Díky věhlasu českého spisovatele, novináře a překladatele Karla Čapka se slovo robot stalo univerzálním pojmem.

Tedy přesněji díky jeho divadelní hře R.U.R. (Rossumovi Univerzální Roboti) z roku 1920, přičemž označení „robot“ ve skutečnosti navrhl jeho bratr Josef. V podání Karla Čapka se tento autonomní stroj prakticky podobá člověku a byl schopen zastávat veškerou práci a zajistit tak lidem blahobyt. Jeho humanoidní roboti nejenže místo lidí pracují, ale dokonce i válčí. Toho pak myslící roboti využijí při jejich vzpouře a svoje zaměstnavatele vyhubí. Karel Čapek původně uvažoval o tom, že jím popisovaný stroj podobný člověku nazve „labor“, neboť byl zkonstruován proto, aby místo lidí pracoval. Avšak jeho bratr Josef mu poradil vhodnější název „robot“, vycházejí ze staročeského pojmu „robota“, označujícího nucenou práci.

Na utopistické drama R.U.R. navazoval pak román Továrna na Absolutno, zabývající se důsledky technologického pokroku, kde Karel Čapek pojednává vynález zařízení, které poněkud jednoduše získává energii rozkládáním hmoty, což představuje cosi jako vizi volné energie, která vede k obecnému blahobytu. Ovšem vedlejším produktem tohoto procesu je vytvoření Absolutna, jakési božské síly, která působí na lidi kolem. Všichni kdo využívají tento vynález začnou konat dobro a obrátí se na víru, každý však vyznává jiné náboženství. Nejprve vše funguje a lidé žijí mírumilovně vedle sebe v hojnosti. Postupně se však jednotlivá společenství začnou proti sobě obracet ve snaze přesvědčit ostatní o jedinečnosti jejich víry, což končí náboženskými konflikty a nastalý chaos vyústí v Největší válku.

Pokud opomineme starověké mýty, měl podle některých pramenů kolem roku 1495 Leonardo Da Vinci údajně navrhnout mechanického rytíře, který mohl mávat pažemi a hýbat hlavou. Ovšem není známo, zda se mu vůbec podařilo takový stroj sestavit, stejně jako tomu bylo u návrhu jeho helikoptéry. A tak je za první předzvěst robotů v Evropě považován Friedrichem Kauffmanem z Drážďan v roce 1810 zkonstruovaný mechanický voják s trumpetou. V roce 1928 pak na scénu přichází oplechovaný Erik, elektřinou již poháněný stroj, zkonstruovaný k zahájení Výstavy Společnosti modelářských inženýrů v londýnské Královské zahradnické hale, jenž vzhledem návštěvníkům připomínal člověka. Byl ovládán na dálku a ačkoli mohl pohybovat pažemi a hlavou, nedokázal chodit. Jeho hlasový projev byl přijímán rádiovým signálem na základě licence společnosti Marconi a na hrudi nesl nápis RUR, jako odkaz na roboty ze stejnojmenné hry Karla Čapka.

Pod humanoidním robotem se rozumí robot, jehož vzhled se podobá lidskému, přičemž se někdy pro jeho podobu s člověkem nazývá též android. Tedy humanoidní roboti mají antropomorfní formu a díky pokrokům v oboru umělé inteligence (AI), kterou jsou vybaveni, mohou plnit nejrůznější úkoly, lidmi pro ně vymyšlené. Například chrám Kodai-ji v Kjótu si pořídil robotického duchovního, humanoidního robota zvaného Mindar, velikosti dospělé osoby, který je schopen k nim promlouvat, pohybovat trupem, pažemi i hlavou. Do provozu tu byl uveden už začátkem roku 2019 v rámci společného projektu zenového chrámu a profesora robotiky Hirošiho Išigura z Univerzity v Ósace. Jeho vývoj stál téměř 1 milion amerických dolarů, kdy nakonec bylo rozhodnuto, že android přijme podobu Kannona, bódhisattvy pomáhajícího zmírňovat utrpení a inspirovat k aktivnímu soucitu a laskavosti. K vidění je zde:

Poslední dvě desetiletí zaváděli vývojáři umělou inteligenci (AI) do digitálního světa. Díky tomu pak mohl světlo světa spatřit i humanoidní robot jako fyzická umělá inteligence, původně stavěný pro práci ve skladech a továrnách, který v průmyslovém prostředí práci zvládne bez chyb a bez výplaty. Nikoli pouhá robotická ramena, která známe z průmyslových aplikací, ale něco, co dokáže chodit, co vidí, slyší, reaguje na podněty a neustále se učí, kdy klíčovým bodem je tu bezpečnost. Tedy něco jako Rossumovi univerzální roboti, o kterých psal Karel Čapek, přičemž vývoj lidem se podobajících robotů nyní vstupuje do významné fáze a globální trh prochází dramatickým růstem. I když dosud pro humanoidní roboty, vydávané za dokonalé pomocníky v domácnosti platí, že marketingová videa mnohdy jen prodávají sliby.

Pro vojenskoprůmyslový komplex by nasazení humanoidních robotů do bojů v zahraničí bylo ideální, neboť by neexistovali mrtví vojáci vlastní armády, jak se o tom šeptá v kuloárech. Ovšem na netu se namísto toho nejčastěji probírá válka dvou automobilek, které kromě elektromobilů staví i humanoidní roboty. Tedy na jedné straně je to Optimus od Tesly, jenž bude schopný vykonávat přesné úkoly s patřičnou rovnováhou a rychlostí. Na druhé straně je letos představená verze robota od čínského XPENGu. Jejich Female IRON působí natolik realisticky, že si během jeho debutu na pódiu diváci mysleli, že je to lidská bytost v kostýmu. Zatímco Tesla se dnes u robota zaměřuje na pomocné práce v domácnosti, XPENG prosazuje emocionální realismus, lidskou interakci a celkový vzhled, čímž vytváří robota, který nejenže pro lidi pracuje, ale také s nimi souzní. A podle řady expertů by tyto dva směry mohly představovat budoucnost humanoidních robotů: jak mechanickou, tak emocionální, kdy oba směry usilují o masové nasazení. Bitva se netýká ani tak toho, kdo postaví nejlepšího robota, jako spíše toho, kdo definuje nejlepšího společníka lidí, určeného pro sériovou výrobu. Kdy robotická budoucnost přichází rychleji, než to dokáže většina z nás předvídat:

Moderní technologie dnes tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, kdy mají vliv nejen na lidskou zkušenost světa, ale můžou také vyvolávat etické otázky o povaze vědomí či hodnotě lidského života. Zhruba v posledních dvou dekádách postupně se zdokonalující technologie umožnily i nástup online náboženství. Kdy například v reakci na pandemii nemoci Covid-19 se celá řada aktivit církví přesunula do online prostředí. Zatímco online přenos bohoslužeb byl před pandemií spíše výjimkou, závislou na přítomnosti nějakého nadšence v konkrétním církevním společenství, nyní je to běžná praxe. Tato situace s sebou nese pro teology nové výzvy a vzbuzuje celou řadu otázek souvisejících s tím, zda a případně jak je nutné spolu s praxí aktualizovat i věrouku, s čímž nakonec souvisí i téma využití robotů pro výkon duchovního povolání.

Přestože křesťanským církvím ubývá věřících, spiritualita lidí či jejich duchovní a náboženské potřeby jsou stále silnější. Naproti tomu se počet kněží snižuje, přičemž největší pokles se týká Evropy. I u nás se podle agentury Fides již projevil v počtu bohoslovců, a to jak diecézních, tak řeholních, kdy tato skupina zahrnuje studenty tzv. velkých seminářů, kteří se již přímo připravují na kněžské svěcení. A k poklesu došlo i u mladších seminaristů, tedy studentů tzv. nižších seminářů, kteří se teprve rozhodují o kněžském povolání, jak o tom informovalo Arcibiskupství olomoucké: Odkaz

Pět set let poté, co revoluční tiskařské stroje po celé Evropě rozšířily zprávu o radikální výzvě Martina Luthera k církevní reformě, technologie v malém německém městečku Wittenberg opět zpochybňuje náboženské tradice. Robotický kněz, který lidem žehná v pěti jazycích a ze svých rukou vyzařuje světlo, tam byl odhalen v rámci výstavy u příležitosti výročí začátku reformace, celoevropského náboženského, politického a kulturního otřesu, který zde vyvolalo 95 tezí Lutherem přibitých na dveře kostela. Kdy náboženské války 16. a 17. století daly vzniknout národním státům, lidové bible formovaly jazyky, ve kterých byly tištěny a evropské národy šířily křesťanství po celém světě. Přičemž o půl tisíciletí později ve Wittenbergu má robot, nazývaný BlessU-2, vyvolat debatu o budoucnosti církve a potenciálu umělé inteligence: Odkaz

Na Papežské gregoriánské univerzitě v Římě se v listopadu za účasti vedoucích představitelů katolických firem, investorů a výzkumníků, vytvářejících produkty umělé inteligence sloužící poslání církve, konalo Builders AI Forum 2025. V této souvislosti papež Lev XIV. poznamenal, že „umělá inteligence, jako každý lidský vynález, vychází z kreativity, kterou Bůh svěřil člověku“. Lev XIV. vyzval všechny tvůrce AI nástrojů, aby „pěstovali morální rozlišování jako základní rozměr své práce“ a apeloval, aby výsledkem práce tvůrců umělé inteligence byly systémy, které odrážejí „spravedlnost, solidaritu a skutečný respekt k životu“. Dále pak připomněl, že katolické fórum o umělé inteligenci se nemůže omezovat pouze na technologickou nebo investiční rovinu. Musí se jednat o projekt celé církve, v němž se stává technologie nástrojem evangelizace a integrálního rozvoje člověka. Pro papeže je takový přístup a spolupráce různých prostředí novým projevem „dialogu mezi vírou a rozumem“. Zde zpráva Vatican News: Odkaz

Jak o tom veřejnost informovalo Arcibiskupství pražské, v sobotu 26. července 2025 na zámku v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi pořádal spolek Jednota staroboleslavská ve spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána konferenci Víra v době robotů. Záštitu konferenci poskytl papežský nuncius v ČR, Jude Thaddeus Okolo spolu s pražským arcibiskupem Janem Graubnerem, starosta města Petr Soukup a radní Středočeského kraje Robert Pecha. Konference vedla k seriózní společenské debatě o nástupu umělé inteligence (AI), co patří k často frekventovaným tématům současnosti, avšak citelně tu chybí širší povědomí o odborných a psychologických nárocích, které na člověka klade. Konference Víra v době robotů tak otevírá dveře společenské debatě o těchto otázkách, kdy účast v panelové diskusi přijali osobnosti různých názorů, odborností a pohledů na svět. Zde k tomu arcibiskupské video:

Diskuze na konferenci, mimo jiných osobností, se zúčastnili též Karel Janeček s Daliborem Vavruškou. Zde je k dispozici více jak hodinový rozhovor z podcastu, kde miliardář Karel Janeček, matematik a filantrop, který zbohatl při obchodování na finančních trzích pomocí počítačových programů, diskutuje s Daliborem Vavruškou, vystudovaným matematikem, investičním analytikem a autorem knihy Život v době robotů. Která je nejen o tom, v čem nám AI pomůže a v čem nám uškodí. Kdy se také ukazuje, že při současném trendu, který směřuje k technokracii, hlavní problém představuje plíživá totalita, díky níž jako jednotlivci můžeme ztratit kontrolu nad svými životy. A i když umělá inteligence urychluje vývoj, nesmíme zapomínat na to, že nás zavede i do slepých uliček:

Inu, robotika přes všechna očekávání snílků všem pohodlný život s jistotami nepřinese. Navíc velká technologická transformace, které jsme dnes svědky, přestává být řízena trhem a poptávkou jednotlivců, namísto toho je v mnoha směrech čím dál tím více řízena ideologicky. A pokud se tomu chceme bránit, je třeba dbát více na svobodu jednotlivce, aby nám technologie jednou nevládly.

Hudební epilog

Westworld - Ghost in the Shell Tribute - Making of a Host

POST SCRIPTUM

O jedno z největších překvapení v případě humanoidních robotů se zasloužila společnost Clone Robotics v sousedním Polsku, kde se ve Vratislavi zrodil jeden z nejradikálnějších nápadů v robotice, totiž Android Protoclone. Ten využívá místo motorů pneumatické svaly s větší mírou stupňů volnosti při jeho biomechanickém pohybu. Má v hlavě čtyři kamery a přes 500 senzorů po celém těle, včetně 40 inerciálních senzorů pro sledování pohybu a 320 tlakových senzorů zabudovaných do svalů a kůže, což mu umožňuje jemně uchopit i předměty značně choulostivé. A uvnitř jeho lebky je umístěn čip NVIDIA, který ovládá celého robota, kdy jeho kosti, vytištěné z lehkého polymeru, svaly a senzory, všechno je propojeno a společně funguje jako jeden systém.

Vzniká tak klon jako ideální asistent a společník, který se bude od nás neustále učit. Tedy pokud vás bude sledovat například při vaření, bude pak schopen připravit vám jídlo tak, jak to máte rádi. Ovšem před jeho tvůrci dosud stojí ještě celá řada technických výzev. Ve skutečnosti se dosud učí udržovat rovnováhu pro bipedální pohyb, aby se díky neuronovým sítím mohl změnit v chodícího dvounožce v nové Alpha edici, chystaného prototypu, který nebude napojen na žádný kabel, ani na trubici k centrálnímu tlaku. Bude se pohybovat díky chytrému uspořádání hydraulických pohonných jednotek, což nezahrnuje jen čerpadlo, ale i akumulátory, nádrž pro kapalinu a spoustu trubiček a kabelů, přičemž to vše se musí vejít do omezeného prostoru, který je k dispozici uvnitř jeho hrudního koše.

Další výzvu pak představuje jeho obličej, tedy chystaný model lidské tváře se 40 obličejovými svaly, které budou replikovat každý mikrovýraz ve tváři člověka. Ale i výcvik robotů, kdy je třeba naučit klony při hlubokém učení interagovat s reálným prostředím, k čemuž Clone Robotics hodlá využít fyzikální simulátor. Ale o podrobnostech tohoto vývoje zde na videu zasvěceně hovoří Anastasiia Nosova, technologická expertka a podnikatelka, specializující se na polovodičový průmysl a umělou inteligenci, sdílící ve svých podcastech poznatky a analýzy nejnovějšího pokroku v oblastech kvantových výpočtů a umělé inteligence :