Médii proběhla informace o tom, že arktická cesta je splavná. To je fakt, který může podporovat teorii o globálním oteplování. Otázka zní – co bude teď a jak to obohatí politickou diskusi o globálním oteplování? Odpověď je skoro jasná – naprosto nijak. Politici i nadále budou hrát svoji oblíbenou hru z dětských let „Já jsem ti to říkal ...“. Klaus i nadále bude zpochybňovat relevantnost výsledků výzkumu a modelovat ekonomické pravdy na základě diskontování budoucího užitku. Lidsky řečeno se bude snažit odhalovat souvislost mezi oteplováním a tím, co si lidé chtějí pořídit dnes místo zítra – osobně se domnívám, že pokud toto má v intencích subjektivního přístupu ke spotřebě a přírodě nějaké řešení, pak je to určitě řešení natolik komplikované, že ho podstatná většina lidí nemůže chápat. Na druhé straně barikády bude parta okolo Gorea, který bude požadovat omezování soukromého vlastnictví a zvyšování daní, protože zvětšení moci a příležitosti zvýšit daně socialistický politik neodolá. Tohle je jednoduché „řešení“, které lidé chápou. Navíc spousta lidí věří, že přírodě tato újma občanů prospěje.

Pro politiky je signifikantní, že se babrají v minulostí, avšak jejich opatření pro budoucnost jsou vágní. Klaus má pravdu v tom, že je nejlepší nedělat nic. Z politikova hlediska totiž nemá situace řešení. Jaké je však lidské (= nepolitické) řešení? Lze situaci vůbec řešit? Jsem přesvědčen, že ano. Místo politického či ekologického přístupu je však nezbytné použít přístup pragmatický (managerský).

Manager se v minulosti nebabrá, soustředí se na budoucí nápravná opatření. Z minulosti se můžeme poučit, což je však v případě dlouhodobého procesu globálního oteplování problematické. Úvahy o podstatných věcech týkajících se budoucnosti je potřeba podepřít ekonomickou analýzou a navíc je třeba zohledňovat očekávané lidské jednání.

Vyjděme z velmi pesimistického předpokladu, že globální oteplování je prokázané a způsobí vzestup oceánů a rozšíření pouští.

Dle mého názoru existují dvě varianty řešení

1. Zastavit nadbytečný přísun CO2 do vzduchu (návrh Gorea). Zde musíme analyzovat:

a. Zda je to možné zařídit? Musíme vzít v úvahu, že OSN v podstatě nemá vliv na jednání států. Navíc mezistátní dohody jsou státy pravidelně porušovány. Také platí, že pokud by opatření způsobilo zřejmé a dlouhodobé snížení životní úrovně obyvatel, obyvatelé nebudou ochotni na ně přistoupit.

b. Zda to pomůže? Musíme vzít v úvahu, že příčina oteplování skutečně může být přírodní (nejedná se o vinu člověka). Pokud se jedná o vinu člověka, pak ani výrazné snižování podílu CO2 nemusí být dostatečně rychlé, aby zabránilo katastrofě.

c. Kolik to bude stát? Náklady je nezbytné podělit pravděpodobností úspěchu výše zmíněných kritérií. Pokud např. spočítáme náklady na 10 bilionů dolarů a pravděpodobnost úspěchu je 4%, pak manager počítá s náklady 25× vyššími (250 biliónů). Je to proto, že investice je riziková a nemusí vést k předpokládaným výsledkům.

2. Bránit se případným následkům (návrh Klause). Je potřeba analyzovat, jaké následky může globální oteplování přinést a kolik budou stát opatření k nápravě. Napadly mě tyto oblasti nákladové a výnosové analýzy:

a. Zvýšení hladiny oceánů – to vede k nákladům na proti-zátopová opatření států ohrožených postupným vzestupem hladiny.

b. Rozšiřování pouští – s tím jsou spojeny náklady na šlechtění (příp. genetickou modifikaci) výnosnějších a odolnějších zemědělských plodin.

c. Přínosy spojené s oteplováním (tání Sibiře, nová lodní cesta atp.)

Ve variantě dvě nepočítáme s pravděpodobností jevu, protože jevy pokládáme za jisté. Pravděpodobnost můžeme použít při stanovení míry (rychlost a velikost vzestupu hladin oceánů a rozšiřování pouští). Na závěr stačí varianty posoudit z hlediska předpokládaných nákladů a vybrat levnější.

Podobnou (mnohem fundovanější) analýzu bych od OSN a politiků-managerů jako majitel „majetkového podílu na Zemi“ očekával. Mám však obavu, že se jí nikdy nikdo z nás nedočká a naopak se dočkáme hysterických politických opatření, které budou bezúčelně omezovat naši svobodu.

vedoucí oddělení organizace a řízení ANECT a.s.