Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.

Představa exoplanety Kepler-78b (kresba) Foto: Karen Teramura (UHIfA)

"Tato planeta je naprostou záhadou," říká astronom David Latham z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). "Nevíme, jak vznikla, ani jak se dostala do současné polohy. Jediné, co víme, je fakt, že zde nebude napořád."

"Existence exoplanety Kepler-78b se chýlí ke svému konci – myšleno z astronomického hlediska," dodává astronom CfA Dimitar Sasselov.

Exoplaneta Kepler-78b je tělesem nejen záhadným. Jedná se o první známou planetu, která má Zemi podobnou velikost, a také hustotu. Je o necelých 20 % větší než Země (její průměr je přibližně 15 300 km), a je téměř 1,7krát hmotnější než Země. Z toho vyplývá průměrná hustota velmi podobná hustotě Země, což znamená, že se jedná o planetu složenou především z kovů a kamene. Teplota na povrchu planety dosahuje podle výpočtů 2330 K.

Velmi blízká oběžná dráha exoplanety vůči mateřské hvězdě staví před astronomy velký problém. V době, kdy tento planetární systém vznikal, mladá hvězda byla větší než dnes. Následkem toho by současná dráha planety Kepler-78b ležela pod povrchem mateřské hvězdy.

"V tomto místě se planeta nemohla vytvořit, protože se nemohla zformovat uvnitř hvězdy. Kromě toho nemohla vzniknout ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke hvězdě, protože by se mohla přesouvat pouze směrem dovnitř hvězdy. Tato planeta je skutečnou záhadou," dodává Dimitar Sasselov.

Podle Davida Lathama je Kepler-78b členem nové třídy planet objevené nedávno na základě dat pořízených kosmickou observatoří NASA s názvem Kepler. Planety této skupiny obíhají mateřské hvězdy v periodách kratších než 12 hodin. Jsou rovněž malých rozměrů srovnatelných s velikostí Země. Kepler-78b je první planetou této nové třídy, u níž se podařilo určit také její hmotnost.

Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b Foto: David A. Aguilar (CfA)

Tým vědců studujících exoplanetu Kepler-78b použil nedávno vyvinutý spektrograf označovaný HARPS-North (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) na observatoři Roque de los Muchachos Observatory, La Palma. Výzkumný tým spolupracoval s astronomy, kteří k pozorování použili spektrograf HIRES (High-Resolution Echelle Spectrometer) ve spojení s dalekohledy Keckovy observatoře na Havajských ostrovech. Porovnání výsledků obou vědeckých týmů vedlo ke zvýšení spolehlivosti naměřených údajů.

Kepler-78b je planetou odsouzenou k smrti. Gravitační síly ji budou přitahovat stále blíže k mateřské hvězdě. Nakonec bude obíhat tak blízko, že ji gravitace hvězdy roztrhá na kousky. Astronomové předpokládají, že planeta přestane existovat asi za 3 miliardy roků.

Je zajímavé, že i v naší Sluneční soustavě mohla existovat planeta jako Kepler-78b. Pokud skutečně existovala, byla již dávno roztrhána a nezůstaly po ní žádné stopy.

Exoplaneta Kepler-78b obíhá kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třídy G), která je od Země vzdálena 400 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Labutě. Hmotnost hvězdy odpovídá 84 % hmotnosti Slunce při průměru 0,73 velikosti Slunce. Povrchová teplota hvězdy je asi 5140 K.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu a www.ifa.hawaii.edu