(Smutný) topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2013

Ne, že by se na obloze nic zajímavého nedělo: dvě komety, zatmění Měsíce a Saturn v opozici se Sluncem je vlastně docela lákavá nabídka, ALE…

Skoro všemu tomu dění na obloze chybí malý, ale podstatný, krůček k dokonalosti. Tady se musím trochu poopravit: nechybí krůček jeden, ale tři.

Především se na přelomu března a dubna nejrychleji zkracuje noc. To samo o sobě je jistě pozitivní, kdo by neměl radost z dlouhého dne oživeného nějakou tou sněhovou přeháňkou či ranním mrazíkem, ale pro nás, kteří se rádi kocháme pohledem na hvězdné nebe, to znamená, že musíme dlouho do večera ponocovat nebo ráno nepatřičně brzy vstávat. Ještě ke všemu budeme nuceni se řídit tzv. letním časem, což při pohledu z okna na pole a louky souvisle pokryté zmrzlým sněhem i v Polabské nížině vypadá jako dokonale dadaistická masová performance. Hvězdy ovšem netuší, že tady takhle blbneme, takže se odmítají objevovat na obloze o hodinu dřív. Čekání na první hvězdy až do 21. hodiny ("letního" času) má k dokonalosti docela daleko.

Krátce po setmění je nejprve v souhvězdí Andromedy a ve druhé polovině dubna v souhvězdí Kasiopeji vidět kometa C/2011 L4 Pan-STARRS. K dokonalosti jí schází jen málo – už není vidět očima. Nejjasnější byla v polovině března, kdy ji bylo možné bez dalekohledu nakrátko zahlédnout během soumraku, pak ale rychle zeslábla. Pořád ještě je vidět malým dalekohledem (na tmavé obloze by měl stačit i triedr) a již před polovinou dubna se pro nás stane cirkumpolární, bude tedy na naší obloze ve dne i v noci (pozorovatelná ovšem jen v noci).

Koncem dubna se v Rybách vynoří ještě kometa C/2012 F6 Lemmon. Pozoruhodné je, že když se nad náš obzor o měsíc dříve dostala kometa Pan-STARRS, byla také v Rybách, ale na večerní obloze, zatímco Lemmon už bude na obloze ranní. Obyvatelé jižní polokoule mohli obě komety pozorovat současně. My si to v dubnu dopřejeme také, ale komety mezitím natolik zeslábly a trochu se po obloze rozutekly, že to už nebude ono. Na kometu Lemmon už ani triedr stačit nebude. Pokud jde o kometu ISON, jež má oblohu prozářit na konci podzimu, je zatím na přesnější prognózy příliš brzy, protože kometa se ještě ke Slunci nepřiblížila ani na vzdálenost Marsu. Astronomové jsou tudíž stále v napjatém očekávání.

Měsíc je na začátku dubna na obloze ve druhé polovině noci a ráno. Poslední čtvrť nastává 3. dubna v 6:37, nov 10. dubna v 11:35. Poté se Měsíc objeví na večerní obloze, 18. dubna ve 14:31 nastává první čtvrť a 25. dubna ve 21:57 úplněk. V období okolo úplňku je Měsíc na obloze po celou noc.

Při dubnovém úplňku budeme moci pozorovat také částečné zatmění Měsíce, což by mohlo na první pohled vypadat jako příslib atraktivního úkazu, ale i v tomto případě k dokonalosti kousek chybí. Zatmění nastane 25. dubna, částečná fáze začne ve 21:54 a skončí ve 22:21 ("letního" času). Bude tedy trvat jen krátce a velikost zatmění, vyjadřující jak moc se měsíční kotouč zanoří do stínu Země, bude jen 0,015. Neboli Měsíc zemský stín jen lízne. Abych čtenáře neodradil od pozorování oblohy, radši nenapíšu, že já osobně se kvůli tomu na žádný kopec s dobrým výhledem na oblohu nepohrnu :-)

Tento obrázek průběhu zatmění i s dalšími informacemi najdete na webu "pana Zatmění" Freda Espenaka:

Z dalších těles Sluneční soustavy je na obloze kromě Slunce vidět ještě Jupiter na večerní obloze v souhvězdí Býka. Ostatní planety se ztrácejí v červáncích v okolí Slunce, Mars je 18. dubna kolem 18. hodiny v konjunkci se Sluncem. Za zmínku stojí ještě maximum meteorického roje Lyrid 22. dubna. Pozorování meteorů způsobených průletem mikroskopických prachových částeček, jež vytrousila kometa Thatcher 1861 I, bude však letos poněkud rušit Měsíc dorůstající do úplňku.

Nejzajímavějším úkazem se tak stane opozice Saturnu se Sluncem. Té k dokonalosti nic nechybí. Saturn se v dubnu pohybuje zpětně souhvězdím Vah a je vidět po celou noc. Samozřejmě i bez dalekohledu. V dalekohledu však uvidíme také některé z jeho měsíců a hlavně Saturnův prstenec – právě v době opozice je planeta nejblíže k nám, takže detaily jsou vidět nejlépe. Opozice nastává 28. dubna okolo 10. hodiny (opět "letního" času) a o něco později, přesně v 10:23, bude Saturn nejblíže. Od Země bude v tu chvíli vzdálen pouhou 1 miliardu a 319 miliónů kilometrů. Vypadá to jako mnoho, ale pohled na Saturn v dalekohledu v těchto dnech opravdu stojí za to.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové