Když u nás ubude rostlinný nebo živočišný druh, bijí ochránci přírody na poplach. Někdy však je daleko horší, když se k nám dostane druh nový.

V roce 1991 byl na našem území v teplé oblasti jižní Moravy nalezen velký křižák s případným jménem – křižák pruhovaný. Vzhledem k tomu, že jen křižáků u nás máme 39 druhů (v celé Evropě jejich 46 druhů), jde zdánlivě o nevýznamnou věc. Nicméně – taková vzácnost si podle ekologů zasluhuje ochranu. A tak byl tento křižák zařazen do červené knihy ohrožených druhů. K nám vlastně nepatří, žije v teplých částech Evropy a střední Asie. Jako ohrožený druh se však nechová – rozšířil se na stovky nových míst. Je naprosto nevybíravý – najdeme jej na velmi suchých místech stejně jako v mokřadech nebo na rašeliništích. Problém je, že jde o druh invazní, který konkuruje našim domácím pavoukům.

Pavouk je to opravdu nepřehlédnutelný. Černožluté pruhování zadečku napodobuje vosu. Toto zbarvení jednak varuje případného útočníka, v trávě za slunečního světla je to i vynikající maskování. Jako ostatní křižáci si staví nápadné sítě. Navíc do nich přidává husté předivo, které se táhne středem sítě shora dolů. K čemu přesně toto zařízení slouží, není dosud vysvětleno.

Samičky jsou více vybarvené, až 2 cm velké. Samečkové jsou mnohem menší, zdaleka ne tak pestří a snadněji ujdou naší pozornosti. Pavoučí dámy k nim také nemají žádný respekt a po páření je obvykle sežerou. Když to se samečkem vyjímečně dopadne dobře, přijde alespoň o nohu. Na podzim samičky vytváří kokony, ve kterých je více než 300 vajíček. Ještě na podzim se vylíhnou malí pavoučkové, v kokonu přečkají zimu a na jaře se rozlezou po okolí. Křižák pruhovaný se šíří dál…

Naši pavouci to nemají snadné - ohrožuje je přistěhovalec z jihu, křižák pruhovaný:

Jak se však tento pavouk na naše území dostal? Hojně se nachází na bývalých tankodromech sovětských vojsk. Je docela dobře možné, že sem byl náhodně zavlečen ze střední Asie. Před rokem 1991 byl ale znám z Porýní a z okolí Berlína. Nesmíme tedy zapomenout i na možnost, že křižák pruhovaný se do naší přírody dostal prostřednictvím některého chovatele – ať již náhodným únikem, nebo úmyslným vypuštěním.

Klimaalarmisté mají jako obvykle jasno. Rozšíření téhle potvory je důsledkem globálního oteplování. Tečka. Jestli je u Berlína tepleji nebo chladněji než na jihu Moravy neřeší.

Kdo obstojí v konkurenci - tento cizinec nebo naši pavouci?

Není to první druh, který se expanzivně rozšířil. Nezadržitelně se šířila například mandelinka bramborová (jen tak mi napadá, že podle současných ekologů by byla asi hned po prvním nálezu také chráněna). Ta však měla ideální podmínky v bramborových lánech. Křižák pruhovaný přišel z jiného, většinou teplejšího území. Vlastně by neměl mít v konkurenci s našimi druhy šanci. Má - a začíná je vytlačovat. Dokonce za pomoci zákona.

Křižák pruhovaný byl fotografován na Novohradsku v záhoně jahod.