Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996EKOLOGIE: Arktická cesta volná - co dál?
Pro politiky je signifikantní, že se babrají v minulostí, avšak jejich opatření pro budoucnost jsou vágní. Klaus má pravdu v tom, že je nejlepší nedělat nic. Z politikova hlediska totiž nemá situace řešení. Jaké je však lidské (= nepolitické) řešení? Lze situaci vůbec řešit? Jsem přesvědčen, že ano. Místo politického či ekologického přístupu je však nezbytné použít přístup pragmatický (managerský).
Manager se v minulosti nebabrá, soustředí se na budoucí nápravná opatření. Z minulosti se můžeme poučit, což je však v případě dlouhodobého procesu globálního oteplování problematické. Úvahy o podstatných věcech týkajících se budoucnosti je potřeba podepřít ekonomickou analýzou a navíc je třeba zohledňovat očekávané lidské jednání.
Vyjděme z velmi pesimistického předpokladu, že globální oteplování je prokázané a způsobí vzestup oceánů a rozšíření pouští.
Dle mého názoru existují dvě varianty řešení
1. Zastavit nadbytečný přísun CO2 do vzduchu (návrh Gorea). Zde musíme analyzovat:
a. Zda je to možné zařídit? Musíme vzít v úvahu, že OSN v podstatě nemá vliv na jednání států. Navíc mezistátní dohody jsou státy pravidelně porušovány. Také platí, že pokud by opatření způsobilo zřejmé a dlouhodobé snížení životní úrovně obyvatel, obyvatelé nebudou ochotni na ně přistoupit.
b. Zda to pomůže? Musíme vzít v úvahu, že příčina oteplování skutečně může být přírodní (nejedná se o vinu člověka). Pokud se jedná o vinu člověka, pak ani výrazné snižování podílu CO2 nemusí být dostatečně rychlé, aby zabránilo katastrofě.
c. Kolik to bude stát? Náklady je nezbytné podělit pravděpodobností úspěchu výše zmíněných kritérií. Pokud např. spočítáme náklady na 10 bilionů dolarů a pravděpodobnost úspěchu je 4%, pak manager počítá s náklady 25× vyššími (250 biliónů). Je to proto, že investice je riziková a nemusí vést k předpokládaným výsledkům.
2. Bránit se případným následkům (návrh Klause). Je potřeba analyzovat, jaké následky může globální oteplování přinést a kolik budou stát opatření k nápravě. Napadly mě tyto oblasti nákladové a výnosové analýzy:
a. Zvýšení hladiny oceánů – to vede k nákladům na proti-zátopová opatření států ohrožených postupným vzestupem hladiny.
b. Rozšiřování pouští – s tím jsou spojeny náklady na šlechtění (příp. genetickou modifikaci) výnosnějších a odolnějších zemědělských plodin.
c. Přínosy spojené s oteplováním (tání Sibiře, nová lodní cesta atp.)
Ve variantě dvě nepočítáme s pravděpodobností jevu, protože jevy pokládáme za jisté. Pravděpodobnost můžeme použít při stanovení míry (rychlost a velikost vzestupu hladin oceánů a rozšiřování pouští). Na závěr stačí varianty posoudit z hlediska předpokládaných nákladů a vybrat levnější.
Podobnou (mnohem fundovanější) analýzu bych od OSN a politiků-managerů jako majitel „majetkového podílu na Zemi“ očekával. Mám však obavu, že se jí nikdy nikdo z nás nedočká a naopak se dočkáme hysterických politických opatření, které budou bezúčelně omezovat naši svobodu.
vedoucí oddělení organizace a řízení ANECT a.s.