Pozorovatelé oblohy se tisíce let pokoušeli změřit vzdálenost Země od Slunce. Ve třetím století před Kristem patrně jako první hovořil o heliocentrickém uspořádání naší Sluneční soustavy Aristarchos ze Samu, přičemž odhadoval, že Slunce může být 20krát dále od Země než Měsíc. Jedná se sice o nepřesné údaje, ale použitá metoda výpočtu byla správná. Ve skutečnosti je vzdálenost Země od Slunce 400krát větší než vzdálenost mezi Zemí a Měsícem.

V průběhu 20. století astronomové mnohem lépe porozuměli základním vesmírným rozměrům – vzdálenost mezi Zemí a Sluncem byla označena jako astronomická jednotka (AU – Astronomical Unit). Současná velikost astronomické jednotky se ustálila na hodnotě 149 597 870,691 km.

Existence tohoto precizního měřítka umožnila ruským vědcům Georgiji A. Krasinskému a Viktoru A. Brumbergovi, kteří se zabývali nebeskou mechanikou, vypočítat v roce 2004, že Slunce a Země se od sebe postupně vzdalují. Rychlost vzdalování není příliš veliká – nějakých 15 cm za rok – avšak pořád je to 100krát více, než činí chyba měření. Něco musí opravdu postrkovat Zemi dále od Slunce. Ale co to je?

Jednou z možností je, že Slunce ztrácí část své hmoty v důsledku erupcí a slunečního větru, čímž postupně klesá jeho gravitační přitažlivost. Další možná vysvětlení počítají se změnami gravitační konstanty, s efektem rozpínání vesmíru a dokonce i s účinkem tzv. temné (skryté) hmoty. Ani jedna z možností však neposkytla uspokojivé vysvětlení.

Slabé slapové síly

Takaho Miura (Hirosaki University, Japonsko) a tři jeho spolupracovníci se domnívají, že znají odpověď. V článku předkládaném k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics tvrdí, že Slunce a Země jsou doslova tlačeny pryč od sebe v důsledku jejich vzájemného slapového ovlivňování.

Jedná se o stejný proces, který pozvolna vede ke vzdalování Měsíce od Země: slapové síly Měsíce, které způsobují na Zemi příliv a odliv, postupně přeměňují rotační energii Země na oběžný pohyb Měsíce. To má za následek zvětšování vzdálenosti Měsíce od Země přibližně o 4 cm za rok a zpomalování zemské rotace o 0,000017 sekundy (o stejnou hodnotu se tedy za rok prodlouží délka dne).

Podobně tým japonských astronomů předpokládá, že gravitace naší planety nepatrně avšak vytrvale působí na Slunce. Vypočítali, že díky Zemi se rychlost rotace Slunce zpomalí o 3 milisekundy za 100 let (0,00003 s/rok). A to i přesto, že hmotnost Slunce 333 000krát převyšuje hmotnost Země. V souladu s tímto vysvětlením se vzdálenost mezi Zemí a Sluncem zvětšuje o výše uvedených 15 cm/rok.

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Další události komentovány na www.astro.cz
Publikováno s laskavým svolením České astronomické společnosti.