aneb Dění na obloze v listopadu

Kometa Elenin se už v říjnu opravdu neobjevila. Zato v listopadu se ráno na východě objevuje Saturn a hned chystá divadelní představení. Rusové, Číňané i Američané se hrnou na Mars. V Evropě už máme zase normální středoevropský čas, tudíž...

... jsou všechny údaje v dnešním blogu v SEČ.

Vezměme to ale po pořádku. Noční obloze stále ještě vévodí planeta Jupiter, která byla na konci října v opozici. Po celý listopad platí, že je Jupiter vidět celou noc. Nachází se v podzimním souhvězdí Berana. Večer svítí na východě a během noci se přesouvá přes jih až na západ. Na první pohled vypadá jako velmi jasná hvězda, ale s hvězdami se nesplete. Je mnohem jasnější a jeho světlo je klidné – nebliká. Protože je stále ještě docela blízko Země (něco málo přes 600 miliónů km), je v Jupiterově oblačnosti možné pozorovat spoustu zajímavých detailů, včetně Velké rudé skvrny.

Sonda Fobos-Grunt k Marsu (zdroj: satnews.com)
Také v listopadu, i když podzim pokročil do své druhé poloviny, jsou večer ještě na západě viditelná letní souhvězdí, ale na východě se už ráno objevují souhvězdí jarní. Celou noc jsou na jihu samozřejmě vidět podzimní souhvězdí, na severu se okolo Polárky otáčejí souhvězdí cirkumpolární. Mezi jarními hvězdami se na ranní obloze začíná objevovat Saturn. Zatím jen nízko nad obzorem. Pomaličku se pohybuje souhvězdím Panny. 15. listopadu dojde ke konjunkci (spojení) Saturnu se Spikou, nejjasnější hvězdou v Panně. Spica je hvězdou první velikosti a bude svítit 4° jižně od Saturnu, který dosahuje hvězdné velikosti dokonce o něco málo větší. Dvojice tedy bude na ranní obloze docela nápadná. 22. listopadu se k Saturnu se Spikou přidá ještě srpek couvajícího Měsíce, takže se vytvoří velmi "fotogynekologické" seskupení Měsíc–Spica–Saturn pozorovatelné ráno 22. a 23. listopadu (obrázek vytvořen v programu Stellarium):

Měsíc, Spica a Saturn na ranní obloze 22.11.2011

O tři dny později (25. 11. v 7:10) bude Měsíc v novu a způsobí částečné zatmění Slunce, které je však od nás nepozorovatelné. Užijí si jej jihoafričané, Tasmánci, Novozélanďané a antarktiďané. Měsíčnímu novu v listopadu předchází první čtvrť (2. 11. v 17:38), úplněk (10. 11. ve 21:16) a poslední čtvrť (18. 11. v 16:09). Nejlepší období na pozorování dorůstajícího Měsíce večer je tedy samotný začátek listopadu, ještě před polovinou listopadu bude úplněk na obloze překážet celou noc. Tehdy se také Měsíc setká s hvězdokupou Plejády v souhvězdí Býka (11. 11. v 19 hodin) a s načervenalou hvězdou Aldebaran tamtéž (12. 11. v 18 hodin). Ve druhé polovině listopadu bude Měsíc na obloze ráno.

Mezi jarními hvězdami pomalu zjasňuje ještě jedna planeta – Mars. K ní se, jak jsem naznačil v úvodu, vydají kosmické sondy. Sezóna letů na Mars totiž začíná vždycky několik měsíců před opozicí, při níž je planeta nejblíže Zemi. Protože cesta na Mars současnými raketami trvá tři čtvrtě roku, je nejvyšší čas se právě teď vydat na cestu. Při opozici Maru se Sluncem, která nastane v březnu příštího roku, bude vzdálenost Marsu 100 miliónů km od Země, což není nijak málo, přesto bude provoz na trase k rudé planetě docela živý.

Už na začátku listopadu má odstartovat ruská sonda Fobos-Grunt, jejímž cílem bude kromě Marsu též jeden z jeho satelitů – odtud název. K hlavní sondě bude přilepena také malá čínská sonda. Někteří odborníci na kosmonautiku naznačují, že po méně než polovičním úspěchu dvojice sond Fobos na sklonku 80. let minulého století a totálním neúspěchu zatím posledního pokusu o let k Marsu v roce 1996 (sonda tehdy ne zcela plánovaně "přistála" v Pacifiku, Chile a Bolívii), Rusové ani tentokrát s úspěchem raději moc nepočítají.

Také Američané se chystají vyslat v listopadu (možná v prosinci – start je plánován na 25. 11. či později) sondu k Marsu. Start Mars Science Laboratory (MSL) byl původně plánován na rok 2009, ale pro značnou rozpracovanost a nepřipravenost k misi byl termín odložen až na letošek. Mezitím sonda získala v lidovém hlasování jméno Curiosity. Jméno je to velmi příhodné, sám jsem ZVĚDAV, jestli to vůbec může fungovat. Projekt je to vskutku ambiciózní – marsochod velikosti osobního automobilu má chemickou a mineralogickou laboratoř, "laserové dělo", přistávat má pomocí raketového "kosmického jeřábu". Stačí se podívat na animace a obrázky na stránkách mars.jpl.nasa.gov a je jasné, že počítat s úspěchem takto přetechnizované mise může jen chorobný optimista. My pesimisté máme tu výhodu, že překvapit nás sondy k Marsu mohou jen příjemně.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové