Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Několik nových poznatků

Většina lesů v NPŠ není uměle vysázenou smrkovou monokulturou (možná tak maximálně 30 %). Máme tu máme zbytky pralesů, lesy vzniklé z potomstva pralesa, nebo lesy vzniklé kombinací potomstva pralesa a výsadeb nebo síjí. Navíc prolnutí kulturní (tedy člověkem přetvořené krajiny) a té přírodní je docela normální jev – i v kulturní krajině mohou přežívat ostrůvky pralesů, a v přírodní krajina se zas nezmění jen tím, že tam kácím les a k transportu dřeva postavím nějaké cesty... Na Šumavě bylo v pralesích mnohem více smrku, než předpokládá mapa potenciální přirozené vegetace nebo lesnická typologie. Seidlovy pralesní plochy změřené v roce 1846 mezi Novými Hutěmi a Prameny Vltavy ukazují na průměrně 82 % smrku(!). My dnes máme smrku 75 %... To vše prý změní globální změna klimatu. Asi ale ne hned: v přirozené obnově lesa má smrk stále svých 75 až 80 %. Žádná změna v druhové skladbě se zatím neočekává. Ani tam, kde mohou svůj potenciál plně využít dřčeviny s těžkými semeny (buk, jedle). Už dnes vidíme, že velké „kalamity“ (větrné a kůrovcové) po sobě zanechávají les stejně, nebo bohatěji strukturovaný, než jaký tu rostl do „kalamity“. Rozhodně je to les, jaký lesnickými zásahy nedokážeme vytvořit. A proč také – národní park má ukazovat přírodu, ne naši představu o přírodě. Šumava a smrky patří k sobě, nedá se svítit. A my toho pořád víme příliš málo na to, abychom mohli napravovat "chyby" minula, proto bychom se měli konečně s pokorou zastavit a dívat se, jak je příroda napravuje za nás.

A je to fascinující! Pavel Hubený, ředitel Správy NP Šumava

Rozumný názor.

Proto nebude brán v úvahu. Přednost má ideologie.

existence modelu?

Nevíte, jestli někdo zpracoval počítačový model, z kterého by "vypadlo" optimální druhové zastoupení dřevin a dalších rostlin na určitém daném území ČR. A to v závislosti na venkovních teplotách, průběhu srážek, oslunění, kvalitě půdy, okolních plochách a já nevím jakých ještě parametrech. Nějak by se snad dalo vypočítat, kolik má být kde smrků, buků, jeřábů atd. a jak dlouho to bude trvat.

Re: existence modelu?

Obávám se, že takový model nelze vytvořit. Respektive lze vytvořit matematické vzorce, ale model je třeba naplnit daty, na základě kterých by to "optimální druhové zastoupení dřevin a dalších rostlin" vypočítal. Tato data by bylo nutné získat z přirozených lesů, které nejsou k dispozici. Model, o kterém píšete, by navíc dat potřeboval velmi mnoho. Mapy potenciální vegetace ovšem existují a lze je pro celou republiku nalézt třeba na stránce AOPK.

:-)

O téma se zajímám jen okrajově, ale četl jsem někde, že:

1) Obnova původního šumavského lesa z první třetiny holocénu není vůbec možná, protože půda je nyní prostě kyselejší, obnova bude možná až začátkem dalšího inerglaciálu za desítky tisíc let, až se navanou nové zásadité spraše. 2) Současná hustota obyvatel na Šumavě je po odsunu sudetských Němců vlastně velmi nízká v porovnání z celým holocénem, někde na úrovni mezolitu. Takže naší přirozenou snahou měla být nikoliv "nová divočina", ale obnova kulturní krajiny, která má na Šumavě tradici po tisíce let. 3) Extenzivní pojetí ""bezzásahovosti" vede zejména ve vyšších polohách nikoliv k obnově přirozeného, resp. přírodě blízkého lesa, ale k rozsáhlým erozím půdy a vzniku měsíční krajiny, kde již v tomto interglaciálu žádný les nikdy nevyroste!

Slyšel jsem také, že celý koncept "nové divočiny ", který za současnou ekologickou devastaci Šumavy stojí, je dílem jakési mezinárodní sekty vyznavačů mezolitu, kteři se považují za přímé potomky lidu popelnicových polí, chtějí obnovit rituální lidské oběti a vnímají současné obyvatelstvo Šumavy jako vetřelce, které je třeba z rozhodnutí euromocností odsunout někam za Ural ve prospěch zubrů evropských, vlků a brouků :-)))))))))))

Je na těch zvěstech špetka pravdy? :-)

Re: :-)

Špetka pravdy je na ledačems. Ohledně překyselení od přetrvávající depozice jsou zdroje veřejně přístupné např s dat ČHMU. Oproti kritickým letům 80tým tak depozice poklesla celoplošně jen na čtvrtinu. Největší elektrárny se sice trochu odsířily ale zároven i odpopílkovaly a právě ten popílek byl vesměs naopak zásadotvorný a tak skutek poněkud utek. Na důkladné odsíření energetika zdá se nemá, vjetšina chce všeho více... a oxydy dusíku v důsledku rostoucí automobilové dopravy dokonce dál rostou.

Mezinárodní význam Š. jako území s jediněčně velkou rozlohou a tedy i významem je stvrzen např. v systému NATURA 2000. (http://www.npsumava.cz/cz/1310/sekce/natura-2000/)

Jestli je toto práce ..."mezinárodní sekty vyznavačů mezolitu" ... se dá snad snadno dohledat. Jednodušší bývá hloupě hecovat nebo věřit senzacím o mezinárodním spiknutí a pod. - že?

Poklona panu Radovi,

za jeho neúnavné a logické argumentace.

Re: Poklona panu Radovi?

Neklante se. Jen mám při bolestnosti s toho co vnímám tu odvahu a čas stoupnout si na ramena dříčům a velikánům co odvedli a odvádějí na poli poznání a sebereflexe obrovskou práci ale už jin nezbývá sil ani čas ji reflektovat i na tomto portálu kde si dostaveníčko zřejmě dávají docela jinak motivovaní lidé.

Má osobní situace/motiv už důchodce co má ale tím pádem volnější ruce dohledávat... tkví už v žel očividném poznání, že naše okolní biosféra se začíná pod tíhou civilizačních tlaků měnit až odumírat. I papež František to popsal ve svém "Laudáto si" tvrději a otevřeněji (http://johanisova.blog.ihned.cz/c1-64253000-nova-p...):

..."Tato země, týraná a zneužívaná, naříká,"...

Pořád dokola, pořád dokola.

Podle pana Mrkvy příroda, ani ta přirozená, původní, zřejmě nemůže bez lidské péče existovat. Chcete-li přirozený les, stačí říct, my vám ho vypěstujeme. Nic nechápe, nic nechápe, nic nechápe.

Re: Pořád dokola, pořád dokola.

Pokud bude přirozená druhová skladba na dostatečné výměře, může existovat i bez zásahu člověka. To ale není případ na většině výměry Šumavy.

To nemá logiku

Někteří takzvaní odborníci nám tvrdí, že kůrovec je přirozenou součástí přírody. Podle nich je tedy správné nechat ho zničit ty lesy, keré oni považují za špatné. Holé kopce jsou prý také příroda. Nějak v této souvislosti nechápu, proč tedy chtějí lidem zakázat vstup na tato území. Vždyť člověk je odedávna také součást přírody. A na suchých kopcích není co zničit. A kácet už se také nedá, když už je část stromů uschlá a polámaná a zbytek je vykácený.

Re: To nemá logiku?

Logika věci je paní M.K. v tom, že pokud někdo založí monokulturní stejnověký les tak ten se nutně stane nejcitlivějším místem na podněty široko daleko. Kůrovec proto jako jakási bílá krvinka organismu zareaguje třeba na na podnět polomu, sucha ... zas neobyčejně citlivě na předtím uměle vytvořenou anomálii.

Podobně se i Vaše bílé krvinky mohou anomálně aktivovat v alergockou reakci krerá může až zabít sterilní=neživotaschopnou struktůru. Pokud si např antibiotiky důkladně vyčistíte/vyhubíte svou vlastní ale geneticky odlišnou mikrofloru a zbyvíte se navíc i vlastních geneticky totožných makrofágů.... - zbude Vám nejspíše jen varianta absolutně sterilního života na přístrojích. O této "přírodní logice" nedávno vyšla pěkná knížka:

http://www.knihyomega.cz/eshop-10-cloveka.html

Náplní kůrovce bývá urychleně odstranit slabé, poškozené a přeměnit to v extrému až příliš homogenní na nový půdní supstrát který je nadějí pro další už daleko pestřejší život. Na tento úkol ale není v systému zdaleka sám. Logika je pak v tom, že pestrost obecně zvyšuje kopllexní odolnost a tím stabilitu systémů.

Prachy na prvním místě

Těm zeleným ekoteroristům (tedy pardon-"ochráncům) nejde o nic jiného něž o státní dotace - prachy, poněvadž obměna přírody, respektive lesního porostu, trvá podstatně déle než životnost těch výše uvedených. A na to oni nemají čas, poněvadž peníze chtějí hned teď a ne až za desítky let.

Re: Prachy na prvním místě

Zkuste se autora zeptat, co by asi tak stála pěstební přeměna Š. na zravý les?

Já typuji, že více jak celostátní HDP a to proto, že klimatickou změnu ani kyselé deště tam jen tak někdo nezastaví. Pokud by zas provedl jen nějakou formu celoplošné výsadby - jak naši předci před zhruba stoletím - zas by mu po století vyrostl stejnověký les a do podmínek o krerých dnes víme velmi málo. Na tyto pokusy máme navíc zbytek lesnicky produkčního území.

Navíc těžební zásahy pravidelně předcházející umělé výsadbě radikálně ochuzují o živiny zejména tenké půdní profily na horách a navozují tak zvlášt nepříznivé podmínky pro uchycení dalšího života.

Právě proto je lepší alespon v tom zbytečku nejméně zotročené přírody radikálně nezasahovat a to přesto, že jsme všechny neblahé jevy iniciovali. Samovolná sukscese totiž bývá biologicky nejefektivnější a lidsky nejlevnější - snad jen s vyjímkou tak závažných stavů jako je celoplošná otrava půd hliníkem od překyselení které se dá vápněním zabránit.

"Prachy na prvém místě" by ale skutečně měly být - ale důsledně ve smyslu udržení ekosystémových služeb které totiž násobně převyšují dokonce celosvětové HDP. Pokud o ně přijdeme - přijdeme nejspíše o všechno.

Jo, to už mne taky několikrát napadlo,

co vlastně ti zelení spasitelé chtějí "chránit", tedy vyhradit jen pro sebe.

Re: Jo, to už mne taky několikrát napadlo ...

Nevím co Vás napadlo a koho "zelenými spasiteli" míníte. K tématu je ale příznačné, že zelenou uniformu nosí pravidelně lesníci co mají rádi stromy pěkně v řádvích rovně stojící a v pravidelném sponu. Důsledky intenzifikačních zálib takovýchto kolektivistů bývají výmluvné.:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10137347235-.../

„zdivočme“ Šumavu. A proč ?

K čemu je to dobré ? Les má být pro lidi a zvěř a ne pro kůrovce.

Re: „zdivočme“ Šumavu. A proč ?

Les skutečně plní řadu podstatných funkc umožnujících život i lidí. Na druhou stranu je kůrovec v něm přirozená součást už 65milionů let a analogicky podobně jak bílé krvinky v lidském organismu obvykle plní pozitivní roli.

Daleko problematičtější už ale může být působení kůrovce vzláště ve vzroslé stejnověké monokultuře dřevoprodukčního lesa kterým se Š. právě po řadě neuvážených lidských zásahů na většině území stala.

Pan Křivan toto asi nevnímá podobně jak svou vlastní vnitřní floru či faunu a jako většina z nás nevnímá své bílé krvinky do té doby než onemocníme. Pak si našich přemnožených bílých krvinek začne častěji všímat alespon lékař. Kdo je navíc tzv alergik tomu se dokonce vlastní imunitní systém může stát osudným podobně jak kůrovec nestabilní stejnověké uměle vytvořené monokultuře zprvu zdánlivě zdravého lesa.