Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dokáže umělá inteligence najít vhodný přepočet výsledků voleb?

Zkuste ji o to požádat.

... a ja, co me ty texty pana Grundmanna pripominaji.... uz to mam! Blaboly komunistickych predstavitelu z doby CSSR! Poslechnete si nejaky ten zaniceny projev v ramci kterehokoliv sjezdu KSC! A zkuste, po poslechu, vlastnimi ( kterymi jinymi?) slovy shrnout podstatu textu, nevynechat nic zasadniho, ale hlavne vse seradit do logicke posloupnosti.

/ostatne by mne zajimalo, zda by pan Grundmann byl sam schopny sve clanky takto preformulovat/

Ono je totiz snazsi zahltit ctenare ci posluchace spoustou slov, ktere nemaji, jak by rekl bratr Slovak, konca - kraja, nez se vyjadrovat jasne a strucne. Dobry text se vyznacuje prave logickou posloupnosti sdelovaneho, protoze text je tehdy dobry, kdyz je v souladu s postupem logickeho mysleni. Nejprve autora, pak ctenare. /"od Ä" k "B" k "C"... k "Z". Kdyz sleduje jednu linku, ne kdyz se da pripodobnit ke "kroutici se niti", ktera se misty zasmodrchava.

Rozumím té námitce. Jasnost a logická posloupnost jsou skutečně základní kvality textu. Jen bych doplnil, že úplná lineárnost a maximální stručnost nejsou vždy optimální.

Text, který je příliš komprimovaný a jednoznačný, bývá velmi často čten doslova – bez kontextu, bez odstínu, bez implicitních předpokladů. Autor sice postupuje „od A k B k C“, ale část čtenářů zůstane u A, jiní si mezi B a C dosadí vlastní obsah. Paradoxně pak vzniká více nedorozumění než u textu, který je informačně mírně redundantní.

Redundance není totéž co žvanění. Je to způsob, jak totéž sdělení ukázat z více úhlů, jak vytvořit vnitřní kontrolu významu. V rétorice, pedagogice i vědě se běžně používá právě proto, aby se minimalizovalo riziko doslovného či zjednodušeného čtení.

Samozřejmě, pokud se text skutečně „zasmodrchává“, je to chyba. Ale jistá míra rozvinutosti není známkou ideologického balastu. Je to někdy obrana proti přehnané kompresi, která sice působí elegantně, ale bývá pochopena jen malou částí publika.

‚Paradoxně to může zvýšit nároky na skutečné autory‘

Přesně tak! A zdá se, že si to mnozí, co plodí s AI, neuvědomují.

Grundmanove blaboly odmitam cist !!

Nijaka pridana hodnota !!

Nekrmte trola, ať si povídá s Ai sám

k Petr Němec 11:23

Jako jo ale články tu teď nejsou nic moc a s MG je aspoň trochu sranda. Když ho tu a tam nepřikrmíme odpadne. Aston by také nechtěl abychom ho ignorovali - to by klesla návštěvnost blogu!

Klimatická krize se sněhem a mrazem skončila pan Rada úplně ztratil odvahu se zde ukazovat co zbývá?

Navíc nedávno jsem četl že polární medvědi - u nás jim říkáme lední namísto aby kvůli nedávné klimatické krizi hubli tak spokojeně tloustnou protože se nemusejí plahočit po ledu ale plíží se po pevnině a navíc je tam víc tuleňů na žrádlo.

Já si myslím, že nás pan Nef jen zkouší.

Kdepak, autor je reálně existující osoba.

Debata o vztahu autorství a tzv. umělé inteligence se začíná pohybovat ve fiktivně falešné ale hluboce strukturální rovině. Je to tzv. strukturálně akademický paradox. Vodorovné strukturální roviny humanoidních myšlenek jsou protínány svislými rovinami tzv. umělé inteligence vše v myšlenkově specificky strukturálním objemově daném rámci. V průsečících obou rovin pak dochází k empirickému fiktivně falešnému střetu. Tento empiricky fiktivně falešný střet je podnícen podceněným konstruktivizmem v absolutnu nedomyšleným pochopením slova artficial. Slovo artficial se k nám přes latinu dostalo z řeckořímských kořenů a již Platon poukazoval na nepochopení významu tohoto akademicky archaického slova.

Dnešní falešně fiktivní modernivizmus pak zcela logicky byť s falešně vytvořeným algoritmem umožnil škálově vzestupnou hierarchii která k fiktivně falešnému paradoxu vede. Význam slova artificial nelze chápat konstruktivně empiricky jako jedna britská skupina byla ,,pochopena“ jako brouci ale ve smyslu konstruktivního metodizmu. Je to v angličtině sham nebo imitation. Tedy v českém konstruktivním idealizmu lze empirickým altruizmem pomocí matematické diverze a šikmých nepřirozeně dvoubokých jehlanů dovodit slova fikci a podvod.

Záměna fiktivní podvodné inteligence za možnou nadpřirozenou inteligencí pak vede i jinak schopné autory k sebedestruktivní domněnce k tzv. nedomyšlenému sebedestruktivizmu že jejich vzájemný vztah v konstruktivně objemovém a časově neomezeném rámci má humanoidní hodnotu přičemž to není nic jiného než empirický fiktivně falešný střet tedy strukturální akademický paradox.

Text vznikl pomocí jazykového modelu na základě velmi obecného zadání, například ve smyslu „napiš hlubokou filozofickou úvahu o paradoxu autorství a umělé inteligence v akademickém stylu“, aniž by bylo požadováno jasné vymezení pojmů, argumentační struktura nebo konkrétní příklady. Model v takovém případě optimalizuje jazykovou pravděpodobnost směrem k abstraktním a odborně znějícím formulacím, začne vrstvit frekventované termíny z oblasti filozofie a teorie vědy a vytváří opakující se adjektivní konstrukce, které působí sofistikovaně, ale nesou málo konkrétní informace.

Pokud následně neproběhne důsledná lidská redakce, zůstane text stylisticky uhlazený, avšak sémanticky řídký a pojmově neukotvený.

Alternativně může jít o vědomou stylizaci člověka, který napodobuje „generovaný akademismus“, avšak vzhledem k náhlému výskytu v diskusi a odchylce od běžného stylu autora je pravděpodobnější, že text byl alespoň částečně vytvořen pomocí AI bez důkladné úpravy.

Tento text dobře ilustruje, co se pravděpodobně stane, když umělá inteligence píše úplně sama o složitějším tématu.

Výborný článek, děkuji. Kromě jiného se tím vysvětluje, že AI nemá absolutně žádný smysl pro humor. Vtipná replika je právě tím novým pohledem, který nemůže vzniknout kombinací naučeného.

I vtipy mají nějakou strukturu. Obvyklé je navození nějaké zdánlivě logické situace a na konci paradoxní pointa. Zkusil jsem třeba požádat AI o vtipy na téma "neviditelný pes". Sice nevzniklo nic brilantního, ale ani to nebylo úplně mimo. Příklad jedné z AI variant vtipu na zadané téma: "Mít neviditelného psa je super. Sousedé si sice klepou na čelo, když házím klacek do prázdna, ale aspoň mi nikdo neremcá, že po něm v parku nesbírám."

Vidím, že o této slátanině už ani nikdo nediskutuje. Zu langweilig.

Promiňte pane Grundmanne, ale zní to jako císařovna óda na obhajobu jeho nových šatů.

Ale vůbec ne. Článek se snaží vysvětlit podstatu jazykových modelů, jejich silné stránky a slabiny. A místo člověka při používání umělé inteligence.

Chápu, že je tento článek náročný na porozumění a že obsahuje myšlenky, které nejsou jednoduché.