Sobota 21. června 2025, svátek má Alois
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

EKOLOGIE: Co s nepůvodními druhy?

Již od předminulého století dováželi různí nadšenci nové rostlinné a živočišné druhy, které pak sloužily jako ozdoby, trofeje či jen ukazovaly, že si to ten či onen může dovolit. Za jinými přírůstky byl i vědecký zájem, nebo sem nové invazní druhy zanesly přírodní vlivy. Znalosti přírody byly na takové úrovni, jaké byly, a tak nikoho netrápilo, co se stane, až se nové druhy dostanou do interakce s těmi našimi původními. Ono to v tak velkých systémech nějaký čas trvá, a tak se dlouho zdánlivě nic nedělo. Dnešním přírodovědcům však invazní druhy dělají nemalé vrásky.

Každý asi už slyšel o bolševníku velkolepém, který u nás vysadil v r. 1862 v zámeckém parku Kynžvart kníže Metternich. Původně jako okrasnou rostlinu. Po patnácti letech od výsadby v zámeckém parku se naturalizoval v blízkém okolí. Brzy se stal populární zahradní solitérou a díky výsadbám se rozšířil i mimo centrum introdukce ve Slavkovském lese. Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943 hlavně podél vodních toků, později silničních a železničních koridorů. Dnes už je i na Moravě a máme s ním nemalé problémy. Bolševník je silný dotykový alergen s negativním dopadem na lidské zdraví. Jediné metody, které jsou schopny zlikvidovat rostliny bolševníku, jsou aplikace vhodného herbicidu nebo přeseknutí kořene asi patnáct centimetrů pod kořenovým krčkem. K dalším rostlinným invazním druhům také patří pajasan žlaznatý, trnovník akát, borovice vejmutovka, topinambur hlíznatý či křídlatky a další. Ve světě by mohli vyprávět, co umí vodní hyacint. Invazní druhy vytlačují původní druhy či ničí kvalitu půdy nebo působí lidem zdravotní potíže.

Co říká o invazních druzích Wikipedie: „Invazní druh (nebo též invazivní) je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě jako on. Původním druhům ale mohou i prospět. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celé ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů, ne jen těch s podobnou nikou. Některé invaze mohou skončit až vyhynutím většího množství původních druhů. Za invazivní druh může být považován i člověk.

Ještě problematičtější jsou živočišné invazní druhy, protože jejich šíření je rychlejší. Školním případem je zavlečení koček, krys, psů a především králíků do australského ekosystému. S důsledky se bojuje dodnes. K invazním živočichům u nás patří karas stříbřitý, mýval severní, norek americký, ondatra pižmová, psík mývalovitý, střevlička východní, želva nádherná, plzák španělský, o kterém by zase mohli vyprávět zahrádkáři, a další. Rak mramorový, zavlečený k nám až po r. 2000, je spolu s dalšími invazními severoamerickými druhy přenašečem račího moru, který deptá naše původní druhy raků. Také jelen sika, původem z Japonska, působí bezesné noci evropským i našim myslivcům. Nekontrolovaně se kříží s naším jelenem lesním a hrozí, že tento náš jelen za čas jako původní druh zmizí. Problém začal už ve třicátých letech 20. století, kdy byla zrušena obora v Lipí a tamní populace se dostala do volné přírody. Stejně tomu bylo i v oboře Čemíny, odkud se zvěř v počtu asi 80 kusů dostala do volné přírody v roce 1948.

Ministerstvo životního prostředí na tuto situaci reaguje a chystá novelu zákona proti invazním druhům živočichů a rostlin. Se zákazem pěstování či chování pod citelnou pokutou. V závažných případech i hubení.

Také vás napadá to, co mě? Že z hlediska budoucnosti Evropy se dnes chováme krajně nezodpovědně. Z důvodů humánních či ekonomických trpíme či napomáháme přílivu populace rasově i kulturně odlišné, nekompatibilní s domácími populacemi. Jsme tedy na úrovni nadšenců z předminulého století, kteří hromadně a bezstarostně přiváželi nové druhy nestarajíce se o to, co to udělá za sto let. Přitom některé důsledky, jako no-go zóny, jsou známy už dnes. Ne, není to xenofobní ani rasistické, je to přece legitimní diskuse a obavy o osud naší populace a jejich potomků. Nechceme přece, aby nás jednou proklínali. I člověk je součástí ekosystémů, které se vyvíjely po tisíce let. Lidé jsou vůbec divní a nekonzistentní. Na jedné straně hromadně pěstují a konzumují zvířata na maso a na druhé straně až fanaticky chrání jiné živočichy, jako brouky a žáby, před výstavbou užitečné dálnice, která omezí exhalace zplodin v projížděných vesnicích. Když vidí přírodovědec, jak gepard loví mládě antilopy, nezasáhne, protože to je řád a běh přírody, který se nesmí narušovat. Když se přírodní prostředí někde snaží omezit přemnoženou lidskou populaci, která se zde neuživí, jde řád přírody náhle stranou. Jsme přecitlivělí a altruističtí a uchylujeme se k sociálnímu inženýrství, které jako všechna „poručit větru a dešti“ zpravidla nekončívají dobře a překvapí nás.

Ano, jsme lidé a vyvyšujeme se nad ostatní organismy svojí humanitou i technickým vývojem, ale ať chceme nebo ne, stejně dál podléháme řádu a běhu přírody a jejím zákonům. Tam při omezených zdrojích úspěch jedněch nevyhnutelně znamená neúspěch druhých. A odhodlaný, nerozkolísaný druh s vysokou porodností je nesporně evoluční genetickou výhodou.

Gita Zbavitelová
21. 6. 2025

Írán je vážně oslaben, ale ostřeluje Izrael dál.

Jan Kovanic
21. 6. 2025

Vysokoškolské tituly se v anglosaském světě moc nepoužívají.

Aston Ondřej Neff
21. 6. 2025

Vidina zeleného socialismu a síla průmyslu dobra je příliš velká.

Petr Homola
21. 6. 2025

Jejich samotné vlastnictví představuje destabilizační faktor.

Martin Tůma
21. 6. 2025

Naše Země by vytvořila černou díru ráže 9mm...

Lidovky.cz, ČTK
21. 6. 2025

Fotbalisté Bayernu Mnichov díky gólu a asistenci Harryho Kanea porazili na klubovém mistrovství...

zar Rastislav Zárodňanský
21. 6. 2025

Herečka Jiřina Bohdalová (94) skončila na několik dní v nemocnici. Absolvovala plánovanou operaci...

vov Vladimír Vokál
21. 6. 2025

Spisovatel, novinář a zakladatel slavného internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff převzal...

Lidovky.cz, ČTK
21. 6. 2025

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars...

Lidovky.cz, ČTK
21. 6. 2025

Tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku, je podle ruského prezidenta Vladimira Putina...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz