovce tehdy utlumila až vlna vlhka a chladu a v něm rozmohlé houbové onemocnění které kalamitu potichu ale efektivně utlumilo. Tehdá si tedy "příroda" pomohla lokálně sama ale sotva kdo s lidí si s toho vzal ponaučení.

Jsem pro bezzásahovost zvláště v prvých zonách - ale důslednou nejen tam. Jedním dechem dodávám, že pokud budeme oblast dál celoplošně zalévat kyselým deštěm a dál budem celoplanetárně navozovat klimatické změny - minou se všechny dobře míněné ale rozkouzkované rádoby bezzásahové akce účinkem a kůrovec bude muset udělat co je mu vrozeno. Tedy přeměnit oslabené až nemocné smrkové porosty co nejrychleji na půdní substrát a dát tak větší šanci následné vegetaci.

Zároven se ale obávám, že ani kůrovec už na nastolení rovnováhy nebude už stačit. Tempo klimatického vývoje je totiž dokonce řádově vyšší než jaké kdy panovalo na planetě po oněch 65milionů let kdy zde se smrkem žil jak jeho bílá krvinka. V jednom ale dávám autorovi zapravdu - "Nad Šumavou se stmívá" - ale dodávám, nestmívá se zdaleka jen nad naší Šumavou. Ta rozkouskovaná rádoby "bezzásahovost" má totiž v realitě už nyní dopady od enormního vymírání druhů provázejícího zkulturnění krajiny, přes likvidaci boreálních i tropických pralesů, po okyselení oceánů, složení atmosféry .... Tedy všechny příznaky nástupu nové geologické epochy - Antropocénu. Je přitom příznačné, že hybatelé těchto změn si se svou budoucností nedělají příliš starosti ačkoli doposud nemají v rukou technologii která by jim odumírající biosféru živitelku nahradila.

Antropocéní zkáza se stává výsledkem díla faktické bezzásahovosti vůči lidskému egoismu.

B. Hudzieczek 11.4.2016 7:57

Re: Co je to ta bezzásahovost?

PAne Rado, Váš příspěvek postrádá významovou kontinuitu - v jeho úvodu kladete p. Mrkvovi otázku, co že je podle něj bezzásahovost a o pár odstavců s tímtéž termínem operujete, aniž jste ozřejmil, co pod tímto slovem chápete Vy.

Šumavská realita nabízí spoustu příkladů, jak bezzásahovost vypadá v praxi. Bezzásahovost v uměle založeném ekosystému (a tím je drtivá většina šumavských smrčin) znamená jeho záhubu.

Zůstává otázkou, zda výsledná podoba NPŠ bude odpovídat našim poznatkům o tom, jak původně Šumava vypadala. Osobně o tom dosti pochybuji.

P. Rada 11.4.2016 9:29

Re: Co je to ta bezzásahovost?

Pane Hudzieczek významovou kontinuitu jsem popsal závěrem - moožné jste ji přehlédl - jde o novou nastávající epochu ANTROPOCÉN a všechny související projevy a dopady které naopak autor pomíjí. To čemu se autor ve svém článku zcela vyhýbá je globální klimatická změna. Pokud toto lidé nevyřeší - a to se jeví doposud přes všechna slova s "klimatické Paříže" věrohodněji - změní se zřejmě celá biosféra k nepoznání.

Např právě kůvovec i smrk (jak jsem výše naznačil) dnes u nás citlivě reagují zejména na změnu vlhkosti a teploty. Právě v situaci stejnověké vyzrálé šumavské monokultury se chovají jak citlivý bioindikátor. Navíc lonské sucho potenciál kůrovce u nás aktivizovalo: (http://www.novinky.cz/domaci/390430-srazek-bylo-letos-nejmene-za-55-let-a-bude-zrejme-hur.html) Tepota ale i globálně roste průběžně už celá desetiletí a u nás kontinentálě dokonce nyní zhruba dvojnásobným tempem jak celosvětový průměr přízemní vrstvy. Nezůstane tedy jen u občasných výkyvů. V našich podmínkách přitom vede změna +1C k celoročnímu odparu 100mm. Pokud si dáte do relace i jen výhled poměru srážek a teploty, pak udržitelnost dnešního stavu biosféry je nereálná a všichni kteří se zaklínají nějakým typem zásahovosti či bezzásahovosti nemohou v úhrnu mnoho změnit. Zásadní změnu k lepšímu by se totiž musela týkat i následujících globálně platných dat:

Teploty NOOA http://www.ncdc.noaa.gov/cag/time-series/global/globe/ocean/ytd/12/1880-2015

Radiační forcingh http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg

Pan Mrkva jakkoli je asi výborným lesním inženýtem tak na druhou stranu nosí klapky na očích co se týká ostatního života a širších vlivů na něj. Je to vidět i s toho, že od okyselení už 35let prakticky mrtvá Šumavská jezera také nekomentuje - jakoby na okyselení podloží stresově nereagoval i smrk a to už je i u lesáka na pováženou a vzláště pokud se cíleně vyjadřuje k NP kde má být chráněno vše živé - a nikoli jen stromy.

J. Lepka 11.4.2016 22:21

Re: Co je to ta bezzásahovost?

Hezky jste se nám rozpovídal. Ještě doplňte, jak velké by za uplynulého čtvrt století byly uměle vysazené duby a buky, možná i jedle !

V. Kopta 11.4.2016 9:27

Re: Co je to ta bezzásahovost?

obvyklý blábol...

J. Vozábalová 11.4.2016 0:38

Poděkování

Vážený pane autore, velice Vám děkuji za ten článek - jako by ke mně po mnoha letech opět promlouval můj tatínek, lesník pro něhož byl les celoživotní prací, koníčkem i láskou.

Odborně jste vysvětlil to, co já - a určitě zdaleka nejen já - laicky a zjednodušeně shrnuji při různých diskusích na toto téma následovně: pokud člověk v civilizované kulturní krajině intenzivně zasahuje do vývoje přírody asi tak 600 let (a i předtím, ale řekněme méně intenzivně), není možné si myslet, že to najednou nechá být a za pár let tu bude mít nefalšovanou divočinu.

Toho experimentu se Šumavou nám všem "dnešním lidem" bude - pokud se něco nepodnikne - nepochybně líto. Ale teprve daleká budoucnost ukáže, jaký to bude mít dopad na mnohé další generace, až se ze Šumavy stanou holé skály, vyschnou prameny Vltavy a o "velké zvěři Šumavy", o které tatínek občas jezdil vyprávět brněnským studentům lesnictví, se bude už jen číst v historické lesnické a myslivecké literatuře.