V kuloárech amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se spekuluje o tom, že by raketoplány ukončily aktivní službu až v roce 2015, tedy o pět let později, než hovoří současné plány. Těžko říct, zda se jedná o výstřel do tmy související se začínajícím fiskálním rokem, prezidentskými volbami, nebo o reálné zamyšlení.

Atlantis při přípravě na STS-125 ve VAB. Zdroj: NASA

Podle interních a spolehlivých informací analyzuje NASA možnost prodloužit provoz raketoplánů až do roku 2015. Podle stále platného harmonogramu měly jít raketoplány do starého železa po dokončení stavby Mezinárodní kosmické stanice v roce 2010. Nejedná se o termín náhodně vycucaný z prstu. Rok 2010 byl stanoven ve vizi současné americké administrativy již v roce 2004. NASA vyvíjí novou kosmickou loď Orion a na její stavbu potřebuje peníze. Financování NASA je velmi komplikovaná záležitost, o každý dolar úřad s Kongresem úzkostlivě bojuje. Je jasné, že zvládnout vývoj nové lodi současně s provozem raketoplánů, není po finanční stránce příliš reálné. Jen samotný start kosmického korábu vyjde na zhruba 500 milionů dolarů, nemluvě o obrovských nákladech na provoz.

Gruzie, volby a aprílový žert

Informace o právě realizované analýze by obstála jako námět na aprílový žert, ale Apríl dnes není. V USA právě vrcholí prezidentské volby a oba kandidáti slibovali zmenšení výluky mezi posledním startem raketoplánu a prvním startem Orionu na minimum. To přitom lze pouze posunutím termínu posledního letu raketoplánu, vývoj Orionu urychlit pochopitelně nelze.

Má vůbec nějaký význam případné prodloužení letů raketoplánů? Pomiňme hlasy fanoušků raketoplánů a podívejme se na skutečné důvody. Úkolem raketoplánu je do roku 2010 dokončit stavbu Mezinárodní kosmické stanice, velkolepého kolosu na oběžné dráze, o jehož přínosu má mnoho lidí rovněž pochyby. Na stanici se střídají posádky v půlročních intervalech. O střídání trojice astronautů se dnes stará ruská kosmická loď Sojuz a raketoplán. V příštím roce se má počet členů stanice zvýšit na šest. Po roce 2010 bude jedinou kosmickou lodí schopnou dopravovat posádku na stanici a zpět ruský Sojuz. Američané budou pochopitelně za své pasažéry Rusku platit. Už fakt, že NASA bude muset pět let (optimistický odhad) spoléhat pouze na Rusko, někteří přenášejí přes srdce jen velmi těžce. Situace je ale mnohem horší, dohoda USA-Rusko o situaci po roce 2010 se hledá díky americké byrokracii jen obtížně. Kromě toho při dvou posledních přistáních Sojuzu díky technické závadě posádka málem zařvala a jako by toho nebylo málo, přišla válka mezi Gruzií a Ruskem. Ta velmi negativně ovlivnila vztahy mezi Ruskem a USA, což se může dotknout i kosmického programu. V neposlední řádě bude ukončení programu raketoplánu stát hodně lidí pracovní místo a o tom se před volbami přece nemluví, alespoň ne v negativním světle.

Vraťme se ale ještě k ISS. Ve zpravodajských relacích se střídá jeden odborník na mezinárodní politiku za druhým, ale pravda je taková, že dnes nikdo neví, jaké budou americko-ruské vztahy zítra, natož za dva či více let. Rusové by se mohli NASA na roli kosmické taxislužby vykašlat a americká část posádky ISS by se na ISS nedostala. Podobný scénář je sice spíše extrémní a nepravděpodobný, ale problémy při provozu stanice přijít mohou.

Podle všeho by případným jediným úkolem raketoplánu po roce 2010 byla právě doprava posádky a zásob na stanici a zpět. Zkrátka kyvadlová doprava, což má konec konců raketoplán přímo ve svém anglickém názvu. Je ale otázka, kde by NASA na takovou legraci brala peníze. I kdyby se raketoplán vydal ke stanici jen dvakrát ročně, vyšly by samotné starty kosmického korábu v letech 2010 až 2015 odhadem na 4 miliardy dolarů. A to nepočítáme náklady na udržování raketoplánů v provozu (personál, infrastruktura apod.).

Studie má být dokončena do konce září, ale rozhodnutí může přijít i později. Bude patrně hodně záležet na tom, kdo usedne začátkem příštího roku v Bílém domě, nebo bychom spíše měli říct „až usedne“. V názoru na prodlevu mezi koncem raketoplánů a počátkem éry Orionů si jsou postoje obou kandidátů podobné. Ale před volbami se vždy říká něco jiného, než se nakonec realizuje.

Nejbližší start raketoplánu je naplánován prozatím na 8. října. Atlantis se má vydat na poslední servisní misi k Hubblovu kosmickému dalekohledu. Floridu nyní bičuje jedna tropická bouře za druhou, takže se přeprava raketoplánu na vesmírný komplex odkládá a přípravy se komplikují. Start tedy bude zřejmě o pár dní odložen.

Zdroj: space.com

Další události komentovány na www.astro.cz
Publikováno s laskavým svolením České astronomické společnosti.