6.4.2020 | Svátek má Vendula



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


CLIMATEGATE CZ: Proč nám NASA a CRU ohřívají republiku?



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 269, poslední: 9.2.2010 22:54, přehled diskusí

Turany:
Autor: EW Datum: 7.2.2010 1:19

Uz jednou jsem davala odkaz na cesky  odborny clanek, ktery rika, ze maximalni teploty v Turanech jsou vyssi nez v centru Brna, nejspis proto ze Stevensonova skrinka s teplomery stoji blizko konce drahy, kde to ofukuje horky vzduch z motoru obracejicich letadel. Vskutku idealni stanice pro svetovou sit...

http://www.amet.cz/webmendel/MendelClanekPD05.pdf

Re: Turany:
Autor: M.Lapin Datum: 7.2.2010 9:56

Treba ten článok dočítať celý a ešte tomu aj rozumieť. V priemere je aj maximálna teplota v Tuřanoch nižšia. Autori iba predpokladajú, že ojedinelé prípady zvýšenia mximálnej teploty je možné pričítať vplyvu otáčajúcich sa lietadiel (nemusí to byť vždy tak). Pravda je ale aj taká, že v prípadoch malej rýchlosti vetra, suchého povrchu zeme a slnečného počasia majú stanice mimo mesta vyššie maximum teploty ako v meste. Máme o tom veľa dôkazov z priamych meraní (som meteorológ a touto problematikou sa zaoberám). Na priemernú teplotu v Tuřanoch to nemá žiaden vplyv, pretože by sa museli lietadlá otáčať práve počas klimatických termínov o 7., 14. a 21. h. a to v prevažnom počte dní.

Re: Turany:
Autor: Stoura Datum: 7.2.2010 10:05

Chcete říci, že teplota, naměřená maximálním teploměrem, závisí nějak na okamžiku, kdy v měřeném časovém intervalu k jejímu dosažení došlo?

Re: Turany:
Autor: M.Lapin Datum: 7.2.2010 10:28

Maximálny (meteorologický) teplomer je konštruovaný tak, aby zachytil aj krátkodobé maximum teploty vzduchu počas celého obdobia nastavenia (napríklad od 21. do 21. h nasledujúceho dňa). Pod pojmom krátkodobé, rozumieme trvanie závisiace od časovej konštanty teplomeru, ktoré je v tomto prípade asi 1 minúta (po takmer úplnú stabilizáciu s okolitou teplotou). Meteorologický prozorovateľ (profesionál) ma na meteorologickej stanici v Tuřanoch k dispozícii aj nepretržitú registráciu teploty. Preto taký náhly vzostup, ako pri otvorení dvierok búdky a ovplyvnení človekom, alebo pri otáčaní lietadla v blízkosti meteorologickej stanice ľahko spozoruje a takéto údaje z výkazov meteorologickej stanice vylúči (nahradí stavom pred týmto okamžikom). Keď to neurobí on, tak to urobí revizor, ktorý všetky údaje kontroluje a porovnáva so záznamom termografu. Preto si myslím, že ovplyvnenie meraní lietadlami je takmer vylúčené.

Re: Turany:
Autor: Stoura Datum: 7.2.2010 12:46

Odkdy je zavedeno takovéhle měření? Já znám ještě maximální teploměry, založené na odtržení sloupce rtuti. Tam si nějaké průběžné korekce nedovedu dost dobře představit. (http://maruska.ordoz.com/images/zakladni_pojmy/max_a_min_tep.jpg)

Re: Turany:
Autor: M. Lapin Datum: 7.2.2010 13:17

Áno, taký je princíp merania maximálnej teploty ortuťovými teplomermi už viac ako 200 rokov. Je to pomerne spoľahlivá metóda. Amatéri používajú aj dvojramenný Max-Min liehový teplomer. Teraz sa používajú už aj elektrické snímače na báze PT100 (alebo iné) s časovou konštantou približne rovnakou akú majú ortuťové teplomery. Princíp je ale rovnaký - treba spoľahlivo zaznamenať maximum za 24 hodín.

Re: Turany:
Autor: Stoura Datum: 8.2.2010 1:15

Fajn. Takže pokud je tím maximem proud horkých spalin z trysky letadla, je tato hodnota spolehlivě zaznamenána a sdílena v databázích. Jen mi nějak není jasné, kde u takovéhoto teploměru vznikne prostor pro kontroly, které popisujete výše.

Re: Turany:
Autor: M.Lapin Datum: 8.2.2010 6:52

Revízia teploty vzduchu na profesionálnych meteorologických staniciach prebieha tak, že sa jednak porovnávajú hodnoty v klimatických výkazoch (databáze) s inými staniciami a tiež s kontinuálnym záznamom z termografu (alebo AS) na danej stanici. Pokiaľ dôjde k náhlemu vzostupu teploty, tak sa zisťuje, že čo mohlo byť príčinou. Ovplyvnenie motormi lietadla je také výrazné, že by to nemalo uniknúť žiadnemu revizorovi v ČHMÚ. Kontroluje sa každý deň merania na všetkých staniciach a následne aj počítačovým diagnostickým programom. Venoval som sa tejto problematike dlhú dobu a nemali sme žiaden problém identifikovať a opraviť podozrivé hodnoty. Oprava sa robí tak, že sa podozrivé hodnoty nahradia údajom z vyhladenej krivky denného chodu na termografe. V databáze SHMÚ sa nenachádzajú podozrivé maximálne vysoké maximálne teploty.

Re: Turany:
Autor: Stoura Datum: 8.2.2010 7:33

Asi by to chtělo debatovat nad konkrétními údaji (z maximálního teploměru, termografu a zápisem o měření a revizi). Takhle může každý z nás tvrdit cokolivva dá se to těžko posoudit. Beru to tak, že kontrolní mechanismy existují, ale drobné zrnko pochybnosti zůstává. Stejně tak zůstává pochybnost nad tím, proč se zvyšuje podíl letištních stanic při počítání trendů.

Re: Turany:
Autor: EW Datum: 7.2.2010 14:22

Ale ja ten clanek cetla - tam se nadhazovalo, ze automaticka stanice Vaisala proste to ometeni horkym vzduchem registruje jako maximalni teplotu toho dne, protoze Vaisala meri furt.

Re: Turany:
Autor: vicenzo Datum: 7.2.2010 14:45

No a článek má vždycky pravdu, když to bylo v novinách, žejo ..

Re: Turany:
Autor: M.Lapin Datum: 7.2.2010 18:58

Do klimatických výkazov dáva pozorovateľ maximum teploty vzduchu z priameho merania ortuťovým maximálnym teplomerom. Pokiaľ sa berú údaje zo spravodajstva SYNOP, kde sú údaje z automatickej stanice, tak sa to môže stať, tieto údaje ale nevstupujú priamo do kliamtického spracovania. V každom prípade by to revizor a potom počítačový diagnostický program pri viacnásobnej kontrole údajov na klimatologické spracovanie mal odhaliť ako chybu.

Re: Turany:
Autor: vicenzo Datum: 7.2.2010 14:53

No ono je možná dobrý se podívat, kde ta stanice stojí http://www.mapy.cz/#mm=FP@x=138356448@y=132668984@z=17 -- asi 70 m bočně od osy pojížděcí dráhy, nejbližší odbočky odkud by mohlo dojít k "ofouknutí" jsou cca 200m. Každopádně se ale z denních maxim žádný trendy průměrný teploty nepočítaj.

to jsou starosti:
Autor: sejnoha Datum: 6.2.2010 17:52

pockejme si az po velkem snehu nastane velke tani...;)

snad se neopakuju:
Autor: Aniryba Datum: 4.2.2010 13:34

http://www.youtube.com/watch?v=-Fqii6CIOKk

Satelity vs. teploměry:
Autor: peak Datum: 3.2.2010 23:50

Zdá se, že pan Watts při porovnávání anomálií tak trochu seknul a porovnával anomálie vztažené vůči různým normálům.

Re: Satelity vs. teploměry:
Autor: Jan Zeman Datum: 4.2.2010 0:40

Není tohleto asi tak 2 roky stará kauza? A není to náhodou tak, že trendy se mezitím už začaly opravdu lišit? viz. http://preview.tinyurl.com/yar6759

Re: Satelity vs. teploměry:
Autor: peak Datum: 4.2.2010 11:03

1. To je sice možné, že je to "2 roky stará kauza", ale v Kremlíkově článku byl použit tento obrázek.

2. Co se týče druhého pokusu, tj. zkoumání trendů: Pro výpočet lineárního trendu takové posunutí nevadí, ovšem aby mělo toto srovnání nějaký smysl, tak by u těch trendů musely být také nějaké intervaly spolehlivosti, což nejsou.

(Intervaly spolehlivosti by měly ostatně být i u vstupních dat, což je také vesměs ignorováno.)

bono a šejna:
Autor: ps Datum: 3.2.2010 21:15

Pánové, když jste mě dnes tak trénovali na téma hokejkový graf dle Manna, tak co říkáte na článek u McIntyra na Climateaudit pod jménem The Hockey Sticks and Milankovich Theory. Co říkáte na ty varianty Mannova grafu? Která je ta správná??? Jak rozdílně je tam lze interpretovat středověké optimum? A trendliny? Jak to vypadá proti nule? Zkuste se k tomu vyjádřit, já tomu nerozumím... 

Re: bono a šejna:
Autor: Mirek Šejna Datum: 3.2.2010 21:43

Milankovičovy parametry ochlazují pomalu ale jistě severní polokouli čím dál víc. A to už asi 10 tisíc let. Milankovičův cyklus lze zohlednit nebo ofiltrovat z Mannova grafu různě, ale hokejka je z toho furt.

Re: bono a šejna:
Autor: Jan Zeman Datum: 3.2.2010 21:52

Mannův graf je nereprezentativní nesmysl, který není schopen vidět pořádně ani to, co vidí opravdu četné proxy po celém světě - Středověkou teplou periodu a Maunderovo minimum.

http://preview.tinyurl.com/ydapbd8

Re: bono a šejna:
Autor: ps Datum: 3.2.2010 22:31

Já vím, ale poezie toho článku je někde úplně jinde. Ta je v konstrukci toho grafu a jeho (Mannových)  variantách!!!

Re: bono a šejna:
Autor: Jan Zeman Datum: 4.2.2010 1:56

No to jo, to máte pravdu. Je to skutečně legrační, co všechno tihle Mannové jsou schopni provádět s daty. Ovšem samotné proxy, které Mann užívá, je velmi problematické. Osobně vůbec nechápu, jak může někdo věřit rostlinnému biologickému proxy - svázanému intimně (a paradoxně) s případnou hladinou CO2 - jako ukazateli (paleo)teplot. To mě přijde jako indukované davové šílenství. Zvlášť dnes, kdy máme velice přesnou mass spektrometrii a tudíž můžeme ty minulé teploty "měřit" řádově přesněji a jasněji izotopovými analýzami sedimentů apod. Konstruovat minulé teploty z letokruhů apod. mi ve světle dnešní analytické techniky přijde jako metoda doby kamenné, to ať se na mě nikdo nezlobí. Zabývat se Mannovými hokejkami, vůbec se jimi zabývat, místo jejich okamžitého odmítnutí jako metody zaříkaváču hadů, jen odráží, že v současné klimatovědě pravá ruka neví, co dělá levá.

Re: bono a šejna:
Autor: vicenzo Datum: 6.2.2010 18:13

Tak ještě že se vám ty nespolehlivý proxy hoděj aspoň pro "Středověkou teplou periodu a Maunderovo minimum", jinak by byly dočista GH :-)

Re: bono a šejna:
Autor: ps Datum: 3.2.2010 22:28

Co to plácáte??? Ten článek je o něčem úplně jiném!!!!!!!!!! To je jen nadpis!!!! Zbytek je o Mannově grafu ve ČTYŘECH VERZÍCH!!! 

Re: bono a šejna:
Autor: bono Datum: 3.2.2010 23:19

Nevidím tam teplejší středověké optimum, vy ano?

MWP se dá pořád interpretovat jako "chladnější", ale tohle nechtěl McIntyr těmi "úpravami" ukázat.

Vy jste ten článek četl?

rád bych znal:
Autor: honzak Datum: 3.2.2010 20:11

odpověď na: "Autor: Mirek Šejna IP: 80.95.104.xxx Datum: 03.02.2010 10:34

jenže ten vzduch se na letištích "tetelí"

už od dob, kdy byla ta letiště postavena. A teploměry se tam umístily

až po výstavbě těch letišť. Takže ty teploměry tam od počátku měří za

stejných podmínek. V čem tedy vidíte problém?" Opravdu byla konfigurace budov a VPLD stejná? Já se v tom roce narodil, takže konfiguraci znám tak z roku 19ž2, kdy nás tam vodily učitelky na exkurze. Dneska to tam vypadá SAKRA jinak! Občas někam letím, často jezdím kolem letiště na Kladno a to z obou stran (R6 i R7). Ten rozdíl je MARKANTNÍ!!!! Kdyby to náhodou četl doktor Metelka, tak i pro něj mám otázku - proč cca 70 výškových metrů mezi Ruzyní a Libuší dělá OBČAS tak velký teplotní rozdíl? Dneska skoro 3 stupně (ne celý den)? Obě stanice na kopci, daleko od řeky, okolní zástavba systémově a hmotnostně podobná?

Re: rád bych znal:
Autor: Mirek Šejna Datum: 3.2.2010 20:43

tady tu Ruzyni máte

www.mapy.cz/#mm=FP@x=132699088@y=135999680@z=16

Pokud máte v sobě kus objektivity, uznáte, že ta meteostanice je opravdu velmi korektně situovaná. Vzdálenost od nejbližší přistávací dráhy je 250 metrů, od hlavní dráhy 1 kilometr, od nejbližší budovy 670 metrů.

Jinak pokud jde o porovnání Libuše a Ruzyně, tak Ruzyně je 364 m a Libuš 304 metrů vysoko. Dnes v 19.hodin bylo v Ruzyni -3,3°, v Libuši -1°C, na Karlově -0,3°. v Klementinu +0,4°C. A teď si představte, že ti lumpové z CRU si z pražských stanic vybrali tu nejstudnější. Nejspíš proto, aby Česko oteplili.

:-))

Re: rád bych znal:
Autor: I.Laengsfeld Datum: 3.2.2010 21:18

Pane Sejna, Vy jste ale demagog. Pisete o "trendech" nebo o prumerech? Podle mne jsou v CRU lumpove hlavne proto, ze si klidne virtualne vytahnou Klementinum z prazske pamatkove rezervace o 180 m vyse, ochladi ho nalezitou Pisvejcovou konstantou - a prohlasi za virtualni Ruzyn. Tohle me vadi, korektnejsi (a kontrolovatelnejsi) by bylo nepridavat zadne Pisvejcovy konstanty k namerenym hodnotam, nybrz poctive udat, co bylo skutecne mereni PLUS tedy odhad prislusne opravovaci Pisvejcovy konstanty (meni se v case) pro danou

fyzickou lokalitu. Separatne od vysledku mereni. Vyrok za cely globus by pak znel "Zemekoule se za posledni stoleti oteplila o 1 stupen ALE odhadem zhruba 0.6 stupnu z tohoto rustu jde na vrub zvyseni hodnoty zprumerovane, globalni Pisvejcovy konstanty "prumerneho antropogenniho otepleni souboru lokalit na Zemi, z nichz CRU bere sva data"

Re: rád bych znal:
Autor: Mirek Šejna Datum: 3.2.2010 21:46

to bylo jen takové rýpnutí. Samozřejmě, že jde o trendy, a ty mohou být klidně největší na nejchladnější stanici a nejmenší na nejteplejší stanici.