Zdroj: PublicDomainPictures.net

Milí čtenáři, Vánoce končí, dovolené ještě nikoliv; nicméně pomalu nastává čas zase zavřít špajz a postarat se o to, aby mozkové závity tím dlouhým odpočinkem nezrezly. Pojďme se tedy lehce podívat na to, co se děje. Dnes jsem si pro vás vybral následující skutečnost.

____________________________________________________________________________________________

Mnoho lidí zajímalo, jak se bude vyvíjet ekonomika USA během prvního roku vládnutí Donalda Trumpa, a nyní máme nějaké předběžné výsledky. (Předběžné proto, protože se pak obvykle ještě mírně korigují.) Jsou zajímavé, v tom smyslu, že nic podobného ještě nebylo k vidění.

Americká ekonomika jako celek výrazně rostla, a to hlavně v druhé půlce roku. Ale tento růst nebyl provázen celkovým nárůstem zaměstnanosti. To je velmi netypická kombinace, a vysvětlení jsou v zásadě možná tři:

a. buď je špatně vyčíslen ten ekonomický růst, a bude se muset ještě korigovat směrem dolů;

b. nebo je špatně vyčíslena ta stagnace pracovních míst; zasahuje do toho nepochybně i propouštění federálních zaměstnanců, protože současná administrativa ten úřední aparát systematicky zeštíhluje;

c. nebo, a to je ta nejzajímavější možnost, se prostě ekonomický růst odpoutal od živé pracovní síly; a je to efekt nástupu AI.

A pro pořádek bychom tu možnost c) měli posuzovat ještě jemněji, a to na škále od…

c1. je to převážně nebo výlučně bublina, která splaskne (viz též nedávný článek o kruhových investicích v oboru),

až po…

c2. převážně to bublina není a adopce AI se začala v americké ekonomice projevovat skutečným růstem produktivity práce. Jinými slovy, softwaroví roboti nastupují do práce místo lidí.

____________________________________________________________________________________________

Jak vidíte, těch možností je jenom pár a jsou celkem jednoduše srozumitelné, ale stejně není úplná legrace si z nich vybrat. „Ježci“ mají jasno (ti mají vždycky jasno), ale jinak jsou ty současné makroekonomické ukazatele poněkud nekonzistentní. Tak například spotřebitelské útraty také výrazně vzrostly, což indikuje, že běžný Američan se o práci nebojí a nepociťuje potřebu šetřit – to ale není běžné v situacích, kdy se netvoří nová pracovní místa.

Vezmu-li to z osobního pohledu, z profesionálního hlediska sedím na dvou židlích. Nějakou část svého času trávím psaním pro lidi, ten zbytek pak „psaním pro počítače“, čili programováním.

V oblasti psaní pro lidi jsem k AI nikdy nesáhl, ale u toho programování ano, a tam musím konstatovat, že kombinace „seniorního programátora“ a „dostatečně dobrého modelu AI“ zvyšuje celkovou produktivitu práce ne o nějaké tři procenta, ale spíš tak o 100 procent. Extrémně dobře je to znát při lovení jakékoliv složitější chyby, kde i zkušený člověk snadno zabloudí do jakéhosi temného digitálního lesa plného debugovacích výpisů, kdežto ta AI dokáže přijít s několika teoriemi, proč ta chyba nastává, a netrefí-li se napoprvé, tak napodruhé nebo napotřetí většinou ano. Funkce člověka v tomto systému spočívá hlavně v tom, odhadnout, že některý z těch navrhovaných směrů je neproduktivní, a „zahnat od něj robota klackem“ k těm nadějnějším směrům. Už jenom toto umí leckdy zkrátit celodenní trápení na dvacet minut.

Druhá oblast, ve které kombinace „živý programátor + AI“ exceluje nad samotným živým člověkem, je okamžik, kdy potřebujete udělat něco, co pro vás není rutina, v čem se nepohybujete každý den. Ať už je to nějaké obskurní API nebo kus skriptu v programovacím jazyce, který jste naposledy viděli před třemi lety, toto je přesně to místo, kde vám ta AI, jež při svém výcviku nasála ohromné množství cizího kódu a dokumentace, umí podat pomocnou ruku. Ne zcela spolehlivě – věřit se jí opravdu nedá – ale dost na to, aby ze šestihodinové „session“, z níž pět hodin strávíte u Googlu a Stack Overflow, byly hodiny dvě. Sice si půlku toho času rvete vlasy nad tím, jak moc dokáže být ten robot občas slabomyslný, ale stejně jste celkově ty čtyři hodiny ušetřili.

Programování samozřejmě tvoří jen malé procento celé ekonomiky. V jiných oborech bude ten efekt podstatně menší, a také bude asi nastupovat déle. Je celkem přirozené, že jako první si na AI zvykli právě „lidé mlátící do klávesnice“, úplně stejně to svého času bylo i s e-mailem a internetem. Ale podobně, jako se dnes ten internet rozlezl do všech možných oborů, se takto asi rozleze i ta umělá inteligence. A je možné, že teď, v prosinci 2025, to poprvé vidíme v makroekonomických číslech.

Tolik AI a příště něco o pirátech a korzárech! Ne těch našich politických, ale těch, kteří se opravdu plaví po oceánu.

Hudební epilog

Když už jsme u oceánu…

____________________________________________________________________________________________

Nový díl ZP8 má dvanáct kapitol, opět povybíraných z různých koutů historie. Ne všechno jsou osudové události, tolik zapomenutých osudových událostí bohužel „po ruce“ není. Ale věřím, že u žádné kapitoly se nudit nebudete.

Kniiha je dosažitelná zde,

Celou sadu si můžete pořídit zde.