aneb Topocentrický pohled na vesmír v červenci 2020

Venuše se po krátké přestávce zabydlela na ranní obloze a chystá se být nejjasnější. Jupiter se Saturnem vidíme po celou noc, jistě uslyšíme o Marsu a možná zahlédneme Merkur.

Nejdále od Slunce

Začněme událostí, která se týká celé Země a nikoli jen malého (ale našeho) místa na jejím povrchu. Právě teď je naše planeta nejdále od Slunce! Více než 152 milionů kilometrů. Tak daleko byla naposledy před rokem. Pohybuje se po své dráze docela pravidelně, takže by nás to nemělo překvapit. Vždycky, když na severní polokouli vrcholí léto, jsme nejdále a počátkem ledna jsme pokaždé o 5 milionů kilometrů blíž než teď. Z hlediska počasí to pro nás nic neznamená. Pozoruhodné snad může být to, že slunečnímu světlu teď cesta k našim očím a dalekohledům trvá o téměř 17 sekund déle než v lednu.

Nejblíže k Zemi

Planety Jupiter a Saturn se po celý letošní rok zdržují na obloze pospolu. Momentálně se nacházejí v souhvězdí Střelce a vycházejí nad jihovýchodní obzor okolo 23. hodiny. Noci jsou pořád ještě krátké, takže to vlastně znamená, že se obě planety objevují nedlouho po setmění – jsou pozorovatelné po celou noc. K Jupiteru a Saturnu se 5. a 6. července na naší obloze přiblíží Měsíc.

5. 7. 2020 - Měsíc v blízkosti Jupiteru a Saturnu. (www.stellarium.org)

Vezmeme-li v úvahu, že podle současných statistik mají Jupiter a Saturn dohromady 161 měsíců, a spolu s tím naším je jich tedy 162 na docela malém kousku oblohy, je to důvod k alespoň malé oslavě. Očima uvidíme jen ten náš Měsíc, který je zrovna v úplňku (5. července 2020 v 6:44 SELČ). Při tomto úplňku dokonce nastane polostínové zatmění Měsíce, to ale bude od nás nepozorovatelné.

Měsíce ostatních planet můžeme vidět jen dalekohledem. Protože obě planety jsou teď v červenci přesně naproti Slunci a také nejblíž k nám, je nejvhodnější doba na jejich detailní prohlížení. Už docela malým dalekohledem uvidíme čtyři největší měsíce Jupiteru – objevil je Galileo Galilei, který pravděpodobně na Jupiter namířil dalekohled jako první, a to už v roce 1609. Simulace programem Stellarium odpovídá stejnému okamžiku, ve kterém jsou zachyceny planety s Měsícem na předchozím obrázku.

5. 7. 2020 - galileovské měsíce Jupiteru, jak je uvidíme v dalekohledu okolo 23. hodiny. (www.stellarium.org)

Saturnův satelit Titan je pro dalekohled trochu tvrdší oříšek, ale přístroji dostupnými amatérským astronomům je viditelný docela snadno:

5. 7. 2020 - Saturn s největším a nejjasnějším ze svých Měsíců - Titanem - pozorovatelným v této pozici dalekohledem okolo 23. hodiny. (www.stellarium.org)

Chcete-li alespoň na okamžik vidět všech těch 162 měsíců, doporučuji zhlédnout vodcast NASA (anglicky), v němž mě tenhle bizarní nápad s pozoruhodnou koncentrací měsíců zaujal. Dění na obloze a některá data úkazů se tam liší - přece jen, náš pohled na vesmír je topocentrický, je vázán na konkrétní místo na Zemi, z nějž se díváme.

Vytrvalost

Ten náš Měsíc docouvá do poslední čtvrti 13. července 2020 v 1:28 SELČ. O noc dříve jej uvidíme v blízkosti Marsu. Rudá planeta zjasňuje a blíží se k Zemi.

12. 7. 2020 - Měsíc blížící se do poslední čtvrti v konjunkci s Marsem na ranní obloze. (www.stellarium.org)

V červenci o Marsu navíc určitě uslyšíme také v souvislosti s chystaným startem sondy Perseverance. Startovní okno se otevírá v noci z 19. na 20. červenec 15 minut po půlnoci našeho (letního) času. Jméno sondy znamená vytrvalost a než se šestikolový elektromobil, který je výsledkem faceliftu robotu Curiosity, jenž po Marsu pojíždí už od roku 2012, dopraví do kráteru Jezero, v němž má pracovat, počkáme si až do února 2021.

20. 7. 2020 se otevírá startovní okno pro sondu Perseverance, která zamíří k Marsu, na němž přistane 18. února 2021. (kredit: NASA/JPL-Caltech)

Nejjasnější Jitřenka

Planeta Venuše se po červnové přestávce, kdy procházela mezi Zemí a Sluncem, opět stala viditelnou. A červenec zahájila ve velkém stylu. Rychle se na obloze úhlově vzdaluje od Slunce a je čím dál jasnější. Nejvyšší jasnosti dosáhne 10. července. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce až v srpnu. Prázdniny jsou tedy letos nejpříznivějším obdobím pro pozorování Jitřenky.

Srpek Měsíce se k Venuši přiblíží 17. července. Měsíc a Venuše se budou nacházet v blízkosti Aldebaranu – nejjasnější hvězdy ze zimního souhvězdí Býka.

17. 7. 2020 - Měsíc u Venuše a Aldebaranu v souhvězdí býka za svítání. (www.stellarium.org)

Ranní výzva

Do konce července ještě Měsíc projde novem (20. července 2020 v 19:32 SELČ) a objeví se na večerní oboze. V první čtvrti se ocitne 27. července ve 14:32 SELČ. Na ranní obloze také na přelomu července a srpna zahlédneme Merkur. Na světlé letní obloze to bude docela výzva, protože Merkur je nenápadný a bude na hodně světlé obloze, ale pohled na severovýchod do ranních červánků by mohl přinést úspěch. Merkur bude v dalším ze zimních souhvězdí – Blížencích. Léto sotva začalo a obloha už naznačuje, že se blíží zima...

28. 7. 2020 - planeta Merkur v ranních červáncích v souhvězdí Blíženců. (www.stellarium.org)

 ****************************************