Jak jsem již informoval ve svém předchozím článku zde, IPCC ve své oficiální zprávě AR4 vydal extrémně nadhodnocenou předpověď ohledně tání himálajských ledovců -že prý roztají do r. 2035 -, které se nicméně dostalo široké publicity po celém světě.

Původní mírný předpoklad byl, že se věc do zprávy IPCC dostala sama o sobě sice skandálním, ale omylem - zanedbáním obvyklého procesu vědecké oponentury - a pocházela z tendenční zprávy WWF, potažmo úplně původně z obdobně nelektorovaného článku v časopise New Science z r. 1999, který vznikl na základě krátkého telefonického rozhovoru s indickým glaciologem Syedem Hasnainem - a dlužno říci: byl to právě redaktor tohoto časopisu Fred Pearce, který později na nejpravděpodobnější původ informace ve zprávě IPCC upozornil a New Scientist se pak veřejně omluvil.

Co více, nezávislý výzkum publikovaný loni na podzim pod záštitou indického ministra životního prostředí, který předpověď v AR4 zásadně zpochybňoval, byl pak šéfem IPCC komentován jako "voodoo věda" a Pachauri si dokonce dovolil veřejně označit indického ministra životního prostředí Jairama Rameshe za "extrémně arogantního". Podobné vyjádření pak vyšlo podle deníku Hindu i z úst Syeda Hasnaina, který k tomu údajně řekl, že "zpráva užívá starých dat a ledovce ve skutečnosti rapidně ustupují".

S jinou možnou verzí, než je prostý omyl vzniklý na základě zanedbání obvyklých vědeckých procedur, překvapivě přišel klimatolog Roger Pielke – který, jakkoli je kritický k práci IPCC, nepatří mezi tzv. "popírače".

Vypíchl velmi zajímavý fakt, který už by měl sakra zajímat i kriminalisty v jakékoli zemi EU a možná nejen tam - že totiž původce celé oné katastrofické předpovědi Hasnain, namísto aby dohlédl na dementi své - podle svých vlastních slov - spekulativní předpovědi týkající se navíc jen některých himalájských ledovců, stal se namísto toho vyšším konzultantem firmy TERI, které velí právě šéf IPCC Rajendra Pachauri, a byl postaven do čela jejího glaciologického týmu. Tato rozlezlá nadnárodní firma pak podle všeho i na základě předpovědi publikované ve zprávě IPCC (jejíž skutečný původ se i přes kritiku v odborných kruzích tutlal až do doby, než celou kauzu nedávno zveřejnil New Scientist) získala podle všeho grant Evropské unie ve výši 3 miliónů eur - právě na další koumání o himálajských ledovcích. Hezká sumička na Indii, kde většina lidí vyžívá na pár eurech denně, nemyslíte? Kolik asi TERI dostala od dalších četných sponzorů pomalu z celého světa? Není na místě již otázka, zda se nejedná nejen o zcela jasný konflikt zájmů a přihrávání kšeftíků věrným, ale už vysloveně o podvod - nejen s granty, ale na světové veřejnosti obecně? Je TERI skutečně firmou, která by vůbec měla být financována z veřejných zdrojů, aby něco zkoumala?

Krátký průzkum internetu ukazuje, že prof. Syed Iqbal Hasnain vůbec není nějaký "nepříliš známý vědec", jak ho nyní líčila některá média na západě včetně těch skeptických, ale je naopak ověnčen funkcemi a cenami - včetně např. v poslední době Padma Šrí ceny, jednoho z nejvyšších indických vyznamenání - "za jeho výzkum ledovců" - a je též hostujícím profesorem glaciologie na University of Omaha Nebrasca a University of Wahington Seattle. Těžko si lze ostatně představit, že nějakému bezvýznamnému vědci by něco takového tak dlouhou dobu bez většího povšimnutí procházelo - až se to nakonec stalo jedním ze středobodů katastrofických předpovědí IPCC zprávy - kterou od té doby poslušně papouškuje mainstream pomalu po celém světě - a která se stala zásadním argumentem pro konání všemožných nákladných sešlostí, jakož i protlačování v dějinách lidstva bezprecedentního právního dokumentu s možnými bezprecedentními dopady na světovou politiku, ekonomiku a humanitární situaci - jako byla ona naštěstí (zatím) neschválená Kodaňská smlouva.

Zda bude mít celá věc dohru u některého z trestních soudů, je samozřejmě otázka. Jeden by si snad i pokládal otázku, zda by v případě IPCC zprávy místo vynechaného peer-review nebyl čas už na soudní audit - když si nejsou vědci schopni dělat pořádek sami mezi sebou ani u takto zásadních otázek, co zbývá? Já vím, já vím, otázka je ryze řečnická. Každopádně se nyní ale ukáže, kam až sahají prsty četných lidí a organizací, co mají na takovýchto "omylech" zájem. Samozřejmě si nedělám nejmenší iluze.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem.