Tentokrát to není tak úplně kachna. Kachnou je tvrzení, že Měsíc je nejblíž Zemi za posledních 18 let. Obvykle se Měsíc v přízemí ocitá jednou za necelý měsíc – vždy po 27,55 dne, tedy docela často. Většinou si při tom ale moc nevybírá fázi. Pravda je taková, že Měsíc se tentokrát nachází v přízemí (učeněji v perigeu) jen asi hodinu po okamžiku, kdy nastane úplněk. Teprve kombinace těchto dvou jevů činí sobotní noc výjimečnou. Naposledy se Měsíc v přízemí a současně v úplňku nacházel v tak malém časovém rozpětí od sebe v březnu 1993, tedy opravdu před 18 lety.

Velikost úplňku v přízemí a odzemí (science.nasa.gov)

Je-li Měsíc v úplňku, je velmi jasný, protože se na něj v tu chvíli díváme se Sluncem v zádech. Je-li zároveň nejblíž Zemi, je úplně nejjasnější. Když se podíváme na to, co znamená nejjasnější úplněk, zjistíme, že úhlový průměr měsíčního kotouče v přízemí je o 14% větší než v době odzemí a jas může být až o 30% vyšší než při nejnepříznivější kombinaci úplňku s odzemím.

Okamžik úplňku je opravdu klíčový. Měříme-li světlo odražené od měsíčního kotouče, zjistíme, že celkový jas v období několika hodin okolo úplňku skutečně strmě stoupne. Jakého jasu nakonec dosáhne, závisí na několika faktorech. Vliv hraje úhel, pod kterým na Měsíc z našeho pohledu dopadá a k nám se zpět odráží sluneční světlo. Čím je ostřejší, tím lépe. Když jsou Měsíc, Země a Slunce v jedné přímce, čekali bychom nejvyšší jas, ale v tu chvíli nastane zatmění, protože Měsíc se schová do stínu Země. To ale ponechme stranou.

Dalšími faktory jsou vzdálenost Měsíce od Země a také vzdálenost celé soustavy Země-Měsíc od Slunce. Čím jsou obě vzdálenosti menší, tím opět lépe. Nejblíže Slunci jsme letos byli 3. ledna, nejdále budeme 4. července. Nyní se blížíme ke střední hodnotě vzdálenosti Země-Slunce, takže z tohoto hlediska není situace nejvýhodnější. Naštěstí vzdálenost Měsíce hraje o něco větší roli a její minimum se s úplňkem tentokrát sešlo téměř dokonale.

Konkrétně. Úplněk nastává v 19:10 SEČ. V přízemí se Měsíc ocitne ve 20:15 SEČ. Vzdálenost středů obou těles bude v tom okamžiku 356 574 km. JENŽE, my pozorujeme Měsíc z povrchu Země a nikoli z jejího geometrického středu. V tomto případě nemůžeme rozměry Země zanedbat. Když se například bude Měsíc v tu chvíli nacházet nízko nad obzorem, budeme od něj jako pozorovatelé o několik tisíc kilometrů dál než ti, kteří jej vidí přímo nad sebou. Z pozorovatelů, kteří chtějí vidět co největší a nejjasnější kotouč Měsíce a přitom stát na pevné Zemi, na tom budou tentokrát nejlépe obyvatelé Seychelských ostrovů. Ti budou mít úplněk v okamžiku perigea přímo nad hlavou. Od Měsíce je bude dělit vzdálenost pouhých 350 282 km.

Když se od nás (počítal jsem to pro Hradec Králové, pragocentristé nechť prominou) podíváme na Měsíc v oněch 20:15, budeme od něj vzdáleni 354 715 km. Když ale počkáme do 23:59 SEČ, bude Měsíc nejvýš na naší obloze a vzdálenost jen 353 019 km, tedy o téměř 1700 km menší. To už ale zase bude 5 hodin po úplňku. Neboli plus mínus autobus bude v noci z 19. na 20. březen 2011 opravdu nejjasnější úplněk, ale u nás nikoli nejjasnější možný.

Proč bychom měli být, jak píšu v úvodu, zklamáni? S těmi šlápotami astronautů to byl, uznávám, nejapný žert. Takové rozlišení nemají ani sondy obíhající přímo okolo Měsíce. Navíc rozdíl ve velikosti měsíčního kotouče v přízemí a odzemí je pouhé 4 obloukové minuty (to je těch 14%), čehož si nemáme šanci ani všimnout. Zvlášť když na obloze, na rozdíl od obrázku, nikdy neuvidíme dva úplňky vedle sebe. Kromě toho mám zkušenost, že při každém výrazném úplňku se na hvězdárny valí davy návštěvníků v přesvědčení, že je to ta nejlepší chvíle na pozorování Měsíce. Není! Není to vhodná chvíle na pozorování čehokoli na obloze! Protože máme v té době Měsíc osvětlený Sluncem v zádech, povrchové útvary nevrhají viditelné stíny a Měsíc je v úplňku neuvěřitelně fádní. Jas úplňku pak spolehlivě přesvítí vše ostatní na obloze, takže zbyde jen několik nejjasnějších hvězd a případné planety, bez dalekohledu ale sotva viditelné. Zoufalí astronomové se pak v kleče snaží přemluvit návštěvníky, aby přišli ještě jednou někdy jindy, že je v tom dalekohledu, když zrovna není úplněk, opravdu vidět spousta zajímavých věcí. Prosím, přijďte na hvězdárnu, až nebude úplněk.

Pěkná animace na YouTube (s anglickým komentářem)

Kdybyste chtěli ověřit vzdálenosti Měsíce, k výpočtům jsem použil online generátor efemerid Horizons na serveru NASA JPL.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové