24.10.2021 | Svátek má Nina


CLIMATEGATE: O neposlušném moři

1.2.2010

Vládu Malediv zasedající na protest proti následkům globálního oteplení na mořském dně snad uklidní konstatování izraelských geologů, že „vzestup a pokles mořské hladiny během poměrně krátkého období neodráží dlouhodobé trendy. Vyhodnocení dat z posledních staletí a tisíciletí dokazuje, že to, co dnes považujeme za výjimečný fenomén, není ve skutečnosti nic nového.“

Mrzne jen praští a k tomu ještě napadlo sněhu, že i středočeské Říčany musely vyhlásit „stav sněhové kalamity“. Mnoho lidí dobývajících se po ránu do práce zmrzlou českou kotlinou či sněhem zavátými moravskými vrchy a úvaly kacířsky mumlá přes ojíněné šály, že by dali nevím co za trochu toho globálního oteplení. Netuší, že si ho právě užívají plnými doušky. Jak nedávno vysvětlil zmrzlým Britům na webu BBC tamější klimatolog Richard Betts z meteorologického ústavu Met Office, sebevětší mráz není dokladem toho, že se Země globálně neotepluje. Počasí není klima, vysvětluje britský klimatolog. Počasí může být mrazivé a na oteplujícím se klimatu to nic nemění. Mrazem ochromená Velká Británie, představuje jen malou část světa a na nějaký čas se stala výjimkou potvrzující pravidlo. I promrzlý Středoevropan marně vyhlížející na zastávce v polích autobus, jenž kdesi beznadějně uvízl v závějích, by si měl uvědomit, že je vlastně teplo.

Až budeme v létě padat vedrem, to bude jiná. Betts je sice proti tomu, aby se každá letní vlna veder nebo povodeň připisovala na vrub globálního oteplení, ale zároveň fikaně dodává: „Samozřejmě víme, že by k těmto událostem docházelo vždycky, i bez změny klimatu. V teplejším klimatu k nim ale bude docházet častěji.“

Takže zatímco v zimě je mezi počasím a klimatem propastný rozdíl, v létě se tato propast dramaticky zmenší a aspoň některá vedra a některé povodně můžeme na vrub globálního oteplení klidně připsat. Která to jsou, to nám zřejmě řekne Richard Betts a spol.

Není divu, že v tomto klimatu tíhne laická i odborná veřejnost k tomu, aby připisovala následkům globálního oteplování kde co. Za zmínku stojí třeba nedávné zjištění, že se do Baltu rozšířili mořští mlži sášně a začali požírat vraky vikingských lodí ležících na dně už celé tisíciletí. A kdo za to může? Globální oteplení. Voda je teplejší a sášním se v ní líbí.

A to jsme si ještě nedávno naivně mysleli, že Balt chrání před průnikem sášní nízký obsah soli. Teď to vypadá, že jim tam byla zima. Nic na tom nezmění ani fakt, že se chemické složení vody v Baltu změnilo díky tomu, že si z něj všechny okolní země udělaly odpadní stoku a pouštějí do něj kde co – od solí spláchnutých z nasolených silnic, přes zbytky pracích prostředků z domácností až po hnojiva odnesená dešti z polí. A ani 151 let od vyjití Darwinova díla „O původu druhů“ nejsme ochotni připustit, že sášeň nemá z Darwinových zákonitostí evoluce výjimku a může se na podmínky Baltu adaptovat i bez toho, že by v něm nutně muselo být tepleji. Možností, proč se sášně vydaly do Baltu, je mnoho. Vědecky ověřena není žádná. Přesto všichni ukazují prstem na universálního viníka v podobě globálního oteplení.

Richard Betts se zatím proti této interpretaci baltské invaze sášní na webu BBC neohradil, ale možná jen proto, že má dost práce s výhledy do budoucna. Nikoli s těmi dlouhodobými a globálními. V těch má zcela jasno. Jak uvádí na webu BBC, „svět se samozřejmě otepluje“. Bettsovi možná vrtá hlavou, proč se jeho mateřská organizace Met Office hodlá do budoucna zdržet dlouhodobých předpovědí počasí. Letošní zimu v Británii předpověděla Met Office se 66% jistotou jako teplejší, než bývá obvyklé. Šanci na nadprůměrně studenou zimu vyjádřila Met Office poměrem 1 : 7. Opakování situací, kdy předpověď tak úplně nevyjde, chce Met Office zabránit celkem jednoduchým opatřením. Dlouhodobé předpovědi vydávat nebude, protože když se nenaplní a realita se dostane do rozporu s oficiální doktrínou, poškozuje to jinak skvělou pověst Met Office. Betts a další klimatologové z Met Office tak budou mít více strojového času na superpočítačích pro modelování vývoje zemského klimatu na desetiletí a staletí dopředu. U těchto prognóz se reklamace zklamaných obyvatel, kteří se těšili na leden strávený v tričku a šortkách, bát nemusí.

Mýlit se je nejen lidské, ale i vědecké. Vědecký pokrok není nic jiného než dlouhá kaskáda omylů uváděných postupně na pravou míru. Klimatologie jako věda nemůže být výjimkou. I prestižní vědecký týdeník Nature, jehož redakci rozhodně nelze podezírat ze skepse vůči globálnímu oteplování, věnoval slabinám současné klimatologie přehledný článek (Schlermeier Q.: The real holes in climate science. Nature 463, 284-287, 2010). Článek se nezabývá nedávným lapsem Mezinárodního panelu pro klimatické změny, při kterém byl konec himalájských ledovců předpovězen mylně na rok 2035 místo na rok 2350. Stať například konstatuje, že současná klimatologie má velké problémy při předpovědích, jak se změní klima v konkrétní oblasti, což je údaj pro obyvatele této oblasti ze všeho nejdůležitější. Značný problém představují i předpovědi srážkových poměrů a velkou neznámou zůstává vliv aerosolů.

Všechno je to příliš komplikované než, aby to mohlo být nám laikům vysvětlováno v celé složitosti. Proto dostáváme jen jakousi „instantní tresť“, z které si pak každý z nás doma ukuchtí ten svůj názor. A tak na všech televizních stanicích v hlavní zpravodajské relaci sledujeme partu potápěčů lebedících si v teplé mořské vodě poblíž korálového útesu a zároveň se dozvídáme, že jde o záběry ze zasedání vlády ostrovního státu Maledivy, která se připravuje na to, jak s postupujícím globálním oteplováním roztají ledovce, stoupne hladina světových moří a Maledivy zmizí pod vodou. Závěr, který si máme z takového zpravodajství udělat, je celkem jednoznačný a jednoduchý na zapamatování. Svět se potápí.

Jenže co si pak má takto poučený člověk počít s výsledky výzkumu izraelských geologů a oceánologů, kteří zkoumali změny hladiny Středozemního moře za posledních 2 500 let a zjistili, že na izraelském pobřeží je rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší úrovní asi metr. Není to však výsledek spořádaného trvalého zvyšování hladiny. Moře je nezbeda. Jeho hladina občas stoupala, jindy zase klesala. A někdy i pěkně rychle - tempem jeden centimetr za rok.

Na změny výšky hladiny moří v daném místě působí vlivy globální, tj. objem vody ve světových mořích. Svou roli hrají i vlivy oblastní, tj. změny zemského povrchu vyvolané např. tlakem zalednění. Významné jsou i vlivy lokální, např. vertikální posuvy hornin v důsledku tektonické aktivity. Vedoucí izraelských vědců Dorit Sivanová z university v Haifě konstatuje, že zalednění ani tektonická aktivita poměry na izraelském pobřeží v uplynulých 2 500 letech významně neovlivnily a že tamější změny ve výšce mořské hladiny odrážejí globální objem vody ve světových mořích.

V helénských dobách byla hladina Středozemního moře podle Sivanové o 160 cm níže než dnes. Ale už v římské době vystoupilo moře na úroveň, která je téměř shodná s tou dnešní. Pak hladina moře opět klesala až do doby křižáckých výprav, kdy byla až o 90 cm níže než v současnosti. V následujících pěti stoletích stoupala a počátkem 18. století dosáhla úrovně, jež byla oproti dnešku nižší o 25 cm.

„V uplynulém století jsme byli v Izraeli svědky výkyvů mořské hladiny. Nejvyšší a nejnižší úroveň dělí bezmála 19 centimetrů. Za posledních padesát let se průměrná výška mořské hladiny v Izraeli zvedla o 5,5 centimetru, ale byly i doby, kdy stoupla o 10 centimetrů za deset let. To znamená, že momentální vzestupy nebo poklesy nedokládají globální trend. Pozorování úrovně mořské hladiny za dobu staletí a tisíciletí dokazují, že co se nám dnes zdá jako výjimečný fenomén, ve skutečnosti nepředstavuje nic nového pod sluncem. Je uspěchané dělat na základě krátkodobých vzestupů hladiny závěry, že je to trvalý trend, který se v blízké budoucnosti nezmění na opak,“ tvrdí Dorit Sivanová.

Paní doktorka Sivanová se jistě plete a vědci její omyl postupem času určitě uvedou na pravou míru. Ale než se tak stane, měli bychom přepsat závěry výzkumu izraelských vědců na igelit a ten poslat expres a rekomando na nejbližší zasedání maledivské vlády. Tamější premiér a ministři by se mohli vynořit nad hladinu a připravovat alternativní krizový scénář pro případ poklesu moře. A také přemýšlet, koho z toho obviní a po kom budou chtít uhradit vzniklé škody.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Otestujte flexibilní sušák na prádlo, na který hravě pověsíte povlečení i ubrus
Otestujte flexibilní sušák na prádlo, na který hravě pověsíte povlečení i ubrus

Nemáte doma sušičku a trápíte se po každém praní se svým starým sušákem? Získejte jeden od Viledy, na kterém snadno usušíte ložní prádlo i oblečení...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.