21.10.2019 | Svátek má Brigita


ASTRONOMIE: Říjnové vesmírné návraty

3.10.2019

aneb Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2019

Planety Merkur a Venuše jsou nepozorovatelné. Uran a Neptun jsou naopak v nejlepší pozici, ale viditelné jen dalekohledem. A tři zbývající stojí v říjnu za chvíli zamyšlení.

Na začátku října nás večer po setmění přivítají planety Jupiter a Saturn spolu s Měsícem. Měsíc se vrací na oblohu po zářijovém super-novu. Budeme moci sledovat, jak se dorůstající srpek blíží k planetám. S Jupiterem se nejtěsněji sblíží 3. října, k Saturnu se posune 5. října. Drama dorůstání a putování mezi planetami budeme sledovat na pozadí loučících se letních souhvězdí Štíra a Střelce.

rijen2019-01

2. 10. 2019 - dorůstající Měsíc spolu s Jupiterem a Saturnem na večerní obloze. (www.stellarium.org)

rijen2019-02

3. 10. 2019 - dorůstající Měsíc spolu s Jupiterem a Saturnem na večerní obloze. (www.stellarium.org)

rijen2019-03

4. 10. 2019 - dorůstající Měsíc spolu s Jupiterem a Saturnem na večerní obloze. (www.stellarium.org)

rijen2019-0

5. 10. 2019 - dorůstající Měsíc spolu s Jupiterem a Saturnem na večerní obloze. (www.stellarium.org)

Návrat Měsíce k Jupiteru

Právě během setkání se Saturnem, 5. října 2019 v 18:47 SELČ, Měsíc doroste do první čtvrti. Úplněk nastává 13. října 2019 ve 23:07 SELČ a poslední čtvrt 21. října ve 14:39 SELČ. Poté Měsíc z oblohy odcouvá do novu, který nastane 28. října 2019 ve 4:38 SEČ, aby se ještě na konci října znovu vynořil v podobě tenkého srpku vedle Jupiteru a Saturnu.

rijen2019-05

31. 10. 2019 - na konci října se srpek Měsíce opět vrací k Jupiteru a Saturnu. (www.stellarium.org)

Návrat Měsíce k Jupiteru tentokrát vyvrcholí velmi těsnou (0,4°) konjunkcí, k zákrytu však nedojde, ačkoli to tak na simulaci z programu Stellarium vypadá – Měsíc je na ní 4x zvětšen. Správně je na ní ale vidět, že Jupiter a Měsíc už jsou mnohem níž nad obzorem než na počátku října. Prostě platí, že dvakrát nevstoupíš na stejnou oblohu. Během listopadu se pak Jupiter z oblohy úplně vytratí a vrátí se zase v únoru příštího roku.

Tajný návrat Merkuru (prokleté úhly)

Slunci nejbližší planeta dosáhne 20. října největší úhlové vzdálenosti od Slunce. Přestože úhel mezi Sluncem, Zemí a Merkurem bude 25°, a tudíž letos druhý největší, podívanou nám zkazí jiný úhel. Od nás se při pohledu na oblohu Merkur mezi hvězdami nachází „pod“ Sluncem, takže stihne zapadnout dříve, než obloha během soumraku dostatečně ztmavne. My tak Merkur vůbec nespatříme – pohltí jej červánky. Na jižní polokouli, kde bude planeta „nad“ Sluncem, na tom budou mnohem lépe. Ostatně právě proto nazývám své pohledy na vesmír topocentrickými, protože mnohé věci vypadají tak, jak jsou tady popsány, jenom od nás – jde tedy o úhel pohledu a ten je pro nás tentokrát nepříznivý.

Něco příznivého si ale přece jen můžeme slíbit. Merkur se nepovšimnut tajně vrátí ke Slunci, aby v listopadu prošel přímo přes sluneční kotouč. K přechodu Merkuru přes Slunce se samozřejmě vrátíme v listopadovém pohledu na vesmír.

Návrat Marsu a návrat na Mars

Koncem října se také na oblohu vrací Mars. Najdeme jej ráno nízko nad východním obzorem. Zmást by nás mohla podobně zbarvená hvězda Arcturus ze souhvězdí Pastýře, která se nachází ve stejné části oblohy a je mnohem jasnější. To se ale v následujících měsících postupně změní. Mars byl v srpnu v konjunkci se Sluncem a tehdy byl také nejdále od Země – více než 400 milionů kilometrů. Teď už se vrací také fyzicky a současně s tím zjasňuje.

rijen2019-06

28. 10. 2019 - Mars objevující se koncem října ráno na východě spolus hvězdou Arcturus ze souhvězdí Pastýře. (www.stellarium.org)

Přesně za rok, 6. října 2020, se opět přiblíží k Zemi na nejmenší vzdálenost (tentokrát 62 milionů kilometrů) a to je také důvod, proč se k rudé planetě chystají odstartovat hned dvě ostře sledované sondy. Obě mise mají vlastně stejný cíl. Budou pátrat po stopách mikrobiálního života.

Odložená evropsko-ruská mise ExoMars dopraví na povrch Marsu pojízdnou sondu pojmenovanou Rosalind Franklin. Doufejme, že se podaří vyřešit technické potíže a těšme se na telefonát z Marsu.

rijen2019-07

Rosalind Franklin - rover evropsko-ruské mise ExoMars 2020. (ESA / sci.esa.int)

NASA zase připravuje pojízdného robota Mars 2020. Na rozdíl od Rosalind Franklin je toto vozidlo již osvědčeným modelem (z 85 % se konstrukčně shoduje s roverem Curiosity, který už na Marsu pracuje od roku 2012), ale na druhou stranu ještě nemá jméno. I to se brzy změní. Mnozí američtí školáci teď si teď lámou hlavičky nad (dobrovolným) domácím úkolem: do konce října mají pro rover vymyslet jméno. Nejen jméno. Na podporu svého návrhu musí také napsat esej.

rijen2019-08

Zatím bezejmenný rover americké mise Mars 2020. (NASA / mars.nasa.gov)

Prvního listopadu se domácí úkoly sbírají a do konce roku budou vybrány návrhy, jež půjdou do finále. V lednu si z nich veřejnost vybere své favority a v únoru 2020 se dozvíme jméno sondy, jež se v létě téhož roku vydá na cestu k Marsu. Přistane tam až v roce 2021.

Návrat normálního času

Na závěr ještě jeden návrat. V odstavci o měsíčních fázích jste si mohli všimnout jedné nenápadné změny. Okamžik říjnového novu je uveden v jiném čase než obě čtvrti a úplněk. V noci z 26. na 27. říjen skončí platnost tzv. letního času (SELČ). Časomíry posuneme ze 3 hodin SELČ zpátky na 2 hodiny SEČ. A budeme moci dospávat tu ukradenou hodinu, kterou nám vláda (zavádí se vládním nařízením) dluží už od jara.

Byl bych rád, kdyby v dohledné době přišel úplně definitivní konec „letního času“. Normální je u nás ten středoevropský, ve kterém je půlnoc uprostřed noci a poledne opravdu v poledne. Ostatně ukazují jej i sluneční hodiny – od zdánlivého pohybu Slunce jsme přece naše měření času odvodili.

Protože Českou republikou prochází pásmový poledník, máme výhodu, že se přirozený sluneční čas udávající i biorytmy našim organismům, shoduje s pásmovým, který máme na hodinkách. Užívejme si té nezasloužené výsady, již nám poskytl praotec Čech tím, že mu na Řípu došly síly k dalšímu pochodu, a Angličané tím, že prosadili greenwichský poledník za nultý. Ponechme si středoevropský čas. Byl by to návrat ke kořenům. A prosím, nepoužívejme pro něj to hanlivé a nesprávné označení „zimní“ – ten nechme Klementu Gottwaldovi a jeho pohrobkům.

***************************************


Přednáší Mgr. Jan Veselý, 8.10.2019 od 18 hodin, více ZDE.

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.