aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2014

Jitřenka, která dosáhla v únoru nejvyšší jasnosti, se v březnu dostává do největší úhlové vzdálenosti od Slunce. Měsíc se ve spolupráci s planetami postará o několik zpestření. A kromě jarní rovnodennosti na letošní březen připadají také dvoje osmdesátiny a dva měsíční novy.

Začněme od konce – těmi novy. Zatímco v únoru žádný nov nenastal, což, jak jsem psal v minulém topocentrickém pohledu na vesmír, je docela vzácnost. V březnu nastanou novy hned dva. Poprvé je měsíc v novu 1. března v 8:58 SEČ. Na počátku března tedy dorůstá do první čtvrti, která nastává 8. března ve 14:26. Úplněk bude 16. března v 18:07, poslední čtvrť 24. března ve 2:45. Druhý měsíční nov nastane 30. března ve 20:44 – tento údaj už je v tzv. letním čase.

Týž den ráno totiž ve dvě hodiny provedeme tradiční nesmyslný rituál posunutí hodinových ručiček na trojku. Proč tomu říkáme letní čas, když se to zavádí 10 dní po jarní rovnodennosti a ruší až téměř v polovině podzimu mi stále zůstalo záhadou. No nic.

Než se vrátíme k dění na obloze, oslavme ještě ty dvoje osmdesátiny. První kosmonaut, Jurij Gagarin, se narodil 9. března 1934. Kdyby tragicky nezemřel v roce 1968 při letecké havárii, možná by se byl podíval na oběžnou dráhu ještě vícekrát. A možná by se dožil i letošních osmdesátin, podobně jako druhý oslavenec, který se narodil jen o pět dní později. Eugen Cernan se nejvíce proslavil tím, že byl poslední. Totiž dosud poslední pozemšťan, který kdy stál na povrchu Měsíce. Coby velitel expedice Apollo 17 opustil Měsíc 14. prosince 1972. Vděčíme mu za zvláštní suvenýr. Protože kořeny jeho rodu sahají do Česka i na Slovensko, vzal s sebou na Měsíc československou vlajku, kterou později trochu dobrodružnou cestou dopravil do Československa. Dnes ji najdeme vystavenou u největšího českého dalekohledu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Astronaut Eugene Cernan na Měsíci (zdroj: NASA)

Eugen Cernan má na svém kontě i několik prvenství. Byl prvním pilotem lunárního modulu sestupujícího k povrchu Měsíce. Apollo 10 však nemělo na Měsíci přistát, jen testovat výsadkový modul. Díky tomu je Eugen Cernan jediným člověkem, který k Měsíci v lunárním modulu sestupoval dvakrát. A také je spolu s dalšími dvěma členy posádky Apolla 10 držitelem světového rekordu v rychlosti dosažené strojem pilotovaným člověkem. Při návratu od Měsíce dosáhla loď Apollo 10 rychlosti 11,08 km/s. Dodejme, že jde o rychlost vůči povrchu Země, protože jinak se všichni spolu se Zemí řítíme po dráze okolo Slunce rychlostí 30 km/s a jsme tedy rekordmani, aniž bychom pro to hnuli prstem.

Měsíc na obloze nejen střídá fáze, ale také putuje mezi hvězdami a planetami. S Jupiterem se potká 10. března dopoledne. Na obloze budeme moci pozorovat dorůstající Měsíc nepříliš daleko od Jupiteru 9. a 10. března po většinu noci kromě rána – Jupiter zapadá o půl čtvrté.

Mnohem zajímavější podívaná se naskytne mezi 18. a 22. březnem, kdy se Měsíc dostane do blízkosti Marsu a Saturnu. Bude to už po úplňku a navíc Saturn vychází až po půlnoci, takže tentokrát jde o úkaz spíš pro ranní ptáčata. Setkání (konjunkce) Měsíce s Marsem nastane 19. března hodinu po půlnoci. Měsíc bude 3,9° jižně od Marsu. Konjunkce Měsíce a Saturnu bude mnohem těsnější. Nastane 21. března okolo 4. hodiny ranní a Měsíc bude pouze 1,1° (dva průměry měsíčního kotouče) jižně. Celé to vystoupení se koná v souhvězdí Panny, kde svítí poměrně jasná hvězda Spica. Půjde tedy o seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky.

Setkání Měsíce s planetami v souhvězdí Panny, obrázek nahoře ukazuje situaci 19. března ve 4 hodiny SEČ, dole je detail konjunkce Měsíce se Saturnem 21. března, opět ve 4 hodiny SEČ (obrázky vytvořeny programem Stellarium).

Mars, který se blíží do dubnové opozice, kdy bude vidět po celou noc, se právě k nejjasnější hvězdě Panny, Spice, přiblíží 25. března. Konjunkce, při níž bude Mars 4,8° severně od Spiky, nastane v 6 hodin pod naším obzorem, ale vzhledem k tomu, že rychlost zdánlivého pohybu Marsu není nijak závratná, budeme moci sledovat planetu v blízkosti hvězdy několik dní před konjunkcí i po ní. Na druhou stranu, Mars se v období okolo opozice, kdy je nejblíže k Zemi, pohybuje mezi hvězdami nejrychleji a kromě toho ještě vytváří svou pověstnou kličku – už od 1. března se planeta pohybuje zpětně a přejde ji to až 25. května, kdy se zase začne mezi hvězdami pohybovat normálním směrem, tedy od západu k východu – astronomové tomu říkají, že se pohybuje přímo. Tato konjunkce Marsu se Spikou tudíž není letos poslední.

V březnu také vrcholí období viditelnosti Venuše – nejjasnější planeta dosáhne 22. března největší západní elongace (úhlové vzdálenosti), při níž bude letos rekordních 47° od Slunce. Vychází přibližně o dvě hodiny dříve než Slunce a je nepřehlédnutelnou Jitřenkou. Protože se ale v březnu rychle zkracuje noc, září Venuše na daleko světlejší obloze než v únoru. V ranních červáncích Venuše vydrží na naší obloze až do září. Měsíc se k Venuši přiblíží 26. března. Nebude to ale tak těsná konjunkce, jako v únoru, kdy se obě tělesa současně vešla do zorného pole dalekohledu. Tentokrát bude Měsíc 2,6° severně od Venuše.

Zbývá už jen zmínit, že Merkur dosahuje 14. března největší západní elongace, při níž bude v úhlové vzdálenosti 28° od Slunce, což je v jeho případě také letošní rekord, přesto však zůstane nepozorovatelný, protože ráno vychází v nevýhodném úhlu vůči obzoru a vůbec se nevymaní z červánků. Z následujícího grafu je to poznat:

Poslední úkaz se týká planety Země. Tradičně 20. března nastává jarní rovnodennost a začíná astronomické jaro. Letos přesně v 17:56 SEČ. A potrvá téměř 93 dní, do 21. června, kdy ve 12:51 KČ (kyjevského času) nastane letní slunovrat.

*******

P.S. Ještě jedna událost se stane, ale má jen zcela lokální význam. Od března bude mít hradecká hvězdárna s planetáriem nového ředitele. Aspoň to píšou v novinách. Zaměstnancům to vrchnost ještě nesdělila. Pozoruhodné je, že to tak je vždycky, když se u nás mění ředitel (a za poslední měsíc je to rekordně často). Novináři začnou dorážet, že chtějí rozhovor s novým ředitelem, a my od nich zjišťujeme, kdo to jako má být. Ale my se nedivíme. Časy v regionech se normalizují.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové