16.4.2024 | Svátek má Irena


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Pavel 22.6.2007 14:49

o adjustaci zrcadel (jednotlivých segmentů) z webu observatoře

On the telescope, each segment's figure is kept stable by a system of extremely rigid support structures and adjustable warping harnesses. During observing, a computer-controlled system of sensors and actuators adjusts the position of each segment - relative to its neighbors - to an accuracy of four nanometers, about the size of a few molecules, or about 25,000 times thinner than a human hair. This twice-per-second adjustment effectively counters the tug of gravity.

Ever since their invention nearly 400 years ago, Earth-based telescopes have suffered from image blurring caused by the turbulent atmosphere above them. This is true of even the world's best observatory sites like Mauna Kea, though to a considerably lesser extent than elsewhere. In recent years, advances in optical and computing technology have made it possible to greatly reduce this blurring through the use of "adaptive optics" (AO). At the heart of the AO system is a 6" diameter deformable mirror that changes its shape up to 670 times per second to cancel out atmospheric distortion, resulting in images 10 times sharper than before.

krmič 22.6.2007 17:58

Re: o adjustaci zrcadel (jednotlivých segmentů) z webu observatoře

Princip toho pohonu a jeho mechanické provedení tu ovšem vůbec popsán není. Ale mě to zas až tak moc nezajímá, abych to snad někde hledal...

Pavel 22.6.2007 9:49

chyba v textu

Přemýšlím zda takové příspěvky vznikají tupým překladem původní zprávy z angličtiny. Jinak by se v textu nemohla objevit informace o 10-metrovém objektivu teleskopu na observatoři W.M.Keck.

Objektiv má dalekohled typu refraktor, hranice průměru objektivů byly v historii někde za jedním metrem, protože při větších průměrech se deformuje vlastní vahou natolik, že je pro astronomické účely nepoužitelný. Proto také když Newton vymyslel reflektor, který místo objektivu-čočky používá zrcadlo, skončila éra dalekohledů - refraktorů.

I zrcadla mají však své limity a to hlavně z důvodů technologických limitů při výrobě. Ten 10-metrový průměr se ve skutečnosti skládá z 36 samostatných zrcadel, které počítač nastavuje s přesností 4 nanometry, takže výsledek odpovídá primárnímu zrcadlu o průměru 10 metrů.

honzak 22.6.2007 12:27

Re: chyba v textu

naprosto věřím Vaší informaci, ale moje představivost selhala při "přesnosti 4 nm". A sice na "strojní" části systému. Za mého mlada byla DRSNOST povrchu 5 um brána jako velmi hladká plocha. Umím si představit, že se opticky dají zjistit odchylky o 3 řády menší, ale opracovat něco s přesností pod 10 nm je z říše fantazie.

krmič 22.6.2007 14:15

Re: Re: chyba v textu

K té DRSNOSTI povrchu - uvědomujete si, že vzdálenost hlavy od povrchu disku ve vašem počítači je asi 2 nanometry? Jaká je drsnost povrchu nevím. To polohování zrcadel si ovšem vůbec nedovedu představit. Tam ale by mělo jít o úhel, ne? Pohybuje se to tepelnou dilatací nebo jak?

Pozitron 24.6.2007 13:22

Re: Re: Re: chyba v textu

Myslím že drstost povrchu nemůže být větší, než vzdálenost hlaviček od daného povrchu. Hlavičky disku se nesmí dotýkat plotny.

Pozitron 23.6.2007 12:45

Re: Re: chyba v textu

Při výrobě integrovaných obvodů se běžně pracuje s přesností jednotek nm (jednotlivé části tranzistorů atd.) Dnes lze vyrobit velmi hladké povrchy, ale ne běžným strojírenským leštěním samozřejmě, ale "napařováním" vrstev atomů o tloušťkách jednotlivých atomů.

Lubomír Ptáček 22.6.2007 8:07

Ještě poznámka

Ještě by stála za zmínku oběžná dráha Erisu, tj. její výstřednost a sklon k ekliptice. Obě veličiny jsou poměrně neobvyklé.

Kvakor 22.6.2007 15:55

Re: Ještě poznámka

Eris je zenskeho roud - tj. ta Eris (ne ten Eris). Jmeno pochazi z recke mytologie, kde byla Eris bohyni svaru - byla to prave ona ktera svym jablkem s napisem "Te nejkrasnejsi" nastartoval retez udalosti vedouci az k Trojske valce. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Eris nebo  http://en.wikipedia.org/wiki/Eris_%28mythology%29 .