aneb Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2013 – II. část

Ne, že by se na kometu ISON, o které byla hlavní řeč v minulé části, vůbec nedostalo, ale pokusím se tentokrát přesunout hmotný střed blogu více k planetám.

Nejprve telegraficky fáze Měsíce: Nov nastal 3. listopadu ve 13:50 (minule jsem psal o zatmění Slunce, které při tomto novu nastalo), v první čtvrti byl Měsíc 10. listopadu v 6:57. Úplněk nastal 17. listopadu v 16:15 a poslední čtvrť bude 25. listopadu ve 20:27. Všechny ty časové údaje jsou ve středoevropském čase.

A teď už se vrhněme na planety.

Kromě Venuše, která je Večernicí nízko nad jihozápadním obzorem, už začíná být večer k vidění planeta Jupiter. V polovině listopadu vychází před 20. hodinou. Vzhledem k tomu, že v 18 hodin je již taková tma, že jsou vidět hvězdy, nedá se ještě říci, že by byl vidět po celou noc, ale moc k tomu nechybí. Jupiter svítí v souhvězdí Blíženců a z východu se během noci sune na jih a jihozápad. Ve druhé polovině noci je vysoko na obloze a z objektů, které na první pohled vypadají jako hvězdy, je zdaleka nejjasnější. Vysoko na obloze se v noci z 21. na 22. listopad s Jupiterem potká Měsíc dorůstající do úplňku.

Okolo jedné hodiny ranní se vyhoupne nad obzor také Mars. Je mnohem méně nápadný než Jupiter, ale podle narudlého světla jej identifikuje i neodborník. Mars přechází ze souhvězdí Lva do Panny a srpek, tentokrát už couvajícího, Měsíce se k němu přiblíží 27. listopadu.

Planety Merkur a Saturn, které byly na začátku listopadu beznadějně nepozorovatelné, protože se ztrácely v červáncích, se pomalu, ale jistě, vyprošťují z blízkosti Slunce. V případě Saturnu hraje roli spíš pohyb Země, takže by bylo přesnější mluvit o vzdalování Slunce od Saturnu, ale z našeho topocentrického pohledu to skutečně vidíme tak, že se Saturn posouvá od slunečního kotouče směrem na západ a jeho viditelnost se tudíž zlepšuje. Pokud jde o Merkur, ten prosvištěl mezi Zemí a Sluncem a v polovině listopadu se od něj na obloze rychle vzdaluje, ale 18. listopadu bude od Slunce na obloze úhlově nejdále a na konci listopadu se už zase bude vracet zpátky. Opíše na ranní obloze nad jihovýchodním obzorem elegantní oblouk a 26. listopadu, okolo třetí hodiny ranní, se málem srazí se Saturnem zdánlivě se hrnoucím směrem od Slunce. Nejmenší úhlová vzdálenost mezi planetami bude 0,3°, což je méně než průměr kotouče Měsíce. Obě planety vypadají na první pohled jako hvězdy, ale protože se v okamžiku těsného setkání vejdou do zorného pole menšího dalekohledu, budeme moci pozorovat Saturn i s jeho prstenci a měsíci a srpek Merkuru současně. V době nejtěsnějšího přiblížení budou ještě obě planety pod obzorem, ale krátce na to, okolo 6. hodiny ranní, na ně bude moc pěkný pohled nejen z Nového Hradce Králové (pro ten je vytvořena následující simulace – pohyb Merkuru a Saturnu (přidá se později) nad jihovýchodním obzorem od 6. listopadu do 1. prosince):

Také kometa ISON se (spolu s několika příbuznými pozorovatelnými malým dalekohledem) nachází na ranní obloze. V polovině listopadu je v souhvězdí Panny a před pár dny prudce zjasnila, takže nadšení pozorovatelé hlásí, že už je těsně pod hranicí viditelnosti očima. Měla by dále zjasňovat, ale přesto je při jejím hledání lepší ozbrojit oko alespoň triedrem. I když se do lesa už skoro žádné dříví nevejde, přinesu ještě jedno poleno (tohle konkrétní už nejméně potřetí). Od 27. listopadu do 1. prosince budeme moci sledovat těsný průlet komety C/2012 S1 (ISON) v zorném poli sluneční družice SOHO, prostřednictvím jejího webu sohowww.nascom.nasa.gov. Tady je simulace očekávaného průletu komety zorným polem koronografu (dalekohledu, který sleduje sluneční atmosféru – korónu) LASCO3:

Většina planet a komet je tedy v současnosti na obloze ráno Jak je vidět, astronomické pozorování bude ve druhé polovině listopadu čistě ranní jízda. Tak dobré jitro!