I tentokrát, stejně jako v říjnu, stejně jako v září, stejně jako už letos několikrát, bude dění na obloze o kometách. Protože je letošní listopad nabitý také jinými zajímavými událostmi na obloze, bude tento topografický pohled na vesmír dvojdílný.

Hned prvního listopadu je planeta Venuše v největší východní elongaci. To znamená, že je úhlově nejdál od Slunce a je momentálně Večernicí. Po západu Slunce ji na jihozápadě nelze přehlédnout. 6. a 7. listopadu se jí zblízka bude obdivovat srpek Měsíce dorůstajícího do první čtvrti, jež nastane 10. listopadu v 6:57 SEČ.

Večernicí Venuše zůstane až do konce roku, ale právě v listopadu je její viditelnost nejlepší. Jen o půl dne později, pořád ještě 1. listopadu, se Merkur naopak dostane do dolní konjunkce se Sluncem, bude tedy mezi Zemí a Sluncem a nebude vidět vůbec. Velmi rychle se z toho ale vzpamatuje a ve druhé polovině listopadu se vynoří ráno nad jihovýchodním obzorem. Podobné je to začátkem listopadu se Saturnem. Ten je 6. listopadu také v konjunkci se Sluncem, na rozdíl od Merkuru je ale při pohledu ze Země daleko za naší oslňující hvězdou a než se z její záře vymaní, bude to trvat o něco déle.

Také Měsíc se na začátku listopadu vyznamená v době, kdy nebude vůbec pozorovatelný. 3. listopadu ve 13:50 SEČ je v novu a zároveň zakrývá Slunce. Tentokrát nastává poměrně raritní hybridní zatmění, které je z některých míst vidět jako prstencové a z některých jako úplné. Pruh země, kde je zatmění vidět jako prstencové nebo úplné, se tedy mění z pásu anularity v pás totality a zpět. Když se podíváme na mapu, zjistíme, že některé země, kterými prochází, jsou pásem totality nejen z hlediska astronomického a podstatně méně dočasně.

Zdroj: www.astronomy.com

Jednotku dočasnosti "jeden furt" se v tomto zcela apolitickém pojednání o dění na obloze nehodí rozebírat, tak jen uveďme, že od nás toto zatmění není pozorovatelné ani jako částečné, a pojďme se raději věnovat časovým pásmům.

Údaje o měsíčních fázích jsou tentokrát uvedeny ve středoevropském čase. To je pásmový čas daný východy a západy Slunce, tedy ten z hlediska přírodních cyklů pro naše malé české topocentrum nejpřirozenější. V posledních letech se rozmohl jakýsi mor, který se projevuje zvykem nazývat tento čas zimním. Letos doprovázený úvahou, zda by nebylo lepší zůstat u toho letního. To je typický postup, jakým se cíleně zadupávají do země tradice, či přirozené chování lidí. Nejprve se zavede nová věc, na kterou lidé nejsou zvyklí a obvykle ani zvědaví. Nějak se to pojmenuje, aby bylo možné novou věc lépe uchopit a vtlouci do hlav lidí. Pak se původní zvyky či tradice, které se s novou věcí kříží, pojmenují tak, že to vyvolává nepříjemné asociace. Lidé pak postupně rádi na staré zvyky zapomenou a přijmou za své ty nové, "lepší". V tomto kontextu bych navrhoval: místo nadávky "zimní" pro středoevropský čas, používat titul "kyjevský zimní" pro tzv. letní čas – bude to přesnější, protože ve skutečnosti pojem zimní čas existuje a znamená naopak dočasný posun od přirozeného pásmového času na opačnou stranu. To jen tak na okraj, abychom se nedivili, až to, co začíná jako malicherný spor o zimní či letní čas, skončí zase v nějakém pásu totality.

A protože jsem se už podruhé zamotal do dočasnosti a pásu totality, a protože toto pojednání je nejen apolitické, ale nese také označení vědecký blog, pokusím se konečně dostat k té slíbené kometě.

Vlastně kometám. Kometa C/2013 R1 (Lovejoy) proletí 19. listopadu okolo Země (v uctivé vzdálenosti 60 miliónů kilometrů). V té době se bude nacházet ve Velké medvědici a pohrne se mezi jarní souhvězdí, tedy na ranní oblohu. Bude pozorovatelná malými dalekohledy. 21. listopadu projde přísluním kometa 2P/Encke. Ta se vrací ke Slunci ze všech komet nejčastěji. Tak často, že na ni astronomové trochu zapomínají. Obíhá okolo Slunce jednou za 3,3 roku a jak je patrné z jejího označení, v katalogu komet je hned na druhém místě za kometou Halleyovou. Letos v přísluní bude tak jasná, že by byla vidět i bez dalekohledu, kdyby se nám ovšem v té době neztrácela v červáncích na přesvětlené obloze. Nejlépe ji tedy můžeme pozorovat pomocí malého dalekohledu v první polovině listopadu, kdy se nachází v souhvězdí Panny, také na ranní obloze. Prostým okem však ani tuto kometu neuvidíme.

Už okolo té horké kaše kroužím tak dlouho, že se mi hrozí MKN-10 (vertigo, česky dříve motolice), takže to vzdávám a přestávám zapírat. Ta, na kterou tu všichni čekáme, se jmenuje ISON. Tedy C/2012 S1 (ISON). Přísluním projde ve vzdálenosti pouze 1,2 miliónu km od povrchu Slunce. Pokud ten pokus o sebevraždu přežije, očekávají hvězdáři na obloze něco, co lze pojmenovat jen anglicky, ale platí to doslova: Suicide Blonde. Pro ilustraci – ve svých neklidných snech si astronomové představují něco takového:

Zdroj: www.herosandwich.net

Pro ještě názornější ilustraci se podívejte na video (Varování! Zvuková stopa jen na vlastní nebezpečí.)

Zatím vypadá ISON jenom jako puťka viditelná malým dalekohledem. Na serveru astro.cz už ale vzniká fotogalerie jejích portrétů. Na začátku listopadu je ISON spolu se dvěma dalšími zmíněnými kometami na ranní obloze v souhvězdí Lva. Postupně přejde do Panny a ještě v listopadu by mohla překročit hranici viditelnosti očima. Při průletu okolo Slunce, který nastane 28. listopadu večer (přibližně 19:35 středoevropského času), nám na několik dní zmizí z očí a pak se uvidí. Nebo neuvidí? Tady se astronomie potkává s meteorologií – přesná předpověď počasí na neděli je známa hned v pondělí ráno. Na předpověď viditelnosti komety ISON se mě tedy zeptejte hned na začátku prosince.