Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ASTRONOMIE: Proč nejsou Velikonoce už tento víkend?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
I. Civín 22.3.2019 18:59Čas je stejně lidský a ne přírodní konstrukt Kyjevský/normální - čas je stejně lidský konstrukt, takže diskutovat nad kyjevským nebo jiným je stejně jen hledání shody na tím, co budeme obecně považovat za všeobecně platnou normu. A za mne letní čas klidně celý rok - možnost více aktivit po práci. |
|
|
J. Pražák 22.3.2019 18:16Vysvětlí mi někdo proč je o jarní rovnodennosti čas mezi východem a západem Slunce o několik minut delší než 12 hodin? |
|
J. Skála 22.3.2019 23:57Re: Vysvětlí mi někdo Je to trochu složitější, ale v zásadě jde o dva hlavní důvody. Prvním je fakt, že za okamžik východu Slunce se považue vykouknutí horního okraje slunečního kotoučku zpoza obzoru a obdobně i u západu. Rovnodennost (Slunce přesně na rovníku) se však vztahuje ke středu kotoučku. Druhýmefektem je refrakce (ohyb paprsků v zemské atmosféře), díky které vidíme trovhu "za obzor". Oba efekty se sčítají, takže pro nás nastává jarní občanská rovnodennost zhruba o týden dříve, než ta skutečná, astronomická. |
|
|
V. Novák 22.3.2019 14:23Pokud jste, autore, potřeboval natáhnout článek, nemusel jste používt poněkud neústrojně Lenina, jemuž zavedení gregoriánského kalendáře v Rusku těžko vytýkat, ale mohl jste se aspoň zmínit o lunárním kalendáři, epaktě a 19-letém cyklu. |
|
|
V. Církva 22.3.2019 14:00Děkujeme a závěr článku podtrhnout! Kyjevský čas nám vtlačili komunisti a komunisti, tentokrát v západní Evropě chtějí opět poroučet větru a dešti. Po dlouhých dohadech a přemýšlení v brexitovském stylu sobě a nám pravděpodobně Němci dají Kyjevský čas natrvalo. No, oni sovětští komunisti tu taky byli nejdřív dočasně a pak natrvalo. Možná že se vrátí i ten Juliánský kalendář, ale spíš to vidím na ten měsíční dle jednoho Proroka. V každém případě, "letní" čas je šílenost pokrokářů. Čas jehož výpočet proti přírodě vyžaduje zbytečný přepočet je komunistický konstrukt. Odhlédneme-li od politiky k přírodním zákonům a církvi j- eště příliš nepokroucenýxh socialismem, je toto zajímavý článek. |
|
|
O. Kratky 22.3.2019 13:15Výpočet data Velikonoc Trochu jednošujei je výpočet zde. https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpo%C4%8Det_data_Velikonoc |
|
J. Lepka 22.3.2019 9:28Inspirativní článek, vysvětlující mnohé. Díky. |
|
|
I. Polák 22.3.2019 9:07Moc hezky napsáno. Jen technická poznámka. V našem zákoně o statních svátcích je jen prostý výčet datumů a názvů a pak slovo "Velikonoce", bez jakékoliv bližšího určení. Nějak mi to připadá nedostatečné - přeci jen existují např. ty pravoslavné velikonoce... |
|
|
V. B 22.3.2019 8:53Ešte jedno pravidlo tu je termín Veľkej noci a Pesachu sa nesmie zhodovať. Ak to tak vyjde, Veľká noc sa posunie o týždeň neskôr. |
|
|
J. Prečuch 23.3.2019 15:13Pritom Ježiš Kristus slávil Pesach, a jeho nasledovníci to tak robili “na jeho pamiatku” presne v deň výročia po celé desiatky rokov. Kvatrodecimani boli dlho v oblasti Malej Ázie, až nakoniec vyhrala idea prevádzkovaná až dodnes. Dnes si udalosti spojené so smrťou JK pripomína podľa astronomického javu iba malá časť ľudí. Najznámejšie asi budú pozvánky Jehovových svedkov. |
|
|
R. Meišner 22.3.2019 7:34malá oprava autorova dovětku. moderní vědec se neptá 'proč' něco funguje, nýbrž 'jak' to funguje. 'proč' se ptají malé děti, náboženští preláti a svíčkové báby v kostelích. odpověď nikdy nedostanou. vesmír vůbec kategorie otázek 'proč' nezná, ten prostě jen existuje,--bez přívlastku. |
|
|
P. Burda 22.3.2019 8:46Re: malá oprava Moderní vědec se sice ptá (a zkoumá) JAK to funguje, jenže na ten výzkum musí dostat peníze od politiků - a ti nepotřebují složitou otázku JAK, ale dětinsky jednoduché POČ (ani to R často neumí (i já mám frrrancouzské - a to nejsem politik)). Takže ve vědeckém kolektivu JAK, ale na veřejnosti PROČ. Nu, a my, kteří jsme zvyklí ptát se JAK, pochopíme i PROČ, nebo ne? Byť ona otázka PROČ zavání hledáním prvotního hybatele, ale toho hledáme již tisíce let. |
|
|
M. Krátký 22.3.2019 1:57Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají ale těsně za polovinou jsem si přestal být jistý jaké je dnes datum ( každého 22. v měsíci beru důchod ) - skoro jsem si myslel, že se připravuje Silvestrovský program - ten popis Uljanovovy cesty do matičky Rusi mě velmi pobavil a děkuji i za ostatní poučení |
|
|
D. Rajninec 22.3.2019 3:23Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Uljanovský historický výlet vás pobavil ? To u nás starosta stále drží lenisnské subotniky / mladší už nemajú ani šajna o čom to je / , na dnes 23.3. vyhlasuje cigánsky deň , máme vyložiť pred dom objemný odpad , čo sa nezmestí do kontajnera + kovy , el. spotrebiče , atď . A prečo cigánský ? Ako sme to začali vyklada vo štvrtok , začala hmýrenie dodávokm a naša magrginalizovaná komunita tačala prebierku a všetko brala . Vyložil som toho za Aviu a za hodinky bolo všetko fuč. Ale to je OK . A na sobotu vyhlasuje čistenie okola dediny a po samý koniec. Ale už to nie je také ako voľakedy, nazbierajú max. 2-3 vrecia. Za časov Leninského subotniku to boli aj 2-3 Tatry ! Tak preto tá exkurzia do časov V.I.L. v Rusku ? |
|
|
V. Kotas 22.3.2019 4:54Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Na co něco vysvětlovat jednoduše, když to jde složitě. Navíc, Velikonoce a další křesťanské svátky, jsou vlastně převzaté/přejmenované pohanské svátky, které potřebovala církev zlikvidovat. Je dobře, že se jí to úplně nepodařilo. |
|
J. Sova 22.3.2019 7:12Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Velikonoce nemají pevné datum, nemohou tedy připomínat historickou událost. |
|
|
P. Dvořák 22.3.2019 7:23Jako zajímavost dobré, ale pro běžného občana nepřehledné. Velikonoce nemají připomínat historickou událost, tedy nemusí mít pevné datum. Tak jednoduché to je. :-)) |
|
|
B. Michal 22.3.2019 7:49Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají No jo, jenže ono se to stalo o židovském svátku pesach, což je svátek pohyblivý, tedy z hlediska našeho kalendáře zcela jistě. Navíc neznáme s jistotou rok, takže svátek ani nemůžeme připnout k nějakému datu našeho kalendáře, nehledě na to, že ta souvislost s pesachem je důležitější, než samotné datum. Izraelci slaví Den nezávislosti 5. ijáru (5. ijáru 5708), ačkoliv to bylo podle našeho kalendáře 14. května 1948. Pro nás tedy to nemá pevné datum, proto se to nestalo? |
|
|
J. Sova 22.3.2019 8:58Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Co se stalo roku 1 židovského letopočtu? |
|
|
V. Novák 22.3.2019 9:54Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Eva sežrala Bohovi jabko. |
|
|
J. Sova 22.3.2019 9:56Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají A to se stalo, nebo to je věc víry? |
|
|
V. Novák 22.3.2019 11:15Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Věc víry je už rok 1 židovského letopočtu, protože to je první rok, který nastal po stvoření světa. Podle židů. Byzantské stvoření světa bylo úplně jindy. To, že Velikonoce nemají v křestanském kalendáři pevné místo, s historičností události nesouvisí. Vánoce mají pevné datum a narození Krista taky moc historická událost není. |
|
|
J. Prečuch 23.3.2019 15:38Vánoce jsou astronomicky pevně vázané na solární rok, kdežto Velikonoce na lunární, tady vzniká ona disharmonie. Kdybych žil v pustině asi by mi počítání podle kouknutí se na Lunu přišlo velmi snadné, rozhodné než čárkování na nějakou kůru 30/31 dnů a stejná by to bylo málo. Prostě se toho 365,25 nezbavime. Drobný rozdíl je i v tomto zjednodušení roku, vím ze je to víc desetinných míst, viz Wikipedie. |
|
|
I. Širůček 22.3.2019 13:31Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Muselo se to stát, protože nežijeme v ráji ... |
|
B. Carina 23.3.2019 19:10Hezké. :-) |
|
|
V. Novák 22.3.2019 11:29Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Pesach je v židovském kalendáři pevný - začíná vždy 15. nisannu. |
|
|
B. Michal 22.3.2019 15:31Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají No, on hebrejský kalendář je takový celý proměnný (přestupný měsíc Adar I, kterým se normální Adar stane měsícem Adar II a do toho případné posunutí, pokud by něco vyšlo na šabat - Jom Kippur nebo Roš haŠana). Oni zkrátka používají dva kalendáře, např. na účtence je občanské datum, ale svátky (většina) se řídí hebrejským. Ostatně, dnes to není problém, na mobilu si zapnete položku "další kalendář", vyberete (třeba) hebrejský a hned vidíte, že dnes je 22. březen 2018 neboli 16. Adar II 5779. Ale díky těmto špekům v kalendáři mají jarní pesach pořád na jaře a chanuku v občanském prosinci. To Mohamed nepochopil, a tak ramadán putuje kolem astronomického roku pěkně dokola a když vyjde na letní měsíce, tak je to pro stoupence Prorokovy dost utrpení. |
|
|
V. Novák 22.3.2019 14:30Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Kromě toho nebyl kolem začátku našeho letopočtu židovský kalendář cyklický, ale pozorovala se neomenie - tedy první srpek nad východním obzorem. Takže plus mínus den a jediné, co je známo jistě, je pátek. Týden se neměnil ani když se vynechávalo (za Gregora XIII) 10 dnů. |
|
|
J. Prečuch 23.3.2019 15:29Naopak známe toho dost, víme , ze Jan Křtitel začal svoje veřejné vystupování v roce 29 našeho letopočtu protože to byl “patnáctý rok césara Tiberia” . Senát jmenoval Tiberia císařem 15.září roku 14, proto začal jeho patnáctý rok v druhé polovině roku 28 a pokračoval v roce 29. Ježíš byl Janem pokřtěn koncem léta toho roku a bylo mu asi třicet let, píše se o tom v Bibli. Jak Tiberius tak ostatní postavy jsou historické osobnosti. Těžko fabulovat a přitom přesně datovat události. Tohle není J.R.R. Tolkien. Ježíš slavil židovský svátek Pasach každý rok. Poslední případ byl takzvaný Velký Pasach tedy připadal na naši sobotu ( tuplovaný svátek ) ten byl v roce 33 našeho letopočtu. Takže si můžeme dokonce i přiřadit jednotlivé dny týdne . |
|
|
P. Burda 22.3.2019 8:55Re: Četl jsem to celé velmi pozorně - dost mě to celý život zají Jak jednoduše? Jako že by bylo napsáno: "Jaro začalo 20. března!", "Velikonoce mají být 24. března a basta, vy tupci!" V tomto případě se historickým souvislostem nevyhneme, a míra zjednodušení byla maximalizována. |
