Hustá atmosféra Titanu bohatá na metan a dusík skrývala mnoho let před astronomy to, co leží pod ní - na povrchu měsíce. Největší měsíc Saturnu se jeví při pozorování dalekohledem jako zamlžená oranžová koule na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě, jejichž povrch je pokryt spoustou kráterů.

Řeky a jezera na Titanu

V roce 2004 kosmická sonda Cassini, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu, pronikla svými přístroji vrstvou mlhy a poskytla astronomům první detailní snímky povrchu měsíce Titan. Radarové obrázky odhalily ledový terén, v němž za milióny roků vyhloubily hluboká koryta řeky s tekoucím metanem, podobně jako na Zemi řeky s tekoucí vodou rozbrázdily povrch všech kontinentů.

Snímky Titanu odhalily současný stav jeho povrchu, avšak velmi málo je toho známo o jeho geologické minulosti. Nyní vědci z MIT a University of Tennessee, Knoxville, analyzovali snímky sítě řek na Titanu a zjistili, že řeky v některých regionech způsobily kupodivu jen slabou erozi. Vědci se domnívají, že jsou dvě možná vysvětlení: buď eroze na Titanu probíhá mnohem pomaleji, nebo některé další vlivy mohly zničit starší řečiště a další povrchové útvary.

"Je to povrch, který by měl být erodovaný mnohem více, než pozorujeme, pokud byla říční síť aktivní delší dobu," říká Taylor Perron, MIT. "To evokuje některé zajímavé otázky na téma, co se dělo na povrchu Titanu během poslední miliardy roků."

V porovnání s většinou měsíců ve Sluneční soustavě je povrch Titanu relativně hladký, s malým počtem kráterů. Stáří Titanu je kolem 4 miliard roků, je tedy přibližně stejně starý jako ostatní tělesa Sluneční soustavy. Avšak soudě podle počtu kráterů se dá odhadnout, že jeho povrch je mnohem mladší - něco mezi 100 milióny a jednou miliardou roků.

Jak můžeme vysvětlit tento malý počet kráterů? Taylor Perron se domnívá, že odpověď může být podobná tomu, co se děje na Zemi.

"Na Zemi nemáme příliš mnoho impaktních kráterů," říká Taylor Perron. "Bylo jich doposud objeveno pouze něco přes 150. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že zemské kontinenty jsou odjakživa značně erodované nebo pokryté sedimenty. To může být rovněž případ Titanu."

Například pohyby tektonických desek, erupce vulkánů, postup ledovců a síť říčních koryt, to jsou někteří z činitelů měnících povrch Země v průběhu miliard roků. Avšak na Titanu podobné procesy - vzedmutí tektonických desek, kryovulkanismus, eroze a sedimenty v korytech řek - mohou rovněž fungovat.

Identifikace, které z těchto geologických jevů modifikovaly povrch Titanu nejvíce, je výzvou k řešení. Snímky pořízené kosmickou sondou Cassini, podobně jako při leteckém snímkování, avšak s mnohem menším rozlišením, zobrazují při pohledu z ptačí perspektivy plochý terén, neposkytují však téměř žádné informace o vyvýšených oblastech či naopak o sníženém terénu.

Obrázek ze sondy Cassini v úvodu článku zachycuje síť řek vlévajících se do jezer v severní polární oblasti Titanu.

Zdroj: spaceref.com