Na serveru Klimatické koalice je tisková zpráva s názvem Prunéřovská elektrárna zabije 60 lidí ročně. Pod ní jsou podepsáni Jan Rovenský (Greenpeace), Lenka Boráková (Greenpeace) a Pavel Franc (Ekologický právní servis). Autoři zprávy vycházeli, mimo jiné, ze studie „The anatomy of silent crisis“, kterou v květnu 2009 vydalo Světové humanitární fórum. Podle ní zabíjí již nyní změna klimatu 300 tisíc lidí ročně, dalších 325 miliónů ročně je vážně postiženo (např. ztrátou domova, onemocněním, podvýživou atd.), vzniklé škody dosahují 125 miliard dolarů ročně. Dalším zdrojem informací pro tiskovou zprávu byl znalecký posudek dr. Pretela, podle kterého má elektrárna Prunéřov II na celosvětových emisích CO2 podíl 0,21 promile. Podle autora posudku je tento "emisní příspěvek z hlediska globálních emisí zcela marginální" a vliv na rozvojové země neprokazatelný. Přesnější odkazy na zdroje jsou v textu tiskové zprávy.

Autoři pak ale udělali neskutečnou věc: vzali čísla ze zprávy Světového humanitárního fóra a vynásobili je podílem elektrárny Prunéřov II na celosvětových emisích podle posudku dr. Pretela. V tiskové zprávě se doslova píše: „Když uvedené údaje vynásobíme 0,21 promile, dojdeme k následujícím číslům: 63 mrtvých, 68 tisíc postižených a způsobené škody ve výši půl miliardy korun ročně. Právě tolik obětí a škod lze přičíst elektrárně Prunéřov II.“

Nevím, co vedlo autory k tomuto postupu, zda to byl omyl, neznalost věcí nebo snaha za každou cenu dojít k nějakému hodně vysokému číslu. Tento postup ale má několik zcela zásadních problémů.

1. Autoři počítali podíl elektrárny Prunéřov na obětech a škodách podle podílu emisí z této elektrárny na celosvětových emisích. To je ale v principu špatně. Změny klimatu nejsou přímo závislé na emisích, ale mohou souviset s koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře. Korektnější by tedy bylo vyčíslit podíl elektrárny ne na emisích, ale na koncentracích CO2. To ale nespočítali.

2. Autoři zcela ignorovali fakt, že CO2 není jediný skleníkový plyn a dokonce že to ani není jediný možný antropogenní vliv na klima. Uvádějí pouze oxid uhličitý a jen s ním počítají. Klima ale ovlivňují i další skleníkové plyny, změny způsobu využití půdy a řada dalších faktorů spojených s činností člověka. O tom ale v tiskové zprávě není ani slovo.

3. Ani antropogenní vlivy zřejmě ale nejsou jediným faktorem, který klima ovlivňuje. Jsou tu i zcela přirozené vlivy. Ke kvantifikaci podílu jakéhokoli zdroje na škodách, spojených se změnou klimatu, by tedy bylo nutné především jasně určit procentuální podíl antropogenních vlivů na změně klimatu. To dnes ale možné není. I v poslední zprávě IPCC je tento podíl odhadován pouze pravděpodobnostně. Podle zprávy IPCC s pravděpodobností 90% leží antropogenní podíl na celkové změně teploty (nikoli nutně celého klimatu) v intervalu 50-100%. Tedy s pravděpodobností kolem 10% může ležet i někde v intervalu 0-50%. Pokud ale není možné deterministicky stanovit antropogenní podíl na změnách klimatu, nelze ani deterministicky počítat škody, způsobené jednotlivými zdroji skleníkových plynů.

4. Použít na tak složitý problém, jakým jsou dopady změn klimatu, dvě čísla a trojčlenku, to už mi připadá spíše jako zesměšňování celé problematiky.

Způsob, jakým autoři tiskové zprávy došli k počtu „60 lidí ročně“, je tedy po odborné stránce naprosto chybný. Je to jen primitivní manipulace s čísly, bez uvážení dalších souvislostí. Takovým způsobem rozhodně nelze dojít k věrohodným výsledkům.

Autor je klimatolog