Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Zelené plány států i firem narážejí stále častěji na ekonomickou realitu. Jedním z posledních příkladů je energetický kolos Shell, který oznámil ústup od vyhlášených plánů na recyklaci plastového odpadu zpět na syntetickou ropu. Podle firmy jsou dříve nastavené cíle neuskutečnitelné.

21. července 2024 17:02

https://www.lidovky.cz/byznys/shell-recyklace-plas...

Otázka hloupého neználka: Jak do toho umělého másla dosttanou vitamíny ? ?

P.S.:

Největším třídním nepřítelem všech "geniálních" pokrokářú je vesnický sedlák, který chová krávu a máslo si vyrobí sám.

... jojo, omylem jsem koupil polotučné mléko (plnotučné se snad ani neprodává) a bylo bez laktozy...fuj.. Ani slepice to nechtěly.. fakt.

Proč vlastně všechno tohle šílené snažení nahradit přírodní tuky umělými?

Máslo získané přirozenou cestou je součástí přírodního (a od vzniku života bezchybně fungujícího) koloběhu látek, kde uhlík je na prvním místě jako základní stavební prvek všech živých organizmů na planetě Zemi.

Výmluva na "produkci metanu" v chovech skotu je "argument" ZELENÝCH IDIOTŮ, kteří nemají tušení, v jak obrovském množství je producentem metanu sama příroda (součást koloběhu uhlíku) při dekompozici (bakteriálním rozkladu) organických látek rostlin a živočichů při anoxických a anaerobních rozkladných procesech.

Z tohoto pohledu je snaha omezit chovy dobytka naprosto ABSURDNÍ!

Levněji syntetická výroba při dnešních cenách energií nevyjde ani náhodou, pokud by nevyužila nějakou energii "zadarmo". Pokud o takové víte, využijte ji sami pro sebe a nikomu o tom neříkejte. Pak už by určitě "zadarmo" nebyla.

"Anaerobní fermentace je biologický proces rozkladu organické hmoty, probíhající za nepřístupu vzduchu. Tento proces probíhá přirozeně v přírodě např. v bažiništích, na dně jezer nebo např. na skládkách komunálního odpadu."

A taky v čistírnách odpadních vod.

Můj článek není o margarínu, se kterým u nás často pojí řada nesmyslů. Mylný je především názor, že se při jeho výrobě používají syntetické suroviny.

Margarín byl vynalezen v roce 1869 francouzským chemikem Mége-Mouriésem, který rozdělil hovězí lůj krystalizací na dvě frakce. Výrobek se konzistencí podobal máslu a název dostal podle perleťového vzhledu, podle řeckého „margaritari", což znamená „perla“. Tento princip je v podstatě využíván v rámci moderních technologií dodnes, kdy se vhodně zvolený tuk spojí s vodnou fází, nechá se krystalizovat a mechanicky se zpracovává. Nejedná se o žádnou chemickou výrobu a dnešní technologie se obejde i bez zdravotně rizikového ztužování.

Je pravda, že během druhé světové války, kdy byl nedostatek surovin rostlinného nebo živočišného původu, se synteticky připravovaly mastné kyseliny o počtu uhlíků 16 až 22. Ty se dále esterifikovaly ethanolem a v množství přibližně 20 až 30% se přidávaly do tukové násady. Tento válečný margarín byl nazýván „kunerol“. Tato skutečnost bývá stále, i po více než půl století od konce války, zneužívána k účelové dezinformaci o původu margarínu a surovin používaných při jeho výrobě. Dnes se k výrobě používají výhradně rostlinné tuky a oleje, přičemž mnohé české domácnosti místo másla kupují právě margarín, ať už nese název Rama, Flora nebo Perla. Za nejlepší je označován margarín Flora, který má nejmenší podíl nasycených mastných kyselin (jen 19 procent), má vysoký podíl polynenasycených mastných kyselin, kam jsou zařazeny esenciální mastné kyseliny omega 6 a omega 3, neboť ten poměr má pod 4 ku 1.

Jinak řečeno, od poloviny devadesátých let 20. století jsou na trhu margaríny s nutričně významným obsahem rostlinných sterolů, které aktivně snižují hladinu cholesterolu v krvi. V 60. letech 20. století pak vznikl první výrobek s vyšším obsahem vícenenasycených mastných kyselin (40-50%), který navazoval na vědecké poznatky negativního vlivu nasycených mastných kyselin a pozitivního účinku vícenenasycených mastných kyselin na snižování hladiny cholesterolu. Od konce sedmdesátých let se začala rozšiřovat nabídka výrobků s nižším obsahem tuku (60 a 40 %) a v devadesátých letech bylo již možné vyrábět i produkty s obsahem tuku okolo 20%. Margaríny určené pro přímou spotřebu mají dnes zcela běžně poloviční i třetinový obsah nasycených mastných kyselin oproti máslu. A na rozdíl od másla téměř neobsahují trans mastné kyseliny.

Za války se Göbbels chlubil, že Berlín je vyčištěn od Židů. Při jízdě po Berlíně s Hitlerem, Hitler najednou Žida uviděl a začal křičet, co tu dělá. "To je velmi významný Žid, pracuje na tom, jak vyrobit z ho v na máslo", vysvětluje mu Göbbels. "To se nám může hodit", povídá Hitler, "zeptáme se ho, jak je daleko". Zavolají si ho a ptají se na výzkum. "Jsem teprve na začátku, ale už jsem zjistil, že na chleba se to namazat dá", odpověděl Žid.

Jaký je vztah mezi máslem z CO2 a pokrmovými tuky (Sanou, vlastní sestrou másla)?

Mezi máslem z CO2 a pokrmovými tuky je velký rozdíl ve složení a výrobě. Nejde tu prakticky o žádný vztah, kromě toho, že oboje se dá využít v kuchyni.

A. C. Clarke: The Food of the Gods.

Nemohu nevzpomenout. Koneckonců, telekomunikační družice, které vynalezl, již dávno fungují.

Ovšem, cena toho másla bude zapeklitým oříškem, protože vychytávání CO2 ze vzduchu je kvůli jeho mizivé koncentraci úžasně neefektivní, a tudíž příšerně drahé. A jelikož fosilní elektrárny a železárny si zakážeme, tak zdrroje s přijatelnou koncentrací CO2 mít nebudeme.

A nezapomeňme, že kromě másla budeme muset syntetizovat i to hovězí.

No právě, nevěřím, že to v dohledné době bude cenově přijatelné.

Proč vyrábět kvalitní živočišné máslo za 10 korun, když můžeme vyrábět nekvalitní umělohmotné za 1000 korun z životadárného a potřebného Grétina plynu?

Proč vyrábět drahá syntetická paliva z Grétina plynu, když můžeme jezdit na benzín a na naftu ?

Je to dobře zaměřená propagace zelených startupů, které potřebují hodně peněz na vymýšlení.

Nehledal jsem a nebudu hledat podrobnosti těch procesů, jsem si ale jistý, že bez subvencí srovnatelných s elektromobilitou je to neproveditelné.

Nejvíce bych se obával zdravotních následků.

Inu, i v tomto případě jde především o ideologii. Kdyby se nemluvilo o zákazu fosilních paliv a zákazu výroby aut se spalovacím motorem, pak by po výrobě syntetických paliv z CO2 nejspíše ani pes neštěkl. Podobně je to i s tím syntetickým máslem. Takzvaní „odborníci“ už vypočítali, že za zhoršením klimatu stojí i máslo, neboť při výrobě jednoho kilogramu tohoto mléčného výrobku se údajně vyprodukuje 12,5 kilogramu oxidu uhličitého. A tak začínají třeba v Dánsku zemědělce za chov skotu trestat tzv. zelenou daní, kterou dánský stát začne od nich vybírat, neboť průměrná dánská kráva během jednoho roku má údajně vypustit „šest tun CO2.“ POKUD NEVĚŘÍTE, HALÉDNĚTE SEM:

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dansko-...

Ovšem nechápu Vaše obavy ze zdravotních rizik, když v USA, kde má být uvedeno syntetické máslo společnosti Savor na trh, mají Úřad pro potraviny a léky (FDA), který tam hlídá „bezpečnostní rezervu“ u příjmu příslušné chemikálie z celkové stravy člověka. Na základě této bezpečnostní rezervy vznikla koncepce akceptovatelného denního příjmu (Acceptable Daily Intake, ADI). ADI je množství potravinářské látky (vyjádřené v mg na kg tělesné hmotnosti), které lze konzumovat denně během života bez zřetelného zdravotního rizika. Při stanovování ADI určité potravinářské látky se berou do úvahy všechny nežádoucí účinky, ke kterým může dojít při její konzumaci.

Tož tak veškerá biomasa vznikla spojením CO2, H2O a energie (+další prvky). Takže pokud mi někdo nabídne máslo, maso či fazole syntetizované uměle za přijatelnou cenu, tak proč ne, nemám s tím v zásadě problém

No dobrá, ale bude to chutnat jako máslo anebo jen jako jeho rodná sestra?