Počítačová firma Microsoft včera zveřejnila program WorldWide Telescope. Byl vydán zdarma k volnému používání a ocení ho úplně každý, kdo se zajímá o vesmír. Obsahuje obrovskou databázi 12 terabytů snímků z desítek dalekohledů a družic. Prohlížet si můžete oblohu jako celek nebo jen vybrané objekty, které vás zajímají.

Česká republika v noci

Domovská stránka programu WorldWide Telescope

Instalace

Program je k dispozici na adrese www.worldwidetelescope.org. Stránky jsou zatím jen v angličtině, stejně jako celý program. Zatím se jedná o Beta verzi, jazykových mutací se dočkáme asi později. Stránky jsou jednoduché a modré tlačítko „download“ vpravo nahoře nepřehlédne nikdo. Následují pokyny k instalaci a instalační soubor o velikosti 22 MB nebude dělat problém ani uživateli pomalejšího připojení k internetu.

Minimální systémové požadavky na první pohled zklamou všechny majitele starších počítačů. Požadavek na duální procesor intel s frekvencí alespoň 2 GHz, 1 GB paměti RAM, grafická karta 256 MB, myš s rolovacím tlačítkem, Windows XP SP2, NET Framework 2.0 a DirectX 9.0c, jsou pro mnohé počítače nesplnitelné.

Sám jsem například neměl NET Framework 2.0 a DirectX 9.0c nainstalovány, ale instalační program WorldWide Telescope to sám detekoval, stáhnul a doinstaloval. Zabralo to několik minut a dalších 35 MB místa na disku.

Pracovní okno programu

Na první pohled

Po spuštění programu, který na disku zabral jen příjemných 29 MB, se objeví modročerné pracovní okno programu. Rozděleno je na čtyři logické celky. Nahoře je lišta obsahující hlavní menu, které zůstává neměnné. Hned pod ním je lišta plná malých obrázků a ta se mění podle toho, co s programem děláte a co chcete vidět. Podobně vypadá lišta na spodní straně obrazovky. Prostor uprostřed je po spuštění programu vyplněn hvězdnou oblohu, ale to není zdaleka to jediné, co tam můžete vidět. Na první pohled má program příjemné vzezření, příjemné barvy a přehledné menu.

Hned na začátku je třeba si uvědomit, že v počítači nemáte nic a všechno se stahuje z internetu. Kdo má pomalé připojení, ať si raději program neinstaluje, protože za ty nervy to nestojí. Čekat třeba 3 minuty, než se načte jeden obrázek, je neúnosné. To ale není chyba nebo vina Microsoftu. Naopak, firma posunula hranice využívání počítače a internetu směrem k budoucnosti. Celá myšlenka programu WorldWide Telescope je založena na tom, že si z internetu stahujete jen to, co vás zajímá. Jinak by instalační program neměl jen oněch 22 MB, ale museli byste si na disk nahrát celých 12 terabytů. Jenomže kdo takový disk má? Zvolený způsob je dnes jediný možný. Samozřejmě jednou stažená data v počítači zůstávají a příště se znovu nestahují. Postupně byste si ale zahltili disk, takže v nastavení programu máte možnost tato data smazat. Pro představu, během několika hodin testování programu se mi z internetu stáhlo asi 300 MB dat.

Vodíková mračna v oblasti souhvězdí Orionu

Co to umí?

To hlavní, čím je program WorldWide Telescope naprosto unikátní je, že dává dohromady záběry z mnoha velkých dalekohledů, přehlídek oblohy a satelitů. Pokud si najdete třeba Krabí mlhovinu v souhvězdí Býka, můžete si prohlédnout, jak mlhovina září na všech vlnových délkách od gama záření až po radiové vlny. Stejnou část oblohy si tedy můžete postupně zobrazovat a dívat se očima různých dalekohledů. K dispozici jsou snímky z Hubbleova dalekohledu, rentgenového teleskopu Chandra, digitalizované přehlídky oblohy Digitized Sky Survey (DSS), mikrovlnné družice WMAP a COBE, infračervené družice IRAS a Spitzer, infračervené přehlídky oblohy 2MASS, ultrafialové družice EUVE, rentgenového satelitu ROSAT, radiové přehlídky NRAO, gama záření družic SWIFT nebo EGRET. Můžete vidět, jak na obloze září prach nebo vodíková mračna. Koho zajímají jen hvězdy, může využít zobrazení z katalogů Tycho nebo USNO B 1.0.

Myslím, že i mnozí profesionální astronomové poprvé uvidí oblohu nejen jako kolekci fotografií, ale jako pestrý trojrozměrný svět. Uživatel se jednoduchým klikáním myši může po obloze přesouvat libovolným směrem a prostým rolováním kolečka myši si přibližovat a oddalovat galaxie vzdálené tisíce světelných let, prohlížet vzdálené hvězdné systémy a sledovat nejsilnější zdroje různých typů záření. Jednoduše lze volit mezi teleskopy a přepínat obraz mezi různými vlnovými délkami světla.

Překrývání obrázků – HST a Spitzer

Překrývání obrázků

Nejrozsáhlejší sbírku funkcí má bezesporu část zobrazující oblohu. Podle místa kam se díváte a podle aktuálního zvětšení se v dolní liště ukazují náhledy objektů, které si můžete nechat zobrazit ve velkém detailu. Často jsou pro tentýž objekt k dispozici fotografie z několika dalekohledů. Třeba po najetí na Plejády se vám dole nabídnou náhledy hned 8 obrázků. Kliknutím si vyberete, který z nich se načte a zobrazí na obloze v místě, kde jsou Plejády. U snímku lze volit průhlednost „Image Crossfade“ a tím můžete nechat postupně prolínat dva obrázky do sebe. Lépe pak třeba konkrétně u Plejád poznáte, které části mlhovin a které hvězdy v infračerveném záření svítí výrazněji a které jsou naopak slabší.

Planety, Země a panorama

Kromě oblohy si můžete vlevo ve spodním menu volit další tři možnosti zobrazení. V kategorii Planet najdete Venuši, Měsíc, Mars, Jupiter a čtyři jeho měsíce Ió, Europa, Ganymédes a Callisto. Trochu nepochopitelně je tam také zařazen fraktál Mandelbrot. Se všemi planetami můžete libovolně otáčet a zoomovat až do maximálního rozlišení. Tahle funkce mě ale celkem zklamala. Po zvětšení části povrchu planety se snímek doostřuje pomalu a nikdy nevidíte, jestli doostřování už skončilo nebo ještě bude pokračovat, takže jen sedíte a snažíte se postřehnout změnu obrázku. A planeta bez popisu povrchových útvarů nemá skoro žádnou informační hodnotu. Ani souřadný systém není zabudován, takže běžný uživatel nepozná, kde je rovník a kde pól. Ve spodním menu vpravo se sice ukazují planetární souřadnice středu snímku, ale dvě neustále se měnící čísla vám představu o poloze stejně nedodají.

Vkategorii Panorama najdete zatím čtyři panoramatické snímky povrchu Marsu, které pořídily Opportunity a Spirit. Stejně jako na mnoha místech, i zde je výčet položek planet zakončen slovem „browse“. To naznačuje, že do programu lze přidat další snímky, zatím se mi nepodařilo zjistit odkud a v jakém formátu. Nicméně filozofie autorů programu je zřejmá. Můžete si ho libovolně rozšiřovat. Možná budou další planety ke stažení na webových stránkách programu.

Maximální rozlišení mapy Prahy

V kategorii Earth na nás čeká planeta Země a možnost sledovat ji čtyřmi způsoby. K dispozici je fyzická mapa povrchu, mapa ukazující města a silnice, kombinace obou map a planeta Země v noci. Jako všeobecný přehled o naší planetě je to výborný nástroj. Nečekejte ale příliš velké detaily. Na obrázku vidíte nejlepší rozlišení centra Prahy. Pokud na ní chcete něco najít, nemáte šanci. Myslím, že k prohlížení plánů českých měst budou lidé i nadále chodit na stránky typu mapy.cz, kde si navíc nemusí nic instalovat a mohou vyhledávat. WorldWide Telescope nedokáže na Zemi ani ostatních planetách vyhledávat žádné útvary, takže musíte předem vědět, kam se chcete podívat.

Desítky funkcí

Jak program WorldWide Telescope zkoumám, hodiny ubíhají a já objevuji čím dál více funkcí. Jsem stále více nadšen tím, co všechno program umí, tento článek je čím dál delší, takže pojďme stručně k dalším výborným funkcím.

Galerie obrázků z HST

Obrázky z různých dalekohledů si nemusíte prohlížet jenom tak, že byste vyhledali daný objekt. V menu jsou přímo zabudovány různé kolekce fotografií: souhvězdí, sluneční soustava, asi 250 snímků z HST, 25 snímků Chandry, 70 ze Spitzeru, 50 z přehlídek oblohy, všech 110 objektů Messierova katalogu, 180 objektů, které mají kromě katalogového čísla i své jméno a to samé také pro 380 pojmenovaných hvězd.

Program samozřejmě umožňuje vyhledávat ve své databázi a má tři skvělé funkce – planetárium, ovládání dalekohledu a tvorbu vlastní cesty vesmírem.

Planetárium

Počítačových planetárií je naprogramováno několik a dnes asi nejpoužívanější je Stellarium. WorldWide Telescope umožňuje vybrat si místo, ze kterého se chcete na oblohu dívat a aktuální čas si načítá přímo ze systému. Obloha se začne otáčet v reálném čase, který si můžete zrychlit, zpomalit nebo pustit pozpátku. To je vše, nic víc neumí, ale pro přibližnou představu kdy které souhvězdí zapadá a na jaké světové straně ho najdete, to úplně stačí. Ale zmíněnému Stellariu nesahá ani po kotníky.

Ovládání dalekohledu

V hlavním menu je položka „Telescope“. Program lze napojit na váš dalekohled a ovládat ho. K tomu je třeba doinstalovat program ASCOM. Pokud se vám podaří program s dalekohledem propojit, čeká vás skvělá odměna. Není pak nic jednoduššího, než si brouzdat po počítačové obloze a pokud se vám některý objekt zalíbí, kliknutím myši si na něj najet svým vlastním dalekohledem a sledovat ho pak na vlastní oči.

Část video sekvence o prachu ve vesmíru

Videokurzy

Asi nejoriginálnějším nápadem programu je možnost stáhnout si několikaminutové sekvence, ve kterých odborníci vysvětlují, na co se právě díváte. V programu je najdete pod položkou „Guided Tours“. Takových sekvencí je asi 40 a můžete si je představit jako krátké dokumentární filmy o vesmíru. Ve chvíli, kdy je spustíte, začne se WorldWide Telescope sám centrovat na objekt, o kterém astronom mluví, sám ho přiblíží, sám ukáže třeba v ultrafialovém záření. Je to jako by u vašeho počítače seděl astronom a ukazoval vám v programu vesmír a zároveň o něm povídal.

Tyto sekvence budou nadále přibývat a co je nejzajímavější, můžete si je i sami vytvářet. Program obsahuje podrobný návod tvorby sekvencí. Je to vlastně animovaná posloupnost obrázků, které si v programu prohlížíte. Pokud máte mikrofon, můžete si k tomu domluvit komentář nebo vložit jakoukoli hudbu. Se svým výsledkem se můžete pochlubit na internetu, kde se dají sekvence sdílet. Videokurzy v sobě mají obrovský potenciál ve výuce astronomie. Učitel si může připravit povídání o vesmíru pro své žáky a naopak žáci mohou s programem prokazovat svou tvořivost a znalosti.

Nápověda

Program má rozsáhlou nápovědu, pomocí které se určitě všechno naučíte. Nemusíte mít obavu, ovládání je intuitivní. Propojení s internetem není jen kvůli stahování obrázků. Když kliknete pravým tlačítkem na náhled objektu v liště, objeví se odkaz na Wikipedii, na odbornou literaturu v Astrophysics Data System (ADS) nebo na informace ze širokého spektra katalogů databáze Simbad.

Závěrem

WorldWide Telescope je skutečně výkonným vědeckým a vzdělávacím nástrojem, který dává možnost zkoumat vesmír každému zájemci. Velice mě tenhle program zaujal a po testování si ho určitě nechám nainstalovaný. Microsoft chce přitáhnout pozornost dětí k vesmíru i k budoucí kariéře ve vědě či technologiích a myslím, že se mu to díky tomuhle programu může podařit. I když program má své „mouchy“, zaručeně si v něm najdete aspoň jednu funkci, kterou budete rádi využívat. Prezentaci programu WorldWide Telescope najdete na Youtube.com.

Další události komentovány na www.astro.cz
Publikováno s laskavým svolením České astronomické společnosti.