23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Pepik 25.8.2006 11:29

Proc se nebrzdi padakem?

Pokud o tom nekdo opravdu neco vi.

Co se tyce G, melo by to byt podobne jako pri startu.

vita 25.8.2006 12:46

Re: Proc se nebrzdi padakem?

Kdy? V jaké fázi?

Zbrzdit z orbitální rychlosti by žádný padák nevydržel, když tam jseou teploty přes 1200°C. Poslední fáze se brzdí padákem (u STS).

Sojuz zbrzdí taky třením o atmosféru, ale má jednorázový ablativní štít. Kliper má mít totéž. Po zbrzdění přistává na padáku a poslední snad metr se zapnou prachové rakety a změkčí přistání.

honzak 25.8.2006 13:22

Re: Re: Proc se nebrzdi padakem?

v temných zákoutích mé paměti haraší informace, že se to pouzdro s raketami uvolní a zároveň se vysune čidlo (asi mechanické), které je zapálí ve vhodné "nížce".

pepik 28.8.2006 13:11

Re: Re: Proc se nebrzdi padakem?

V te fazi mezi vakuem a zacatkem vzduchu, jestli by slo zabrzdit driv, nez rychlost a hustota vzduchu zpusobi ten narust teploty.

Sch.glosátor 24.8.2006 14:02

Jakou tepelnou ochranu měl Buran ?

Raketoplán není až tak špatný koncept. Nebylo by účelné místo zrušení projektu spojit vědomosti a postavit něco lepšího? Jenomže politika a byznys a cosi o národní hrdosti.....Pak se nedivme, že mnohonásobně komplet použitelný operační vehikl nebude.

vita 24.8.2006 14:21

Re: Jakou tepelnou ochranu měl Buran ?

V podstatě stejnou. Ono nešlo vymyslet nic výrazně jiného, když bylo zadání jaké bylo. Takže taky keramika a destičky, jestli držely líp, to se nedá určit (na dálku) když se druhý start neuskutečnil.

Koncept to není špatný, ale bohužel byl prostředky 70. a 80. let (já tvrdím, že i dnešními) neuskutečnitelný. Úplná znovupoužitelnsot je tak drahá, že mnohonásobně vymaže výhodu - právě té znovupoužitelnosti. Proč se měl raketoplán používat opakovaně? Aby to bylo lacinější než vyrábět funglovku pro každý start. A výsledek je ten, že Rusové s fungl novým Sojuzem (oběma - raketou i lodí) pro každý start jsou o řád lacinější. V plánech na Kliper počítají s tím, že bude použitelný 20x, ale: jen loď, raketa bude vždy nová, nové budou pro každý start záchranné rakety, tepelný štít, padáky a rakety brzdíci dosednutí. Tedy vše zabezpečující bezpečnost letu.

Tak skvělý koncept zase STS nebyl - posadit astronauty vedle nádrže s kapalnými vodíkem a kyslíkem a ještě nechat hned vedle hořet boostery... A žádný záchranný prostředek, jak na Titaniku...

Sch.glosátor 25.8.2006 12:39

Cestující v letadle na tom nejsou o mnoho lépe. Až na to, že letadlo je spolehlivější.

Raketoplán měl být spolehlivý jako letadlo. Proč není, to víme. Je třeba jinak vyřešit vynesení orbitálního stupně, ochranu posádky autonomní odpojitelnou kabinou se systémem nula-nula a způsobilou samostatného sestupu z oběžné dráhy, novou konstrukci orbitálního stupně na základě soudobých poznatků a technologií. Láce Sojuzů je dána jednnoduchostí, sériovostí a nižšími komparativními náklady na výrobu. Sojuzy jsou dobré záchranné kapsle. Ale je potřeba vehiklu provozovatelného jako letadlo. Přistát, minimální údržbu, natankovat a letět. Vím, že v reálu, ne jen hubou je to složité. Ale vícenásobná úplná použitelnost je jedinou rozumnou cestou.Aby lety byly běžné a ne aby každý byl mimořádnou událostí. Začátky letectví byly podobné.

vita 25.8.2006 12:43

Re: Cestující v letadle na tom nejsou o mnoho lépe. Až na to, že letadlo je spolehlivější.

Ale já souhlasím!

Jenom tvrdím, že to nebylo prostředky 70. let (STS) ani 80. (Buran) dosažitelné.

A obávám se, že ani dnešními. Proto nejdou Američani na vývoj nějakého zase superestrahyperspeciálmoderního prostředku (v tom už vybouchli několikrát), ale vrací se pokorně k něčemu, co uměli a snad budou umět zas.

EmillXX 27.8.2006 16:28

Re: Re: Cestující v letadle na tom nejsou o mnoho lépe. Až na to, že letadlo je spolehlivější.

V podstatě je tady jediný kardinální problém, uchycení keramických destiček. Tak zhavarovala Columbia. Chalenger byl jiný případ, de fakto selhala konstrukce klasické rakety, možná "díky" nevhodné koncepci v umístění palivové nádrže vedle motorů prvního stupně. Apollo mělo ovšem záchrannou raketu, která mohla kosmonauty zachránit v případě, že by raketa začala hořet krátce po startu.

Ekonomika může ovšem zatím mluvit pro raketu na jedno použití.

richard 30.8.2006 17:19

Re: Re: Re: Cestující v letadle na tom nejsou o mnoho lépe. Až na to, že letadlo je spolehlivější.

Ten problém bych opravdu viděl v penězích - jsem starší, pamatuji na dobu 60.let, kdy USA doháněly technický náskok SSSR v kosmické technologií;-D NASA tehdy měla dobré časy a poměrně slušný rozpočet, politické, technické, vojenské ohledy hrály pro jejich výzkum, i když k vyloženému plýtvání finančních prostředků nikdy nedocházelo. Pak přistáli na Měsíci, poprvé...vícekrát..a pak, když získali náskok nad SSSR, stal se Kongres USA největším nepřítelem NASA a brzdou pokroku USA v této oblasti...výsledkem byl "nedotažený" raketoplán a víceméně tápání a vědeckotechnické úspěchy a pokrok proti vůli Kongresu. Rusové se s tímhle nesetkali. A ten nový vehikl - krok zpět - namísto inovace raketoplánů je jen důsledkem šetření na nepravém  místě, prvotní příčinou havárií US raketoplánů také bylo jen šetření, které nutilo konstruktéry k nestandardním a nebezpečným krokům. Viz i většina příspěvků zde.

vita 24.8.2006 12:31

Že si toho PES

vůbec všiml...