ASTRONOMIE: Tranzit Merkuru a příchod planet

aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2019

Zatímco se z oblohy postupně vytrácí Jupiter a po něm Saturn, znovu se objeví Mars, Venuše a také Merkur. Slunci nejbližší planeta ale ještě před tím předvede parádní divadlo.

Na začátku listopadu zastihneme na večerní obloze dorůstající srpek Měsíce, který se 2. listopadu přiblíží k Saturnu. Po setmění je uvidíme nad jižním obzorem, na jihozápadě pak bude zapadat Jupiter.

2. 11. 2019 - Měsíc s Jupiterem a Saturnem nad jižním a jihozápadním obzorem. (www.stellarium.org)

Dne 4. listopadu se pak v 11.23 SEČ (středoevropského času) Měsíc ocitá v první čtvrti a do úplňku doroste 12. listopadu ve 14.34. Měsíc v úplňku bude poněkud přesvětlovat asteroid (4) Vesta, který je právě v opozici se Sluncem (to znamená, že je na obloze naproti Slunci). Letošní opozice nejjasnějšího z asteroidů není příznivá také proto, že jasnost Vesty ani nedosáhne hranice viditelnosti bez dalekohledu.

12. 11. 2019 - Měsíc v úplňku a asteroid Vesta v opozici se Sluncem. (www.stellarium.org)

Mikrozatmění

Již den před úplňkem a opozicí Vesty si svoji slávu užije nejmenší planeta Sluneční soustavy. Merkur se dostane do dolní konjunkce se Sluncem. Slovo dolní v tomto případě znamená, že se planeta nachází mezi Zemí a Sluncem, nikoli, že by byla na obloze „pod“ slunečním kotoučem. Tentokrát dokonce nebude „pod“ ani „nad“ (uvozovky jsou tu proto, že obyvatelé jižní polokoule by to viděli obráceně, takže tyto termíny jsou v astronomii nepoužitelné). Merkur se ocitne přímo před Sluncem. Uvidíme přechod (tranzit) Merkuru.

Když jsme tento úkaz mohli pozorovat v roce 2016, nazval jsem jej mikrozatměním. To proto, že v principu jde o stejnou situaci, jako když nastává zatmění Slunce, jen s tím rozdílem, že se mezi nás a sluneční kotouč nedostane Měsíc, ale planeta Merkur. Merkur je při pohledu ze Země v novu (tedy strana přivrácená k nám tone ve tmě a jeví se nám být černá) a na Slunci se jeví jako tmavá tečka. Má však kvůli velké vzdálenosti Merkuru od Země tak malý úhlový průměr, že není rozlišitelný očima. Je třeba vzít na pomoc dalekohled.

Pozor na oči!!

A to je největší úskalí pozorování přechodu Merkuru přes sluneční disk. Jde vlastně o pozorování Slunce. A jeho světlo má takovou intenzitu, že nám při přímém pozorování hrozí trvalé poškození nebo ztráta zraku. Nejlepší je využít nabídku některé z hvězdáren. Ty jsou vybaveny speciálními přístroji, s jejichž pomocí bude možné Merkur před Sluncem pozorovat.

7. 5. 2003 - takto vypadal přechod Merkuru přes sluneční disk v roce 2003 fotografovaný na hvězdárně v Hradci Králové. (J. Veselý / Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové)

U nás začne úkaz vstupem Merkuru před sluneční kotouč ve 12.36 SEČ. Poté bude mikroskopická černá tečka putovat přes Slunce ještě 5,5 hodiny, ale u nás podívanou ukončí západ Slunce v 16.22 (na 15. poledníku a 50. rovnoběžce). Uvidíme tedy první polovinu z přechodu Merkuru před Sluncem. Celý úkaz bude pozorovatelný například z Jižní Ameriky a východní části Severní Ameriky.

11. 11. 2019 - mapa viditelnosti tranzitu Merkuru - žlutě jsou vyznačené oblasti, z nichž je pozorovatelná alespoň část úkazu, okrovou barvu mají místa, kde lze vidět celý přechod Merkuru. (timeanddate.com)

Ze zmínky o tom, že jsme naposledy tento úkaz viděli v roce 2016, by mohl vzniknout poněkud mylný dojem, že k přechodu Merkuru přes Slunce dochází poměrně často. Díky sklonu oběžné dráhy Merkuru vůči rovině, v níž obíhá naše Země, nedochází k tranzitu při každém průletu Merkuru mezi námi a Sluncem. Většinou Merkur Slunce mine. Průměrný interval mezi přechody, jež můžeme pozorovat, je okolo 15 roků. Teď nás čeká delší půst a příští přechod Merkuru až 13. listopadu 2032.

Živé obrazy na obloze

Vraťme se k pouti Měsíce mezi hvězdami a planetami. Poslední čtvrt nastává 19. listopadu ve 22:10 a během couvání do novu pak Měsíc předvede několik živých obrazů ve spolupráci s planetami. Po poledni 24. listopadu se couvající srpek Měsíce přiblíží k Marsu. Na naší obloze uvidíme Měsíc ráno na jihovýchodě spolu s Marsem, jasnou hvězdou Spikou ze souhvězdí Panny a také Merkurem, který se po průletu mezi Zemí a Sluncem stihne ještě v listopadu objevit na ranní obloze.

24. 11. 2019 - Měsíc u Marsu, Merkuru a hvězdy Spiky na ranní obloze. (www.stellarium.org)

Když se pak za večerního soumraku téhož data, 24. listopadu, podíváme nad jihozápadní obzor, najdeme tam dvě nejjasnější planety – Venuši a Jupiter – v těsném přiblížení (konjunkci), jež bude zblízka závistivě sledovat Saturn.

24. 11. 2019 - konjunkce Venuše a Jupiteru pozorovatelná spolu se Saturnem za večerního soumraku. (www.stellarium.org)

Krátce potom nastane měsíční nov (26. listopadu v 16:05) a o několik dní později se Měsíc vrátí tam, kde byl na začátku listopadu: jako dorůstající srpek jej opět najdeme večer nad jihozápadním obzorem. Vzhledem k tomu, že tam současně doslova tančí planety (pohybují se tak elegantně a rychle, že každý večer zaznamenáme změnu), rozloučíme se s listopadem nádherným pas de quatre:

29. 11. 2019 - čtveřice těles Sluneční soustavy tančící nad jihozápadním obzorem. (www.stellarium.org)

*****************************
Za hranicí vesmíru
Od počátku věků se lidé snažili zjistit a popsat to, co se skrývá v nezmapovaných koutech světa. Zvědavost a touha po poznání nás táhne kupředu i dnes a nutí nás ptát se: „Proč?“ Díky ní jsme založili různé vědní disciplíny, které nás dovedly od geocentrického systému k heliocentrickému, od teorie statického vesmíru k velkému třesku a nyní nám ukazují cestu až za horizont viditelného vesmíru. Více informací zde nebo rovnou v tomto videu:

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy