Stejně jako v září, je i v říjnu na obloze celkem klid. Zato na Zemi se budou dít velké astronomické oslavy. Začněme ale pohledem vzhůru.

Měsíc s Marsem 18. 10. 2012 www.stellarium.org

Nejprve telegrafický přehled o pozorovatelnosti planet: Merkur je nepozorovatelný, prochází souhvězdími Panny, Vah a Štíra. Venuše je vidět jako Jitřenka ráno na východě, pohybuje se souhvězdími Lva a Panny. Mars je vidět večer nad západním obzorem, prochází souhvězdími Vah, Štíra a Hadonoše. Jupiter kromě večera po celou noc svítí v souhvězdí Býka. Saturn v Panně je nepozorovatelný. Uran je pozorovatelný po celou noc kromě jitra v Rybách, Neptun po většinu noci kromě rána ve Vodnáři.

Dvě z planet se ocitnou ve významných pozicích, žádné z nich si však neužijeme. Saturn se 25. října dostane do konjunkce se Sluncem. To znamená, že je na obloze při pohledu ze Země v jeho těsné blízkosti (ve skutečnosti daleko za ním), a je tudíž nepozorovatelný. Merkur se 26. října nachází na obloze naopak nejdále na východ od Slunce (24°), což zní nadějně, ale zase z toho nic nebude, protože planeta je vůči Slunci orientována tak nešťastně, že se ztrácí v červáncích a je také zcela nepozorovatelná.

Rozruch ale způsobí hned na začátku října Venuše, která, jak už řečeno, prochází souhvězdími Lva a Panny. 3. října, okolo 9. hodiny ranní, se přiblíží k Regulu, nejjasnější hvězdě souhvězdí Lva. V tu dobu je už Slunce nad obzorem, takže samotné setkání Venuše s Regulem neuvidíme, ale pohyb planety mezi hvězdami je tak pomalý, že i během svítání, kdy Venuše září na obloze jako Jitřenka, uvidíme Regula pouhých několik obloukových minut od Venuše. Pro lidské oko bez dalekohledu nebude obtížné oba objekty rozeznat, ale mnohem lepší zážitek si můžeme dopřát přes okulár dalekohledu. Vedle bodového obrazu hvězdy se bude vznášet majestátní kotouček Venuše ve fázi. Jeden obrázek (z programu Stellarium) za tisíc slov:

Venuše v konjunkci s Regulem 3. 10. 2012

Všechny další romantické situace bude mít na svědomí Měsíc. Ten z úplňku, jenž nastal 30. září, docouvá k Jupiteru, s nímž se potká 5. října. Okolo 22. hodiny, kdy bude Měsíc od planety dělit úhlová vzdálenost 1,6° (asi 3 průměry měsíčního kotouče), se Jupiter nachází nízko nad východním obzorem. Konjunkce s Měsícem tak slibuje opravdu nádhernou podívanou. V poslední čtvrti se Měsíc ocitne 8. října v 9:33. Jako couvající srpek se pak 12. října přiblíží k Venuši. Konjunkce však nastane v podvečer, zatímco planeta Venuše je Jitřenkou, takže blízké setkání dvou nejjasnějších těles noční oblohy neuvidíme. Venuši nedaleko Měsíce ale můžeme pozorovat před konjunkcí 12. října a po ní 13. října ráno na východě.

Nov nastává 15. října ve 14:02, o tři dny později (18. října) se Měsíc potká s Marsem. Přiblížení to bude ještě těsnější než k Jupiteru – tentokrát bude úhlová vzdálenost Měsíce od Marsu jen 1,1° (asi dva průměry měsíčního kotouče; obrázek klame, Měsíc je na něm 4x zvětšený), ale Mars bude na světlé obloze ve večerních červáncích nízko nad jihozápadním obzorem sotva k vidění. 22. října v 5:32 doroste Měsíc do první čtvrti a 29. října do úplňku – ve 20:49, což je časový údaj, ke kterému s úlevou dodám, že je konečně už zase ve středoevropském (tedy z hlediska střídání dne a noci a s tím souvisejících biologických cyklů přirozeném) čase. Toho kyjevského, který nám politici nutí pod krycím jménem "středoevropský letní", se zbavíme 28. října ve 3 hodiny, kdy se časomíry vrátí na 2 hodiny.

Měsíc v konjunkci s Marsem 18. 10. 2012

A teď k těm pozemským oslavám. V polovině 20. století začali evropští astronomové kout pikle – rozhodli se spojit své síly a vybudovat společnou observatoř, jež by mohla konkurovat bohatým Spojeným státům americkým. Od začátku plánovali umístit dalekohledy na jižní polokouli. Po úvahách a zkoumání pozorovacích podmínek v Jihoafrické republice si nakonec vybrali jako nejlepší astronomické stanoviště na povrchu Země chilské Andy. 5. října 1962 založilo pět evropských států – Belgie, Francie, Německo (SRN), Nizozemsko a Švédsko – mezivládní organizaci nazvanou Evropská jižní observatoř. První dalekohledy tehdy evropští astronomové postavili na Cerro La Silla. Nejmodernější přístroj současnosti – VLT (Very Large Telescope, neboli Velmi velký dalekohled) tvořený čtyřmi teleskopy, jež sbírají světlo zrcadly o průměru přes 8 metrů, byl na počátku tohoto století vybudován na Cerro Paranal. V příštím desetiletí by pak na Cerro Armazones měl stát dokonce 40 metrový teleskop. Česká republika přistoupila k členství v Evropské jižní observatoři spolu se Španělskem v roce 2007 (s pořadovým číslem 13), takže se letos můžeme připojit k oslavám 50. výročí jako plnoprávní členové. Na mnoha místech v Česku se bude slavit přímo 5. října, na internetových stránkách Evropské jižní observatoře bude probíhat šestihodinový přímý přenos evropských oslav.

U nás v Hradci Králové slavíme až v sobotu 6. října. Dovolím si ale tvrdit, že naše oslava bude výjimečná nejen datem konání, ale hlavně obsahem. Mezi neastronomickou veřejností není moc známá skutečnost, že rekonstrukci a robotizaci jedno z teleskopů na La Silla provedla česká firma z Hradce Králové. Budeme tedy slavit astronomickým cestopisem Zdeňka Bardona "Češi robotizují observatoř ESO v Chile". Více na www.astrohk.cz

V říjnu také "sovětští mužici vypustili družici," jak zní text jedné české lidové na melodii amerického rokenrolu. Konkrétně 4. října 1957, takže letos můžeme slavit 55. výročí první umělé družice, neboli Sputniku, Země. "A ten pes, co tam vlez…" 3. listopadu 1957 bude příležitost k další oslavě za měsíc. Možná spíš tryzně za Lajku Kudrjavku, protože ta nebyla během letu tak v "poho", jak propaganda původně tvrdila. O tom ale snad někdy příště.