Zákryt Saturnu Měsícem, důkaz přelétavé lásky Venušiny, pěkná seskupení planet a Měsíce a také Merkur na večerní obloze – to všechno přinese Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2019.

Planety a Měsíc se do únorových akcí pustí pěkně zostra. Hned 2. února před sedmou hodinou ranní dojde k zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz nastane velmi nízko nad naším jihovýchodním obzorem – ve výšce necelé 4°. Měsíc bude mít podobu tenkého couvajícího srpku s popelavým svitem, kterému chybí do novu pouhé dva dny. A kdyby to vyšlo, ozdobí tu nádhernou podívanou ještě největší Saturnův měsíc Titan, k jehož zákrytu dojde krátce před tím, než se za okraj měsíce skryje sama planeta.

2. 2. 2019 - zákryt Saturnu Měsícem. (www.stellarium.org)

Pokud nechceme nic ponechat náhodě, musíme na kopec s dobrým výhledem na jihovýchodní obzor. Úkaz samozřejmě vynikne v dalekohledu. Simulace programem Stellarium ukazuje, jak bude úkaz vypadat při opravdu velkém – asi tak 300násobném – zvětšení. Okolo Saturnu jsou na simulaci vidět i jeho další měsíce, které ve skutečnosti tak nízko nad obzorem asi neuvidíme, nebo budou výrazně slabší než na obrázku vypadají. I v případě, že by se zadařilo a Saturn byl vidět i bez dalekohledu, bude mít úkaz efektní průběh. Vzhledem k úhlovému rozměru planety i s prstencem bude její světlo slábnout postupně – Saturn bude zhasínat po dobu téměř půl minuty.

Nov nastává 4. února 2019 ve 22:03. Na večerní obloze se Měsíc objeví okolo 6. února a než doroste do první čtvrti, přiblíží se 10. února k Marsu a Uranu.

10. 2. 2019 - setkání Měsíce, Marsu a Uranu na večerní obloze (www.stellarium.org)

Mars je snadno vidět očima, ale už není zdaleka tak jasný, jako na konci loňského července, kdy byl od Země vzdálen pouhých 57 milionů kilometrů. V současnosti nás od Marsu dělí propast 240 milionů kilometrů. A proto se planeta na obloze podobá ne příliš nápadné, i když stále ještě docela jasné hvězdě oranžové barvy. Uran očima vidět není, ale na jeho spatření stačí už docela malý dalekohled, například triedr. Uran v blízkosti Marsu najdeme po několik dní, k nejtěsnějšímu přiblížení, tzv. konjunkci, dojde 13. února okolo 7. hodiny ranní. Protože jsou ale obě planety na naší obloze pozorovatelné jen večer, uvidíme je v nejmenší vzájemné úhlové vzdálenosti 12. února. Toho dne ve 23:26 SEČ také nastává první čtvrt.

Na ranní obloze se mezi tím odehraje jedna zásadní změna. Zatímco v lednu koketovala Venuše v konjunkci s Jupiterem, v únoru jej vystřídala za Saturn. Ten je sice slabší a menší, zato má větší prstenec – tak asi proto. Ke konjunkci (v astrologii to znamená spojení) Venuše se Saturnem dojde 18. února v poledne, my planety uvidíme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Jupiter je tam přítomen už jen v roli křena :-)

18. 2. 2019 - konjunkce Venuše se Saturnem. (www.stellarium.org)

V druhé polovině února nastane první z letošních období viditelnosti Merkuru na večerní obloze. Planeta se vynoří nad západním obzorem z večerních červánků okolo 13. února. Postupně stoupá nad obzor, ale rychle slábne, takže na samém konci února, kdy bude úhlově nejdál od Slunce (konkrétně 27. února to bude 18°), prakticky zmizí z dohledu.

13. až 28. 2. - Merkur viditelný večer na západě. (www.stellarium.org)

Měsíční úplněk nás čeká 19. února 2019 v 16:53 SEČ a poslední čtvrt 26. února ve 12:27. Na konci února se také Měsíc ocitne mezi planetami na ranní obloze a ukáže se, že ta Venušina láska je poněkud nestálá. Saturn už je zase sám:

28. 2. 2019 - seskupení planet a Měsíce ráno na jihovýchodě. (www.stellarium.org)