Současná pandemie má některé pozoruhodné důsledky. Kvůli poklesu průmyslové výroby a omezení pohybu lidí nastal stav, díky kterému můžeme například ověřovat řadu hypotéz, říkajících, co by bylo, kdyby…

Mezi viditelné jevy patří i to, že obloha je čistší. Citelně pokleslo množství prachu, aerosolů a velkých molekul rozptylujících světlo ve vzduchu, takže jsme letos na jaře mohli zažít několik mimořádně jasných a „čistých“ nocí za sebou. Nad nádherně tmavou oblohou posetou myriádami hvězd jásají nejen romantici, ale hlavně astronomové. Alespoň ti, kteří pracují s přístroji umístěnými v obydlených a průmyslových oblastech. A kromě špíny z oblohy zmizelo ještě něco jiného – letadla a čáry, které zanechávají na snímcích oblohy.

Na fotografiích oblohy nemusí být čáry ničím překvapivým. Země se otáčí. A když se pokusíme hvězdy vyfotografovat, musíme jejich světlo sbírat CCD čipem kamery dlouhou dobu, protože i ty nejjasnější jsou velmi slabé. Na snímku pak nejsou svítící body, ale oblouky kružnic se středem poblíž Polárky. Astronomové tedy musejí zařídit, aby se dalekohledy a kamery pohybovaly přesně v protisměru a otáčení Země se tím kompenzovalo. I poté ale mezi bodovými obrazy hvězd nějaké čáry zůstanou. Výrazné jsou ty, které zanechávají právě letadla. Ta musí být osvětlena červenými, zelenými a bílými navigačními světly. Na fotografii oblohy se pak objeví lehce zabarvené čáry proměnlivé intenzity. Při dlouhé expozici pořízené v oblasti, nad kterou vede letecký koridor, jich mohou být desítky.

A právě tyhle čáry letos na jaře zmizely. Řada astronomů se rychle vydala pořizovat širokoúhlé snímky oblohy, protože se taková situace v dohledné době nebude opakovat. Doufejme. Jenže ouha! Brzy zjistili, že čar naopak přibylo. Na fotografiích totiž vytvářejí čáry také umělé družice Země. Rozdíl je v tom, že družice nesvítí aktivně – jen odráží sluneční světlo. Díky tomu uprostřed dlouhých nocí čáry způsobené družicemi na chvíli mizí, protože nad námi je stín Země. Naopak v létě jsou družice viditelné po celou noc.

A zcela náhodou prakticky současně s koronavirem přišla nová kosmická éra, jejíž hlavní postavou je americký vizionář Elon Musk. Teď je středem pozornosti v souvislosti s prvním pilotovaným letem lodi Crew Dragon. Stejný muž ale také zahájil jinou kapitolu „dobývání vesmíru“. První šedesátku družic systému Starlink pro přenos širokopásmového internetu vyslal na oběžnou dráhu v květnu 2019. Od loňského listopadu pak začal „valit“ na nízké oběžné dráhy desítky satelitů měsíčně. Zděšení astronomové nacházejí na fotografiích hromady čar, někdy i vzájemně se křížící svazky. Nejde jen o estetické vady. Družice ruší i vědecká měření. A bude hůř. Družic Starlink je zatím „jen“ něco přes čtyři sta. V plánu je téměř dvanáct tisíc. Než přijdeme na to, že k internetu se lze levněji a spolehlivěji připojovat jinak, budeme se na hvězdy dívat skrz mříže čar. Vítejte v době pruhované.

LN, 30.5.2020

Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy