aneb Topocentrický pohled na vesmír v říjnu 2013

V září jsme se rozloučili se Saturnem, od října už je nepozorovatelný. Z planet tedy zůstala Venuše jako Večernice, později v noci se přidá Jupiter a ráno Mars. Ta, na kterou tu všichni čekáme, se opravdu teprve blíží – kometa ISON na své sebevražedné cestě ke Slunci překročí dráhu Marsu.

Připomeňme, že kometu objevili před více než rokem, 21. září 2012, amatérští astronomové Vitalij Něvskij (Bělorus) a Arťjom Novičonok (Rus) pomocí docela malého dalekohledu a místo toho, aby si přivlastnili oprávněnou slávu (kometa se podle mezinárodních pravidel mohla jmenovat Nevski-Novichonok), pojmenovali ji ISON – podle sítě teleskopů, jejíž byl ten jejich součástí. V době objevu byla ještě za drahou Jupiteru, a protože není běžné, aby komety byly aktivní už v takové vzdálenosti, začali astronomové očekávat Vlasatici s velkým V.

Ještě ke všemu se ukázalo, že kometa proletí koncem listopadu letošního roku těsně okolo Slunce. Protože jsou v tom všude na internetu zmatky, uvádím poněkolikáté a určitě nikoli naposledy, že: 28. listopadu 2013 v 19:35 SEČ proletí kometa C/2012 S1 (ISON) ve vzdálenosti necelých 1,9 miliónu kilometrů od středu Slunce, což při průměru Slunce (1,4 miliónu km), který v takové blízkosti už není zanedbatelný, znamená, že se bude nacházet pouze 1,2 miliónu kilometrů od povrchu Slunce. Dá se očekávat, že kometa tak těsný průlet okolo Slunce nepřežije. Jádra komet totiž nebývají moc bytelná. Fred Whipple je kdysi nazval špinavými sněhovými koulemi. Při dnešních znalostech bychom je spíš popsali jako hroudy zmrzlého bláta, ale rozdíl je to nepatrný. Asi jako když pod dojmem Cimrmanova referátu o Játym někteří hovořili o sexuální bombě, zatímco zdrženlivější Freud razil termín sexualhandgranate.

Na druhou stranu, astronomové odmítají brát skeptické hlasy vážně a stále věří, že by kometa mohla průlet okolo Slunce přežít. A těší se na kometu tisíciletí.

Kometa ISON na snímku, který pořídil Hubblův kosmický teleskop v dubnu 2013 (zdroj: hubblesite.org)

Na naší obloze se kometa ukáže až po průletu okolo Slunce – počátkem prosince. I kdyby se její jádro rozpadlo, jeho trosky budou pokračovat po původní dráze, takže aspoň něco by ze severní polokoule být vidět mělo. To je však zatím daleko. Stejně jako kometa. Ta 1. října teprve překročí dráhu Marsu. V životě komety je přiblížení k dráze Marsu vždy významný okamžik. Kometa se totiž dostává do takové vzdálenosti od Slunce, že z jejího jádra začne významněji sublimovat voda a uvolňovat se prach. Dosud totiž unikaly hlavně těkavější látky. Dá se tedy předpokládat, že v říjnu kometa více naznačí, co od ní očekávat.

Kromě toho se kometa při křížení jeho dráhy osobně potká s Marsem. Průlet to bude opravdu těsný – přibližně 10 miliónů kilometrů od planety. Astronomové už ostří kopí, meče a kamery. Především ty kamery. Na oběžné dráze okolo Marsu se totiž nachází hned několik sond, které mapují jeho povrch. Evropská Mars Express, americké Mars Osyssey a Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Ta posledně jmenovaná je vybavená dalekohledem s kamerou HiRISE, jenž má na povrchu planety špičkové rozlišení 25 cm na pixel. Není problém HiRISE namířit na opačnou stranu – do vesmíru. Kosmický teleskop HiRISE by se na kometu ISON měl zaměřit 29. září, 1. října a 2. října. Navíc, šestikoloví roboti Opportunity a Curiosity se ji pokusí fotografovat z povrchu Marsu.

Kometa ISON (vložený snímek z HST) a sonda MRO u Marsu (ilustrace) (zdroj: Science@NASA)

Aby dnešní blog nebyl jen o kometě, uzavřu povídání o ní tím, že její jasnost se dostává na dosah amatérských dalekohledů a že ji (vzhledem k tomu co jsem napsal výše docela logicky) na začátku října najdeme na obloze v těsné blízkosti Marsu v souhvězdí Lva.

V nedalekých Blížencích svítí Jupiter. V říjnu vychází už v první polovině noci. Na večerní obloze se zase v červáncích vyjímá Venuše. Je v souhvězdí Vah, ale souhvězdí na přesvětlené obloze v té době ještě nejsou vidět. Merkur sice dosáhne 9. října největší východní elongace (úhlové vzdálenosti) od Slunce, ale zůstane nepozorovatelný. Pro fajnšmekry ještě přidám informaci o tom, že Uran je v říjnu v opozici se Sluncem, takže je nad obzorem po celou noc. Je však pozorovatelný prakticky jen dalekohledem, a to v souhvězdí Ryb.

Měsíc začíná tím, že už 1. října projde těsně kolem Marsu. Tak to ale bude vypadat z našeho topocentrického pohledu – pozorování komety ISON kosmickými sondami z Marsu Měsíc neovlivní. Pokračovat bude couváním do novu, který nastane 5. října ve 2:34. Pak se znovu objeví na večerní obloze, první čtvrť se očekává 12. října v 1:02, úplněk 19. října v 1:37. Při úplňku nastane polostínové zatmění Měsíce. Začíná 18. října ve 23:51 a končí 19. října ve 3:50. Rád bych varoval, že polostínové zatmění je při pozorování očima tak nenápadné, že je většina lidí snadno přehlédne. Lze je však úspěšně a poměrně snadno vyfotografovat.

Schéma polostínového zatmění Měsíce v noci z 18. na 19. říjen (zdroj: Fred Espenak)

Poslední čtvrť nastane 27. října v 1:40. Během své pravidelné pouti oblohou Měsíc potká ještě Venuši (8. října), Jupiter (25. října). A nakonec znovu Mars (29. a 30. října). Všechny časy uvedené u říjnových úkazů (uprostřed podzimu!) jsou v tzv. letním čase. Od 27. října ráno už bude konečně zase platit normální středoevropský čas.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové