BIOMASA: Benzín z mikrovlnky ?
Zařízení pro rozklad biomasy a plastového odpadu pomocí mikrovlnné pyrolýzy představuje poměrně horkou novinku.
Mikrovlnný pyrolýzní reaktor je pokročilé, energeticky úsporné zařízení, které využívá mikrovlnné záření k ohřevu materiálů jako jsou plasty nebo biomasa, bez přístupu kyslíku. Díky rychlému ohřevu na molekulární úrovni záření rozkládá odpad na vysoce hodnotné produkty, a to zpravidla rychleji než u konvenčních metod ohřevu. Na rozdíl od konvenčního ohřevu, který se spoléhá na přenos tepla zvenčí, mikrovlny (300 MHz až 300 GHz) ohřívají materiál uvnitř, čímž snižují spotřebu energie a reakční doby. Mikrovlnná pyrolýza funguje na principu dipólové polarizace a vedení, což způsobuje molekulární tření, které ohřívá vstupní surovinu. Mikrovlnná pyrolýza tak může přeměnit odpadní plasty na ropu, benzín, naftu i letecké palivo. Rovněž přeměňuje vstupní biomasu na biopaliva a biochar.
Výsledky výzkumu s otevřeným přístupem na Creative Commons, publikované v článku Rozklad biomasy pro energetické aplikace pomocí mikrovlnné pyrolýzy: Technologický přehled, popisovaly už v roce 2023 faktory ovlivňující kvalitu a výtěžnost biouhlu, biooleje a bioplynu během procesu mikrovlnné pyrolýzy. Přičemž zde byla hodnocena povaha biomasy a různé kombinace provozních podmínek, neboť se ukázalo, že výtěžek vedlejšího produktu závisí na vnitřních fyzikálně-chemických vlastnostech biomasy. Surovina s vysokým obsahem ligninu je pro výrobu biouhlu příznivá a rozklad celulózy a hemicelulózy (slouží jako tmelící složka mezi celulózou a ligninem, je snadněji degradovatelná a důležitá pro výrobu biopaliv i výživu) vede k vyšší tvorbě syntézního plynu.
Biomasa s vysokou koncentrací těkavých látek pak podporuje tvorbu bioplynu a biooleje, z něhož se vyrábí biopaliva. Podmínky pyrolýzního systému, jako je vstupní výkon, mikrovlnný ohřev, vakuum, reakční teplota a geometrie procesní komory, byly faktory ovlivňující optimalizaci energetického využití. Zvýšený vstupní výkon a přidání mikrovlnného susceptoru vedou k vysokým rychlostem ohřevu, což je prospěšné pro produkci bioplynu, ale nadměrná teplota pyrolýzy způsobuje snížení výtěžku biooleje: Odkaz
Pokud jde o plasty, pak hmotnostní poměr plastových materiálů použitých v procesu pyrolýzy může výrazně ovlivnit použitelnost ropných produktů jako paliva v dopravě. Optimální směs plastového odpadu v kombinaci s nasycením obsahu olefinů katalytickou hydrogenací však může poskytnout benzín standardní kvality. Jinak řečeno, pyrolýza a další zpracování výsledného ropného produktu mohou být schůdným způsobem, jak snížit znečištění plasty a vytvořit takové produkty s přidanou hodnotou coby alternativu tradičních paliv : Odkaz
Slibnou budoucnost pro recyklaci plastů tak představují moduly kontinuální mikrovlnné pyrolýzy. Lummus Technology, globální poskytovatel procesních technologií a energetických řešení, spolu s technologickou společností Resynergi se sídlem v Rohnert Parku v Kalifornii, předním inovátorem v oblasti modulární technologie recyklace plastů, 6. března 2025 oznámily komercializaci modulů Resynergi pro kontinuální mikrovlnnou pyrolýzu zvanou Continuous Microwave Assisted Pyrolysis (CMAP). Společnosti navázaly partnerství v roce 2024 a dosáhly rychlého pokroku ve vývoji a komercializaci technologie CMAP, která přemění plastový odpad na produkty cirkulární pyrolýzy výrazně rychleji a efektivněji než tradiční metody pyrolýzy.
Jejich inovativní, modulární a škálovatelné moduly kontinuální mikrovlnné pyrolýzy (CMAP), kdy pyrolýzní olej splňuje standardy stanovené rafinérskými partnery a snižuje závislost na fosilních palivech přeměnou plastového odpadu na čisté kapalné uhlovodíky, vytvářejí cirkulární budoucnost pro plasty. Výhodou je zde modulární design, umožňující rychlé nasazení a škálovatelnost, díky čemuž je pokročilá recyklace dostupnější a všestrannější. Kompaktní rozměry, respektive 10krát menší rozměry reaktoru, eliminují místní nakládání s odpady a typické požadavky obcí na rozlohu „recyklačního závodu“ : Odkaz
Ale trocha historie nikoho nezabije, jak se u nás říká. A nebude tak od věci si zde závěrem připomenout jak vznikala první mikrovlnné trouba Radarange, vážící skoro 350 kilogramů, světu prvně představená v říjnu 1947. Na YouTube lze nastavit české titulky: