18.4.2024 | Svátek má Valérie


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Ano, „zdivočme“ Šumavu...

V diskusích o Národním parku Šumava (NPŠ) se probírají nejrůznější aspekty jeho vlivu na krajinu, na lesy a obyvatele a celá řada dalších jednotlivostí. Nelze se divit, že jsou problémy, neboť park byl vyhlášen na historickém kulturním území dávné, svébytné kultury a krajina, jak známo, má svou paměť.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Np Šumava 28.3.2017 10:14

Několik nových poznatků

Většina lesů v NPŠ není uměle vysázenou smrkovou monokulturou (možná tak maximálně 30 %). Máme tu máme zbytky pralesů, lesy vzniklé z potomstva pralesa, nebo lesy vzniklé kombinací potomstva pralesa a výsadeb nebo síjí. Navíc prolnutí kulturní (tedy člověkem přetvořené krajiny) a té přírodní je docela normální jev – i v kulturní krajině mohou přežívat ostrůvky pralesů, a v přírodní krajina se zas nezmění jen tím, že tam kácím les a k transportu dřeva postavím nějaké cesty... Na Šumavě bylo v pralesích mnohem více smrku, než předpokládá mapa potenciální přirozené vegetace nebo lesnická typologie. Seidlovy pralesní plochy změřené v roce 1846 mezi Novými Hutěmi a Prameny Vltavy ukazují na průměrně 82 % smrku(!). My dnes máme smrku 75 %... To vše prý změní globální změna klimatu. Asi ale ne hned: v přirozené obnově lesa má smrk stále svých 75 až 80 %. Žádná změna v druhové skladbě se zatím neočekává. Ani tam, kde mohou svůj potenciál plně využít dřčeviny s těžkými semeny (buk, jedle). Už dnes vidíme, že velké „kalamity“ (větrné a kůrovcové) po sobě zanechávají les stejně, nebo bohatěji strukturovaný, než jaký tu rostl do „kalamity“. Rozhodně je to les, jaký lesnickými zásahy nedokážeme vytvořit. A proč také – národní park má ukazovat přírodu, ne naši představu o přírodě. Šumava a smrky patří k sobě, nedá se svítit. A my toho pořád víme příliš málo na to, abychom mohli napravovat "chyby" minula, proto bychom se měli konečně s pokorou zastavit a dívat se, jak je příroda napravuje za nás.

A je to fascinující! Pavel Hubený, ředitel Správy NP Šumava

I. Schlägel 27.3.2017 16:10

Rozumný názor.

Proto nebude brán v úvahu. Přednost má ideologie.

L. Vrána 22.3.2017 15:53

existence modelu?

Nevíte, jestli někdo zpracoval počítačový model, z kterého by "vypadlo" optimální druhové zastoupení dřevin a dalších rostlin na určitém daném území ČR. A to v závislosti na venkovních teplotách, průběhu srážek, oslunění, kvalitě půdy, okolních plochách a já nevím jakých ještě parametrech. Nějak by se snad dalo vypočítat, kolik má být kde smrků, buků, jeřábů atd. a jak dlouho to bude trvat.

K. Novák 22.3.2017 16:08

Re: existence modelu?

Obávám se, že takový model nelze vytvořit. Respektive lze vytvořit matematické vzorce, ale model je třeba naplnit daty, na základě kterých by to "optimální druhové zastoupení dřevin a dalších rostlin" vypočítal. Tato data by bylo nutné získat z přirozených lesů, které nejsou k dispozici. Model, o kterém píšete, by navíc dat potřeboval velmi mnoho. Mapy potenciální vegetace ovšem existují a lze je pro celou republiku nalézt třeba na stránce AOPK.

Š. Hašek 22.3.2017 18:17

Re: existence modelu?

Model/skutečnost lze vytvořit tak, že necháte pokusné území "ladem".

Potom už je záleží, jestli jste trpělivější než volební období/dříve také sázel sedlák stromy pro syna.

Ten pokus jest zbytečný, ví se to. V tlustých universitních/nepolitických knihách jest řečeno, co se bude dít v naší zeměpisné šířce, "když si toho nebudem všímat". Sahara a "Pithartův zmar" to zichr nebude. Ale také se nebude moci nic několik pětiletek čerpat čerpadlama z brusele. V tom to možná vězí.

Ani moc nezjednodušeno.

V. Novák 22.3.2017 18:24

Re: existence modelu?

Zdaleka se nemusíte dočkat - a ani vaši potomci.

Sumava je výborný příklad - to nebyla smrkové skoromonokultury, ty tam vytvořil člověk. Dobrá - smrky necháme sežrat kůrovcem. Ale jak se tam bez hásahu člověka dostane dost žaludů a bukvic, aby vznikly bukovo-dubové lesy, to mi ještě ani Rada nevysvětlil. A jak uchránit semenáčky před sežráním, když člověk lovit nesmí a posledního medvěda tam zastřelil nějaký aristokrat někdy za Paní komisarky, už vůbec ne.

Z Tater na Šumavu brtník nezabloudí...

Z. Čábelka 22.3.2017 19:17

Re: existence modelu?

Taky se od Rady rady nedočkáte, leda snad vystřílet všechno co žere bukvice, trávu, "měkké" jehličí a listí. Ale to by odpovídalo způsobu řešení Zelených bolševiků i s odpovídajícím "nevýsledkem". :o))))

Š. Hašek 22.3.2017 20:42

Re: existence modelu?

Pane Nováku,

pokud si myslíte, že bez dovozu bukvic a žaludů (nejlépe s pomocí eučerpadel), kamiony, plnit směrnice, svolat grémuim, .......... Šumava zahyne (bídně) ........... . No nic.

Mám tu smůlu, že občas sleduji neobhospodařované pozemky okolo ( i v širší rodině). Budete se divit, ale vždycky tam vyroste dříví na topení! Stromy, keře, ptáci votravní, krtci, kuny, to je šílený, nic nechcípne, ........!!!!!! Sakra! Ze zahrady sakra les!! Za dvacet let. I za vosm. Nepřeji Vám takové pokoukání.

Já se bláhově domníval (spolu sněkterými diskutéry), že tam fšechno chcípne!!! Nezkráceno.

I. Schlägel 27.3.2017 16:13

Re: existence modelu?

I na Šumavě roste po kůrovcových kalamitách dříví na topení. Hádejte jaké? Smrkové, ale to nevadí, je bezzásahové. A postupně se z něho stane další potrava pro brouka.

V. Říha 22.3.2017 19:12

Re: existence modelu?

Žádný počítačový model není třeba (v počítačích není nutno vidět spásu, je to jen obyčejný nástroj, jako je např. tužka a papír; kdo nedokáže něco stvořit s tužkou a papírem, nedokáže to ani s počítačem). To vše již udělala lesnická typologie (viz https://www.google.cz/search?q=lesnick%C3%A1+typologie&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b&gfe_rd=cr&ei=9rzSWKypCeff8gegyJPgAw), která na základě zkušeností z přírody, tedy nikoli z agitek ekologistických organizací a jejich ministerstev nebo sociologických fakult, popsala optimální složení ekosystému, který by na dané lokalitě v přírodních podmínkách existoval, pokud by mu v tom lidé z pragmatických, nebo zcela idiotských důvodů nebránili. To ovšem zpupní nebo tupí ekologisté ani jejich voliči samozřejmě neví, protože jejich PRAVDA je zjevená, a proto jedině platná. A navíc znají tajemné slovo Mader! A tak, jak před lety řvali na náměstích "Psům psí smrt", tak nyní řvou "divočina".

L. Vrána 23.3.2017 10:59

Re: existence modelu?

Řekl bych, že počítače dokáží víc než tužka a papír. Ale to jenom na okraj. Pořád se tady bavíme o Šumavě dokola. Každý od Šumavy něco chce. Jedna skupina odborníků (lesníci) tvrdí něco jiného než ta druhá (přírodovědci). Do toho zasahují svým fundamentalismem ekologisté a ekonomisté. A samozřejmě se na tom veze hejno politiků a kmotrů. Nakonec jedna strana stejně zvítězí. Možná, že výsledek bude dokonce ekologicky optimální. A nebo jenom ekonomicky optimální.

Moje zkušenosti za posledních 50 let co sleduji svět přírody a životního prostředí jsou ale následující: Ochrana životního prostředí hodně posílila, to je nesporné. Ale ochrana životního prostředí není ochrana přírody. Ochrana přírody neustále ustupuje.

L. Vrána 24.3.2017 23:28

Re: existence modelu?

Ještě k modelu rozšíření dřevin. Objevil jsem v časopise Vesmír č.86, prosinec 2007 článek od Žárníka a Křístka o rozšíření smrku ztepilého. Něco takového jsem měl na mysli i pro jiné dřeviny. Ale zřejmě to není k dispozici - je zřejmě málo podkladů - viz citovaný článek.

V. Říha 25.3.2017 19:19

Re: existence modelu?

Tyto modely samozřejmě existují: ve Vámi zmiňovaném článku jsou v poznámce zmíněny lesní typy a soubory lesních typů. Ty jsou, vedle dalších zdrojů, základním podkladem pro modely rozšíření dřevin (zde alespoň základní informace a odkazy http://www.uhul.cz/nase-cinnost/lesnicka-typologie).

Takže modely existují a existovaly i před ekologistickým pučem. To, že je někdo odborníkem ve speciálním výseku svého oboru ovšem vůbec neznamená, že je také odborníkem v poměrně komplexním oboru lesnictví a ekologie lesa. (Koneckonců ani veškerá tituláž není zárukou toho, že je odborníkem alespoň v tom svém oboru.) Takže ti "ekologičtí" odborníci buď neznají to, co již existuje, nebo tomu nerozumí, nebo to vše znají, a přesto z nějakých důvodů konají v rozporu s tím.

Co se týká ochrany ŽP a ochrany přírody: do ŽP (pomíjím prvky antropogenního původu a lesy) patří, předpokládám, i pole a louky. Nedomnívám se, že jsou na tom dobře; dokonce se neodvažuji ani tvrdit, že jsou na tom lépe než dříve. A co se ochrany přírody týká, chránit lze pouze konkrétní stav přírody na konkrétním místě v konkrétním čase, nikoli přírodu samu. Příroda je nezničitelná a nepoškoditelná. Takže tvrzení, že "příroda si pomůže", je samozřejmě pravdivé: Když byly v Dalmácii za Benátčanů vyhubeny lesy, byla tam také vyhubena příroda? Jistěže ne. Byly vyhubeny pouze lesy (samozřejmě se to nějak projevilo i v okolí), příroda tam zůstala. I když jiná, stále to byla příroda. A stejné je to i na Šumavě; a bude i jinde, kde se začne odbornost a odpovědnost nahrazovat ideologií a bezodpovědností.

To, že je veřejnost informována pouze jednostranně (odhlédněme od toho, že část veřejnosti - viz některé příspěvky do diskuse - by evidentně dvoustrannost nebo dokonce vícestrannost vůbec nezvládla), je výsledkem totální informační blokády, která je na argumenty odporující tzv. bezzásahovému režimu v NPŠ uvalena již od r. 1990.

V. Klepetko 22.3.2017 14:13

:-)

O téma se zajímám jen okrajově, ale četl jsem někde, že:

1) Obnova původního šumavského lesa z první třetiny holocénu není vůbec možná, protože půda je nyní prostě kyselejší, obnova bude možná až začátkem dalšího inerglaciálu za desítky tisíc let, až se navanou nové zásadité spraše. 2) Současná hustota obyvatel na Šumavě je po odsunu sudetských Němců vlastně velmi nízká v porovnání z celým holocénem, někde na úrovni mezolitu. Takže naší přirozenou snahou měla být nikoliv "nová divočina", ale obnova kulturní krajiny, která má na Šumavě tradici po tisíce let. 3) Extenzivní pojetí ""bezzásahovosti" vede zejména ve vyšších polohách nikoliv k obnově přirozeného, resp. přírodě blízkého lesa, ale k rozsáhlým erozím půdy a vzniku měsíční krajiny, kde již v tomto interglaciálu žádný les nikdy nevyroste!

Slyšel jsem také, že celý koncept "nové divočiny ", který za současnou ekologickou devastaci Šumavy stojí, je dílem jakési mezinárodní sekty vyznavačů mezolitu, kteři se považují za přímé potomky lidu popelnicových polí, chtějí obnovit rituální lidské oběti a vnímají současné obyvatelstvo Šumavy jako vetřelce, které je třeba z rozhodnutí euromocností odsunout někam za Ural ve prospěch zubrů evropských, vlků a brouků :-)))))))))))

Je na těch zvěstech špetka pravdy? :-)

P. Rada 22.3.2017 14:26

Re: :-)

Špetka pravdy je na ledačems. Ohledně překyselení od přetrvávající depozice jsou zdroje veřejně přístupné např s dat ČHMU. Oproti kritickým letům 80tým tak depozice poklesla celoplošně jen na čtvrtinu. Největší elektrárny se sice trochu odsířily ale zároven i odpopílkovaly a právě ten popílek byl vesměs naopak zásadotvorný a tak skutek poněkud utek. Na důkladné odsíření energetika zdá se nemá, vjetšina chce všeho více... a oxydy dusíku v důsledku rostoucí automobilové dopravy dokonce dál rostou.

Mezinárodní význam Š. jako území s jediněčně velkou rozlohou a tedy i významem je stvrzen např. v systému NATURA 2000. (http://www.npsumava.cz/cz/1310/sekce/natura-2000/)

Jestli je toto práce ..."mezinárodní sekty vyznavačů mezolitu" ... se dá snad snadno dohledat. Jednodušší bývá hloupě hecovat nebo věřit senzacím o mezinárodním spiknutí a pod. - že?

Z. Čábelka 22.3.2017 14:48

Re: :-)

Lžete a argumentačně falšujete jak RP! Použiji jen jednu konstrukci, překyselení půdy. Jak si někdo inteligentní může dovolit při vlastních argumentech překyselené půdy experimentovat s bezzásahovým lesem a hrát si na pěstování pralesa! Který to tedy bude? Ten původní? :o)

V. Klepetko 22.3.2017 14:48

Re: :-)

Omlouvám se, ale přístupy vyznavačů "nové divočiny" opravdu někdy zavání sektářstvím...

Pokud jde o to "překyselení" - jde o něco jiného. Pokud vím, postupné snižování PH půdy je naprosto přirozený proces, který probíhá neustále od konce doby ledové. Je to přirozený důsledek eroze: užívných zásaditých vápencových půd je stále méně. Takže tam, kde například dříve přirozeně rostl dub je dnes habr, a skladba lesů se přirozeně mění. Proto žádný "návrat do minulosti" není vůbec možný... Ani přirozenou cestou, ani zásahem lesníků.

Z. Čábelka 22.3.2017 14:58

Re: :-)

Tomu to nevysvětlíte! On ani nechce. On jen nahání nepolíbené voliče a plní své úkoly. Melouni musí budovat stejně zběsile jako fašouni a bolševici. Všichni stejně, ve vyšším zájmu, ničí přírodu a lidi.

V. Klepetko 22.3.2017 15:36

Re: :-)

Nemyslím si, ze by diskuse byla zbytečná ani že by pan Rada nebyl přístupný argumentům. Pedologové bohužel k té Šumavě mlčí. Přitom fakta jsou zřejmá: na stanovišti, kde 5000 let BC prosperoval, například jilm, tam se dnes lépe daří smrčinám - a to i bez antropogenních vlivů. Ten cyklus probíhal v Eemském interglaciálu úplně stejně: půdy byly stále chudší a kyselejší. Proto sy myslím, že stav z počátku neolitu na Šumavě nemůže být obnoven žádnou "bezzásahovou zónou"!

Lze vytvořit jen novou, pro člověka zcela cizí divočinu, která zde byla naposledy za neandertálců. K čemu by nam to bylo dobré? :-)))

P. Rada 22.3.2017 15:51

Re: :-)

Prakticky za celé období "neandrtálců" zde bylo bezlesí - stepní spraše ve studeném a suchém klimatu.

Pčed cca 10 tis lety se ale klima velmi ustálilo a před 5000 lety se už člověk tehdy nevědomky ale fakticky vypalováním lesů a zakládáním rýžovišt postaral o nebývale stabilní interglaciál kdy globální teplota měla odchylku do +- 0.5C.

S toto pro šíření lesů idylickou dobou je dnes konec. Do konce století vzroste teplota globálně ještě minimálně o další dva stupně a na kontinentech o 4C. Tomu stavu odpovídá situace před cca 10miliony let - tedy zásadně jiná!

Během změny navíc nutně poklesne úřivnost biodféry a to pro lidstvo bude znamenat zásadní výživový problém už do 30let. Žádná důsledně bezzásahová zona se tedy konat nikde nebude. Součastná změna k zákonnosti MP je jen nutným MENŠÍM zlem v situaci kdy přirozená odpovědnost ve společnosti nefunguje.

V. Klepetko 22.3.2017 17:03

Re: :-)

I ve světle Vašich (diskutabilních) predikcí vychází představy o "nové divočině" a expanzi bezzásahových zón jako nesmysl.

Já jsem ale psal o neandrtálcích u nás na počátku Eemského interglaciálu - Šumava byla plná jilmů, dubů, buků... A teplota byla v průměru o dva stupně vyšší než dnes, a hladina oceánů o desítky metrů výše...

Myslím si, že hrubě přeceňujete vliv antropogenních faktorům na klima. Můžete mít jiný názor. V každém případě ale Šumava nebude v nejbližších staletích za žádných okolností a za pomoci žádných "bezzásahových zón" ani lesnických zásahů ani vzdálené připomínat přirozenou divočinu, která zde byla od konce doby ledové, ani kulturní krajinu od počátku neolitu po první Přemyslovce,protože půda má dnes jiné složení! A proto divočinu nemá vůbec cenu uměle simulovat. Naopak, musíme budovat novou kulturní krajinu. Park musí být národní - nikoliv vlčí. A měl by to být PARK - nikoliv džungle! Opačný názor je eticky závadný: pokud je pro nás úcta k člověku důležitější, než "úcta k životu":-)

Z. Čábelka 22.3.2017 19:42

Re: :-)

S hrůzou sleduji Zelený výklad vlivu člověka na přírodu kombinovaný s omezenými zónami přírody, kde ten vliv prý nebude! Ten rozpor logiky, skutečného stavu se sny aktivistů a zoufalstvím páchat přírodu je zarážející. Nechápu, že se neangažují ohledně přírody, kde člověk je jen běžnou součástí divočiny. Těmi oblastmi ještě jsou Brazílie, Aljaška, Sibiř, Himaláje. Afrika je již lidmi tak zamořená, že je to pomalu stejný příběh jako Šumava. Dnes se příroda zaplavená lidskou populací musí chránit alespoň ve stavu jakém ještě je.

V. Klepetko 22.3.2017 20:40

Re: :-)

Dynamický systém, plný nelineárních zpětných vazeb ale nejen že nelze zakonzervovat (="chránit alespoň ve stavu jakém ještě je") ale bohužel ani adekvátně namodelovat, je to jako počasí...

My ve skutečnosti neumíme zodpovědně predikovat, co vlastně ty rozsáhlé"bezzásahové zony" nasekají v přírodě za paseku, umíme jen čerpat granty a obhajovat doktoráty a publikovat a prudukovat zelený politický exhibicionismus, který je ze všech možných forem populismu asi tím nejzákeřnějším a nejhorším : útočí totiž na svědomí dobrých a důveřivých lidí jednoduchými hesly. "Zachraňme přírodu"...

Uvedu Vám příklad. V Turecku nyní probíhá rozsáhlé zalesňování milionů hektarů pastvin, které byly spásány po tisíce let. Odborníci co to řídí pochází z české lesnické školy, vystudovali u nás. Celá akce má v střednědobém horizontu potenciál velmi výrazně ovlivnit klima i v Čechách. Mají naši šumavští ideoekologové toto zapracováno do svých modelů??? Ne. Bohužel, nemáme k dispozici 30-50 let na nerušený přírodní vývoj. Turek totiž v kombinaci s naší "novou divočinou" a kůrovcem může znamenat na Šumavě totální poušť. Sucho. Měsíc :-(((((((((

Z. Čábelka 22.3.2017 19:25

Re: :-)

Nikdy nelze vstoupit do stejné řeky a po půl tisíciletí je to jen super Zelená touha! Taky nechápu, který sjezd jim tento cíl vetknul do usnesení. :o)))) Pro mne jejich jimi stvořená divočina bude skládka odpadků zarostlá kopřivami a bolševníkem horší jak rekultivace po povrchových dolech.

M. Valenta 22.3.2017 14:05

Poklona panu Radovi,

za jeho neúnavné a logické argumentace.

P. Rada 22.3.2017 14:43

Re: Poklona panu Radovi?

Neklante se. Jen mám při bolestnosti s toho co vnímám tu odvahu a čas stoupnout si na ramena dříčům a velikánům co odvedli a odvádějí na poli poznání a sebereflexe obrovskou práci ale už jin nezbývá sil ani čas ji reflektovat i na tomto portálu kde si dostaveníčko zřejmě dávají docela jinak motivovaní lidé.

Má osobní situace/motiv už důchodce co má ale tím pádem volnější ruce dohledávat... tkví už v žel očividném poznání, že naše okolní biosféra se začíná pod tíhou civilizačních tlaků měnit až odumírat. I papež František to popsal ve svém "Laudáto si" tvrději a otevřeněji (http://johanisova.blog.ihned.cz/c1-64253000-nova-papezska-e):

..."Tato země, týraná a zneužívaná, naříká,"...

K. Novák 22.3.2017 13:21

Pořád dokola, pořád dokola.

Podle pana Mrkvy příroda, ani ta přirozená, původní, zřejmě nemůže bez lidské péče existovat. Chcete-li přirozený les, stačí říct, my vám ho vypěstujeme. Nic nechápe, nic nechápe, nic nechápe.

B. Hudzieczek 22.3.2017 13:43

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

Pokud bude přirozená druhová skladba na dostatečné výměře, může existovat i bez zásahu člověka. To ale není případ na většině výměry Šumavy.

M. Valenta 22.3.2017 13:56

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

Mýlíte se. I poměrně malá výměra ( v řádech km2) jakéhokoliv typu vegetace je schopná vlastního plnohodnotného života.

Z. Čábelka 22.3.2017 14:32

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

A kde jste tu adaptaci po staletích existence tzv. kulturního lesa na původní les viděli a vidíte funkční? Kde jste to spáchali kulturně za patnáct let?!